František Chovanec (politik)

František Chovanec (25. května 1900 Rožnov pod Radhoštěm[1]březen 1972[2]) byl český a československý politik Československé sociální demokracie a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění.

František Chovanec
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1948  1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD
KSČ

Narození25. května 1900
Rožnov pod Radhoštěm
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíbřezen 1972
PříbuzníMilan Chovanec (vnuk)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Původní profesí byl strojníkem.[3] V roce 1939 se v rodném Rožnově pod Radhoštěm zapojil do činnosti odbojové skupiny Obrana národa. Rozšiřoval protiokupační letáky a zajišťoval a přechovával zbraně. V rámci série razií a domovních prohlídek ho ovšem v únoru 1941 zatklo gestapo. Byl vězněn a internován v koncentračním táboře v Ratiboři. Při pochodu smrti na přelomu ledna a února 1945 se mu podařilo uprchnout, dojít do Rožnova a odtud po zotavení došel do Plzně, kde se v květnu 1945 zúčastnil bojů při přebírání moci do československých rukou.[4]

Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD. Mandát ale získal až dodatečně v květnu 1948 (tedy až po únorovém převratu) jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Vojta Beneš. V parlamentu zasedal jen po krátkou dobu do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[5]

Patřil k významným postavám regionální politiky na Plzeňsku. Po únorovém převratu patřil k prokomunisticky orientované části sociální demokracie. Zasedl za ni v předsednictvu okresního Akčního výboru Národní fronty a krajského Akčního výboru ČSSD.[6] Počátkem března 1948[7] se za ČSSD stal místopředsedou Ústředního národního výboru města Plzně.[8][6] ČSSD se v červnu roku 1948 sloučila s KSČ. Jeho vnuk Milan Chovanec o něm v roce 2018 v souvislosti s tehdejším hlasováním o důvěře druhé Babišově vládě napsal, že František Chovanec se sloučením ČSSD s KSČ nesouhlasil a byl za to postihován.[9]

Na postu náměstka předsedy ÚNV statutárního města Plzně nicméně setrval až do konce června 1950. Byl též předsedou komise pro správu národního majetku movitého a nemovitého a věcné válečné škody.[3]

V 60. letech byl evidován jako agent Státní bezpečnosti pod krycím jménem Kapitán u KS StB Plzeň.[10][11]

„František Chovanec (1900)“ zemřel podle oznámení v deníku Pravda v březnu roku 1972. Byl tehdy uváděn bytem Plzeň-Zátiší.[2]

Rodina

Jeho vnukem je Milan Chovanec, sociálně demokratický plzeňský politik z počátku 21. století, hejtman Plzeňského kraje a pozdější český ministr vnitra.[8]

Odkazy

Reference

  1. František Chovanec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (česky)
  2. Pravda, 14. 3. 1972, s. 3.
  3. Minulostí Západočeského kraje - Svazek 41. [s.l.]: Zapadočeské nakladatelství, 2006. 373 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 382. (česky)
  4. Vzpomínka na dědečka a oběti posledních dnů druhé světové války [online]. blog.idnes.cz [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (česky)
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-29. (česky)
  6. ŠLOUF, Jakub: KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948 [online]. cuni.cz [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky)
  7. DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 432.
  8. ŠLAJS, Václav: RŮŽE Z PEKLA, O historii a osobnostech sociální demokracie na Plzeňsku a v Plzeňském kraji 1878 – 2006 [online]. uniweb.cz [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  9. Chovanec nepodpoří vládu. Hamáčka zklamal, podle Zemana je zatrpklý. iDNES.cz [online]. 2018-07-11 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online.
  10. Noví 12 [online]. szcpv.org [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky)
  11. Vyhledávání v archivních pomůckách [online]. Archiv bezpečnostních složek [cit. 2015-02-20]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.