Nazaret

Nazaret (hebrejsky נצרת, נָצְרַת Nacrat nebo נָצֶרֶת Naceret, arabsky الناصرة, an-Násira, v oficiálním přepisu do angličtiny Nazareth[2]) je město v Severním distriktu v Izraeli.

Nazaret
נצרת
الناصرة
Pohled na centrum Nazaretu
Poloha
Souřadnice32°42′7″ s. š., 35°18′12″ v. d.
Nadmořská výška300 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Nazaret
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,123 km²
Počet obyvatel75 700 (2015[1])
Hustota zalidnění5340,3 (r.2015) obyv./km²
Správa
StarostaRamiz Džaraisí
Vznik2200 př. n. l.
Oficiální webwww.nazareth.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v historickém regionu Dolní Galilea a je také hlavním městem izraelského Severního distriktu. Nazaret se nachází v nadmořské výšce 300 metrů, ve vzdálenosti 25 km od Galilejského jezera a 9 km od hory Tábor, ve zvlněné krajině pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory), které jižně od města vystupují prudkým terénním zlomem z rovinatého Jizre'elského údolí, respektive z údolí Bik'at Ksulot, které je jeho pokračováním. Tento terénní zlom s převýšením několika set metrů vrcholí jižně od Nazaretu horami Har Kidumim a Har Ksulot. Prostor samotného města je potom lemován ze západu, severu a východu dalšími dílčími vrcholky Giv'at Jif'a, Har Cameret, Har Avihu, Har Nadav a Har Jona. Tyto vyvýšeniny jsou vesměs stavebně využity pro zástavbu Nazaretu a přilehlých měst v jeho aglomeraci a jsou odlesněny. Vodopisně je prostor města členěn několika podružnými sezónními toky. Jde o vádí Nachal Mizra a Nachal Tavor. Na severním okraji aglomerace začíná vádí Nachal Cipori.

Okolo Nazaretu se v průběhu 20. století vytvořila rozsáhlá aglomerace, sestávající z několika administrativně samostatných měst. Kromě vlastního Nazaretu jsou to na západě Jafa an-Naserija, na severu Rejne, Mašhad a Kafr Kana, na severovýchodě Nazaret Ilit a Ejn Mahil. Toto je vnitřní, územně zcela souvislý prstenec aglomerace. K němu se na vnějším okraji pojí další satelitní města. Na jihozápadě je to Migdal ha-Emek, za západě Ilut, na jihu Iksal. Celá aglomerace je prostoupena dálkových silnic. Od západu sem přichází dálnice číslo 79, od jihozápadu dálnice číslo 75, od jihu pak dálnice číslo 60.

Dějiny

Město je významným křesťanským poutním místem. Podle Nového zákona tu došlo ke Zvěstování Panny Marie a Ježíš Kristus zde ve svém mládí žil.

Archeologické výzkumy prokázaly, že v tomto místě existovaly lidské osady již před 9 000 lety. Starý zákon, Talmud či ostatní relevantní historické spisy se však o městě nezmiňují. Nazaret není obsažen ani v seznamu 45 galilejských měst od Flavia Josefa. Postavení města v rámci Galileje i celé Judeje bylo tehdy nevýznamné. Někteří historikové dokonce tvrdí, že z důvodů neexistujících písemných zmínek Nazaret neexistoval až do 1. století n. l., jiní zase, že Nazaret patřil pod jiné město.

Podle Nového zákona byl Nazaret domovem Josefa s Marií a místem, kde archanděl Gabriel oznámil Marii, že porodí Ježíše. Zde také podle Nového zákona Ježíš prožil dětství a mládí. Počet obyvatel Nazaretu za Kristových dob je v současnosti neznámý, odhady se pohybují od 480 do 2 000 obyvatel.

První nebiblickou zmínku učinil až okolo roku 200 n. l. Sextus Julius Africanus (citovaný v Eusebiově díle Církevní dějiny), který poukázal na judskou vesnici „Nazara“.

Nazaret (1842, David Roberts)

V roce 637 dobyli Palestinu muslimové. Snaha o eliminaci muslimské kontroly nad Svatou Zemí vyústila o čtyři století později v první křížovou výpravu. Roku 1099 dobyl Galileu normanský rytíř Tankred a z Nazaretu učinil její hlavní město. Po Saladinově vítězství v Bitvě u Hattínu v roce 1187 se město znovu dostalo pod nadvládu muslimů, která byla v rozmezí let 1229 – 1263 přerušena v důsledku šesté křížové výpravy. V roce 1263 však město dobyl sultán Bajbars a nařídil zničení všech křesťanských budov a vyhnání křesťanského obyvatelstva, které se do města mohlo vrátit až v roce 1620.

Moderní dějiny

V plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 měl být Nazaret začleněn do severní části navrhovaného arabského státu. Ve válce za nezávislost nejprve arabská vojska vstoupila na území budoucího Izraele, Nazaret kapituloval po izraelském protiútoku 16. července 1948. Ben Dunkelman, velitel 7. brigády, dostal rozkaz k vysídlení arabského obyvatelstva Nazaretu, rozkazu ale neuposlechl. Na rozdíl od ostatních měst tedy v Nazaretu zůstalo původní nežidovské obyvatelstvo. Většina obyvatel byli arabští křesťané, po přílivu muslimských uprchlíků z okolních měst a vesnic začali ve městě převažovat muslimové.

Moderní město

V Nazaretu se nachází množství křesťanských poutních míst, mimo jiné:

  • Bazilika Zvěstování stojící na místě, kde archanděl Gabriel sdělil Marii, že porodí Ježíše
  • pravoslavný kostel Svatého Gabriela
  • řeckokatolický kostel stojící na místě bývalé synagogy z římských dob, kde se modlil Ježíš
  • místo, kde měl svatý Josef svou dílnu
  • jeskyně Svaté rodiny v kostele Sv. Josefa
  • Kána Galilejská, místo prvního zázraku, kde Ježíš při svatební hostině proměnil vodu ve víno
  • na blízké hoře Tábor se nachází chrám Proměnění, místo zjevení proroků Elijáše a Mojžíše apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi

Nazaret je dnes jedno z nejvýznamnějších center izraelských Arabů. Staré město se skládá především z úzkých uliček, nachází se zde také arabský trh. V bezprostřední blízkosti baziliky Zvěstování se plánovala stavba velké mešity, což mělo za následek kritiku z křesťanských kruhů včetně papeže Jana Pavla II. Plánování mešity se oficiálně zastavilo v roce 2002.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové – přibližně 71 900 osob.[2] Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 75 700 lidí.[1] Obývají ho z 35–40 % arabští křesťané a z 60–65 % arabští muslimové. Židovské osídlení má sousední město Nazaret Ilit. Město je centrem širší aglomerace, jejíž populace dosahuje cca 200 000.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
194918 500
195020 000
195120 300
195220 700
195321 200
195421 600
195522 200
195622 600
195723 100
195823 700
195924 300
196024 900
RokObyvatelé
196125 300
196226 400
196327 100
196428 100
196529 100
196630 000
196730 900
196831 900
196932 900
197034 000
197135 000
197233 300
RokObyvatelé
197335 400
197436 000
197536 700
197637 700
197738 600
197839 400
197940 400
198044 100
198144 900
198245 600
198344 800
198446 300
RokObyvatelé
198547 100
198648 100
198749 400
198850 600
198948 100
199049 600
199149 800
199251 000
199352 200
199453 500
199552 653
199654 070
RokObyvatelé
199755 494
199857 191
199958 300
200059 604
200160 600
200261 700
200362 700
200463 800
200564 300
200664 800
200765 500
200871 700
RokObyvatelé
200972 200
201073 000
201173 700
201274 000
201374 400
201474 600
201575 700
201675 900
201776 600
201877 100
201983 400

Odkazy

Reference

  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.