Valašská Bystřice

Jméno obce, které je odvozeno od říčky Bystřice, která se vlévá do údolní přehrady Bystřička, se v minulosti několikrát měnilo. Původní název Nová Bystřice nebo Randýskova Bystřice, podle prvního fojta Randýska, se ustálil na podobě Hrubá Bystřice a Velká Bystřice, který byl změněn v roce 1923 na Valašskou Bystřici.

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.

V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1778 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.

Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.

V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.

Pečeť obce Valašská Bystřice

Valašská Bystřice se člení na 7 částí (osad):

• Bařiny
• Hory
• Hřívová
• Leskovec
• Říka
• Tísňavy
• Žáry

Nejde ale o evidenční části, obec se kromě toho dále člení na řadu menších oblastí (ZSJ).

Na území obce leží značné množství zpevněných i nezpevněných cest. V roce 1949 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi Valašskou Bystřicí a Rožnovem s tehdy sedmi autobusovými zastávkami. V roce 1978 byly zastávky zbudovány i v odlehlejších částech obce - v Žárech, Na horách, na Dolním konci, prodlouženy linky na Horní konec a zavedena linka do Hřívové se zastávkou U mlýnů, která je dnes již nefunkční.

V současnosti mají Bystřičané k dispozici celkem 16 zastávek:

• Hlaváčky
• Křižnice
• Na horách
• Spina (známá také jako Hory, točna)
• Leskovec (známá také jako Rozcestí Žáry)
• Podseté (nefunkční)
• U Míčky
• Údolí Žáry
• Kostel (známá také jako Centrum)
• U Petruželů (na Dolním konci)
• Hajdůšky (na Dolním konci)
• Farma ZD (na Dolním konci)
• Škola
• Portáš
• Na Říce
• Prodejna Paseky (na Horním konci)
• Kelnar (konečná; na Horním konci, pojmenovaná po místní významné myslivecké rodině Kelnarových)
• U mlýnů (nefunkční)

Z Rožnova pod Radhoštěm spojuje obec celkem 24 linek denně, většina z nich se také vrací zpátky do Rožnova.

Valašská Bystřice je ideálním místem pro celoroční sportovní činnost, turistiku, cykloturistiku či lyžování. V centru obce se pod horou Búřov nachází stejnojmenný hojně navštěvovaný ski areál. Nedaleko něj je k dispozici tenisové hřiště a zeď, hřiště na plážový volejbal a basketbalové koše nebo také paintballové hřiště. K areálu školy patří tělocvična a blízko závodu Portáš leží dvě rozlehlá fotbalová hřiště se sprchami, šatnami, posezením a malým fitcentrem.

Na území obce se nachází kilometry označených i neoznačených turistických stezek nebo lesních cest s oblíbenými cíli.

Jak turistům, tak místním je k dispozici několik celoročních ubytování (soukromých i penzionů), hospody, restaurace, jedna pizzerie a cukrárna, společenský dům s velkým tanečním sálem a venkovním hudebním altánem, infocentrum a další.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
• Kaplička na Dílech
• Památník padlým ve světových válkách
• Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století
• Vánoční strom – jedná se o smrk na návsi obce zasazený v roce 1930, který místní od roku 1972 každoročně v čase vánočním zdobí. Smrk měřil ke dni 7. prosince 2007 24,75 m a stal se tak nejvyšším živě rostoucím stromem, který se na Vánoce vánočně zdobí,[5] v roce 2011 však rekord připadl smrku v šumavské Kvildě.

• Marie Bognerová (1931–1997) – akademická malířka
• Irenej Metoděj Drda (1907–1975) – básník a spisovatel
• Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí
• Jeroným Janča (1901–1993) – tubista a trumpetista, dirigent působící mj. u Oděského symfonického orchestru
• Jan Kratzl (1854–1925) – lesní inženýr, geodet, politik a starosta obce
• Jiří Křenek (1721–1791) – fojt a portášský velitel
• Ladislav Vančura – řezbář
• Cyril Martinek (1927–2018) – teolog
• Bohumil Pastorek (1928–2010) – herec
• Antonín Štefek (* 1963) – katolický kněz

• Valašská Bystřice
• 
  Pohled na centrum Valašské Bystřice se hřbitovem a kostelem
• 
  ZŠ
• 
  Kostel
• 
  U Míčky
• 
  Hroby portášů