Podbřežice

Podbřežice (dříve Pobeřice) jsou obec ležící v jihozápadní části okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se 12 km jihozápadně od města Vyškov u silnice z Komořan do Dražovic pod kopcem Křibem v nadmořské výšce 250–270 m n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves otevírající se směrem na jihozápad, protéká jí Podbřežický potok ústící do potoka Dražovického. V roce 1964 byly k obci připojeny Komořany. Od roku 1990 jsou Podbřežice opět samostatnou obcí.[3]

Podbřežice
Pohled na část Podbřežic se školou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0646 550795
Okres (LAU 1)Vyškov (CZ0646)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°12′45″ s. š., 16°55′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel248 (2022)[1]
Rozloha3,53 km²
Katastrální územíPodbřežice
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ683 01
Počet domů93 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodbřežice 16
68301 Rousínov u Vyškova
[email protected]
StarostaIng. Radovan Brtník
Oficiální web: www.podbrezice.cz
Podbřežice
Další údaje
Kód obce550795
Kód části obce68918
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec je poprvé připomínána v listinách o patronátu nad kostelem sv. Petra a Pavla z roku 1348. V Podbřežicích stojí novogotický filiální kostel sv. Petra a Pavla z roku 1907. Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. Žije zde 248[1] obyvatel. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce.

Historie
Stará pečeť z Podbřežic z roku 1596

První písemná zmínka o obci pochází z 28. května a 14. června roku 1348, kdy se v listinách mluví o patronátu nad kostelem sv. Petra a Pavla, který přešel na olomouckou kapitulu. Ves se ve 14. století nazývala Pobeřice. Roku 1387 Majnuš z Melic vložil vlastnické právo obce Mikšíkovi z Ojnic. Jeho nástupce a dědic Znata z Ojnic zemřel roku 1406 a statek tak připadl odúmrtním právem markrabímu Joštovi, jenž Podbřežice přenechal Ješku Lajlochovi ze Štítovic a ten roku 1407 Hanušovi z Divic.[3] Biskupské léno v Podbřežicích drželi od roku 1365 postupně Majnuš z Melic, Jan Bílý a Dětoch z Lilče. Roku 1437 držel léno podbřežické Beneš ze Zvonovic a po něm Přeclav z Petrovic. Dalším lenním pánem byl roku 1527 Ctibor Vranovský z Vranova, jenž je prodal roku 1535 Hynkovi z Počenic a poté Václav z Počenic prodal celé léno olomoucké kapitule. Roku 1568 byly Podbřežice již v majetku olomouckého biskupství a roku 1572 byly navráceny zpět olomoucké kapitule.[3]

Podbřežice byly državou olomoucké kapituly až do 18. století. Starý gotický kostelík byl roku 1773 zbořen (stával nad obcí uprostřed hřbitova) a roku 1800 byl postaven kostel sv. Petra a Pavla zbořený roku 1905 (trpěl sesuvy půdy). Nový novogotický filiální kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1907 (stojí uprostřed obce). Roku 1834 převážná část vsi vyhořela. V roce 1866 obyvatele obce postihla cholera, na kterou jich 41 zemřelo. 24. května 2007 vyhořel zemědělský objekt (původní kravín). Elektrifikace obce proběhla roku 1921, v roce 1957 bylo založeno zemědělské družstvo.[3] Základní škola je v obci od roku 1877, předtím děti chodily do školy v Dražovicích. Nová modernější škola byla postavena v letech 1914 až 1924 (stavba byla přerušena kvůli válce). Od roku 2003 má obec nový obecní znak a prapor, jenž vychází z církevních dějin obce a vztahu ke kapitule olomoucké.[4]

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 249 obyvatel. Z nich bylo 120 mužů a 129 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40,3% let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 235 lidí. Nejvíce z nich bylo (15,3%) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,3% obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 10,2%. Z celkem 199 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 47,7% střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 3,5% a bez vzdělání bylo naopak 0,5% obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 101 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 81,2% z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 60,4% patřilo mezi zaměstnance, 1% k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 52,8% občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 124 obyvatel obce (což je 52,8%), se hlásilo k české národnosti. Dále 31 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováků. Celých 108 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 118 – k římskokatolické církvi 102 věřících.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]

Místní části (rok přičlenění k obci[3])1791183418691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Podbřežice274265281309318326398378394322304288263217231235
část Komořany (1961 - 1990) 606569628 
celá obec274265281309318326398378394322910857891217231235
Počet domů část Podbřežice44415456626369738283817871818589
část Komořany 157151170 
celá obec44415456626369738283238229241818589
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo a starosta
Kostel sv. Petra a Pavla

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Podbřežicích volební účast 66,29%[9] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[10]

Volby 2006Počet hlasůPočet mandátů
Nezávislí kandidáti6597

Společnost

Školství a kultura
Obecní úřad a škola

Škola (česká jednotřídka) byla založena a první školní vyučování započato v roce 1877, do té doby děti navštěvovali školu v Dražovicích. Tuto starou školu v Podbřežicích navštěvovalo až 80 dětí a přestala svou kapacitou stačit, proto obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit školu novou. Se stavbou se započalo roku 1914. Během první světové války byla stavba školy přerušena a dokončení se dočkala až v roce 1924. Školní výuka v obci byla ukončena v roce 1974. Dnes již v Podbřežicích škola nefunguje. Mateřská škola v obci není, proto děti předškolního věku dojíždí do Komořan, popř. do Rousínova.

V obci je filiální kostel svatého Petra a Pavla. Obec je tak přifařena do farnosti Rousínov u Vyškova. Kostel se nachází v centrální části obce.[4]

Pro konání kulturních akcí je možné využívat malý sál v bývalé podbřežické škole, která též slouží jako sídlo obecního úřadu a místní lidové knihovny. V obci není žádný sportovní areál. Ke sportovnímu vyžití slouží malá tělocvična v bývalé škole a malé travnaté hřiště.

Doprava, průmysl a zemědělství
Areál bývalého zemědělského střediska po požáru 24. května 2007

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván firmou na zpracování a využití odpadů.

Katastrem obce prochází krátký úsek dálnice D1. Dopravní napojení je zajištěno silnicí III/0479, která spojuje silnici III/0478 (Komořany–Dražovice) s obcí. V obci je vybudována jedna autobusová zastávka. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Brna do Bučovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[11]

Na katastrálním území Podbřežic se nalézá celkem 35 podnikatelských subjektů. Z této hospodářské činnosti převládá obchod, průmysl a stavebnictví.[12]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
  • Filiální novogotický kostel sv. Petra a Pavla byl postaven uprostřed obce v roce 1907 brněnským stavitelem Leopoldem Jungmanem. Kostel vysvětil téhož roku lulečský farář Josef Svoboda. S kostelem je spjat zejména duchovní správce kostela v letech 1888–1908 a pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
  • Hřbitov stojí ve svahu nad obcí na místě zbouraného kostela, který tu stával snad již ve 13. století a zbourán byl roku 1905, pro narušenou statiku.[13]
  • Litinový kříž z roku 1834, vyrobený v blanenských železárnách, stojící u rozcestí bývalé cesty do Komořan.
  • Náhrobní kámen malíře Vítka z roku 1599 byl přemístěn do kostela z krypty starého gotického kostelíka.
  • Čtyřcentový zvon z roku 1603
  • Památník padlých před kostelem s vytesanými jmény všech padlých a umučených místních občanů během první světové války. Byl odhalen 28. října 1920.
  • Stodola čp. 42 zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek.
  • Památník Václava Haizlera odhalený 8. března 1946
  • Zaniklý dřevěný větrný mlýn „Větřák“ postavený v roce 1831. Rozebrán byl pro svou nebezpečnost v roce 1903.

Osobnosti

Obec je též spojena s narozením řady významných osobností. K nejznámějším patří zasloužilý lékař a generálmajor MUDr. Václav Burian, pedagog Matěj Chládek, malíř Ondřej Vítek (jenž míval pod původním kostelem kryptu), autor přírodovědných učebnic Antonín Grác či Václav Haizler-Havlíček, rotný jenž v roce 1943 padl v bitvě u Sokolova poblíž Kyjeva.

Region
Interiér kostela

Rekreace a cestovní ruch

Obec Podbřežice není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec nevede žádná turistická značka. Na území katastru se nachází geologická a paleontologická lokalita Mechovkový útes (Štogrunty). Lze zde nalézt fosílie mechovek, řas a mlžů z prehistorických dob.[14]

Mikroregion Rakovec

Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy.[15] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[16] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a nakonec jednatel.[17]

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 397–398.
  4. Historie obce Podbřežice [online]. Obec Podbřežice, 2006, rev. 2004-05-10 [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.
  5. Podbřežice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
  6. Podbřežice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Podbřežice, s. 489.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.
  9. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
  10. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21 [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.
  11. IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-18.
  12. Podbřežice [online]. www.Risy.cz, 2008, rev. 2008 [cit. 2008-07-06]. Dostupné online.
  13. BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov: Kusák, 1949.
  14. ŠMUDLA, Miroslav. Bakalářská práce [doc]. 2006, rev. 2006 [cit. 2008-07-07]. Dostupné online.
  15. Smlouva Mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
  16. Strategie rozvoje mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.
  17. Mikroregion Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06 [cit. 2008-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-28.

Literatura
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965.
  • BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov: Kusák, 1949.

Související články

Externí odkazy
Komořany Tučapy Rostěnice-Zvonovice
Čechyně Lysovice
   Podbřežice   
Kroužek Němčany Dražovice

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.