Evangelický kostel (Rožnov pod Radhoštěm)

Evangelický kostel v Rožnově pod Radhoštěm představuje jednu z mála církevních staveb v České republice zbudovaných v době tvrdé komunistické represe vůči církvím - v 50. letech 20. století. Kostel, který vznikl podle návrhu architekta Bohumila Bareše s citem pro charakter a tradice Valašska, byl v roce 1994 prohlášen za nemovitou kulturní památku České republiky.[1]

Evangelický kostel
v Rožnově pod Radhoštěm
Místo
StátČesko Česko
KrajZlínský
OkresVsetín
ObecRožnov pod Radhoštěm
Souřadnice49°27′41″ s. š., 18°8′50″ v. d.
Základní informace
CírkevČeskobratrská evangelická
SeniorátVýchodomoravský
SborStřítež nad Bečvou
Datum posvěcení5. 7. 1953
Světitelsynodní senior Viktor Hájek
Architektonický popis
ArchitektBohumil Bareš
Výstavba1952 - 1953
Další informace
Adresaulice Palackého
UlicePalackého
Kód památky10290/8-3796 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

O vybudování kostela nebo modlitebny pro kazatelskou stanici v Rožnově se uvažovalo od roku 1928, kdy byl pro budoucí stavbu zakoupen pozemek. V následujících letech vznikla řada návrhů, jak by měl kostel vypadat. Nakonec synodní rada ČCE v Praze roku 1941 schválila návrh architekta Miloslava Tejce z Brna. Ke stavbě však nedošlo, protože mezitím byl vydán zákaz všech církevních staveb na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.[2]

V roce 1949 vytvořil nové plány stavby pražský architekt Bohumil Bareš. Téhož roku však byly vydány tzv. církevní zákony, které podstatně ztížily rozhodování o stavbě. Kromě souhlasu církevních představitelů bylo ke stavbě zapotřebí souhlasu městského i okresního národního výboru, městské organizace Komunistické strany Československa a Akčního výboru Národní fronty. Po mnoha úpravách původních plánů byla nakonec v dubnu 1952 stavba dřevěného roubeného kostela povolena. Kostel byl posvěcen synodním seniorem Viktorem Hájkem 5. července 1953.[2]

Popis kostela

Kostel je roubenou stavbou obdélníkového půdorysu vybudovanou na podezdívce z pískovcových kvádrů. Sedlová střecha se štíhlým jehlanem na hřebeni je krytá šindelem. Předsíň je oddělena od kostelní lodi prosklenou stěnou, v níž jsou čtyřkřídlé vstupní dveře.

Vnitřní prostor kostela má dřevěný strop s přiznanou konstrukcí vazníků. Je osvětlen trojdílnými bočními okny a pásem vikýřových oken ve střeše. Presbytář je zdobený malovaným textem apoštolského vyznání víry a bratrským symbolem beránka. Autorem výzdoby je Jiří Zejfart.[2]

Galerie

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-13]. Identifikátor záznamu 121558 : Kostel českobratrský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Oficiální stránky Českobratrské církve evangelické. stritez.evangnet.cz [online]. [cit. 2012-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-17.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.