Povodně v Evropě v červenci 2021

V Německu byly nejvíce postiženy západní spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko, od 17. července také Bavorsko a Sasko.

Ve spolkové zemi Porýní-Falc byl těžce postižen zvláště zemský okres Ahrweiler, oblast v okolí souměstí Bad Neuenahr-Ahrweiler. V tomto okrese zahynulo při povodni 132 lidí.[23] Ve vesnici Schuld se 700 obyvateli strhla rozvodněná řeka Ahr 6 domů a 40 % ostatních budov bylo poškozeno.[24] V Blessemu se sesunula půda do blízkého povrchového dolu rozšířeného v roce 2015.[25] Jen v zemském okrese Ahrweiler byla bilance ke dni 19. července 117 mrtvých a 749 zraněných. V údolí řeky Ahr bylo přitom zcela narušeno zásobování vodou, elektřinou a plynem, mnohde dlouho nefungovala ani mobilní telefonická síť.[26]

V postižených oblastech vznikla diskuse o tom, zda selhal varovný systém a zda bylo možno zabránit především tolika obětem na životech. Převažují hlasy, že takovou katastrofu – zvláště v zemském okrese Ahrweiler – nebylo možno předvídat ani zavčas učinit dostatečná opatření. Starosta těžce postižené obce Schuld Helmut Lussi prohlásil, že obec byla dobře připravena na hladinu vody v normálně malé řece Ahr i přes tři metry, jako tomu bylo v roce 2016, nikoliv však na její náhlé vzedmutí do výše přes osm metrů.[26]

V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo při povodni podle bilance ze dne 20. července nejméně 47 osob, mnoho z nich v zemském okrese Euskirchen.[27] Na řadě míst vypadla elektřina a bylo přerušeno telefonní spojení.[24] Lidé si nemohli dobíjet mobilní telefony, proto nebyl zprvu ani přehled o tom, zda mnozí pohřešovaní ještě žili nebo v jakém stavu se nacházeli. Ve městě Stolberg bylo zaznamenáno rabování.[9]

Německá armáda (Bundeswehr) vyslala na pomoc postiženým oblastem již 850 vojáků s těžkou technikou, další jednotky se připravují k zásahu.[24] Nasazeny jsou početné hasičské sbory a organizace Technisches Hilfswerk. Na mnoha místech pracuje při odklízení sutin a náplav mnoho dobrovolníků nejen z řad místního obyvatelstva, ale také z ostatních částí Německa.

Německá média popisují události jako jednu z nejhorších katastrof v Německu od konce druhé světové války a od velké povodně v Hamburku v roce 1962. Počtem obětí v zemi byly překonány následky ničivých záplav z roku 2002.[24]

V zasažených oblastech musel být zastaven provoz na řadě železničních tratí, došlo i k zaplavení a poničení vlakových souprav.[28]

V Bavorsku jsou povodněmi od soboty 17. července 2021 zasaženy oblasti kolem Berchtesgadenu, podél řeky Inn na rakouských hranicích a město Pasov s okolní oblastí na Innu a Dunaji. Také Mnichov vyhlásil vyšší stupeň ohrožení.[1]

Škody způsobené záplavami v belgickém městečku Pepinster

Srážky byly nejintenzivnější na východě Belgie, ve valonských provincích. V obci Jalhay v provincii Lutych spadlo během 48 hodin 271,5 milimetrů srážek, což je absolutní rekord pro Belgii a téměř trojnásobek srážek obvyklých v tomto místě za celý červenec. Ve městě Spa, také v provincii Lutych, spadlo během 48 hodin 217 milimetrů srážek. Velké oblasti provincie Lucemburk zaznamenaly během 48hodin srážkový úhrn mezi 150 až 200 mm. Ve Flandrech byly zaznamenány nyjvyšší srážky 77 milimetrů za 48 hodin v Ransbergu. V Dilsen-Stokkem dosáhla řeka Máza 16. července průtoku 3300 m³/s, což je maximální průtok, na který jsou dimenzovány zdejší hráze.

Dne 15. července byli všichni obyvatelé města Lutych, třetí největší aglomerace v Belgii s přibližně 200 000 obyvateli, vyzváni k evakaci kvůli obavám, že by se řeka Máza mohla vylít z břehů a že by mohla zkolabovat přehradní hráz.[29][30] Do centra města nebyla vpouštěna žádná vozidla, bylo povoleno pouze opuštění v rámci evakuace.[31] Dne 16. července byl také vydán příkaz k evakuaci několika menších obcí v provincii Limburk.[32] Ve městě Pepinster na břehu řeky Vesder se zřítilo nejméně 20 domů a k 18. červenci zde bylo evidováno 23 z 31 potvrzených belgických obětí.[33] Těžce bylo zasaženo i město Verviers, kde byly nalezeny nejméně 4 oběti.[34] Kvůli kontaminaci zůstala řada obcí v provinciích Lutych a Namur bez pitné vody z vodovodu.[35] Přibližně 41 000 domácností zůstalo bez elektřiny.[36]

V Grupontu vykolejil prázdný osobní vlak, když byly koleje poškozeny vodou a naplaveninami.[37] Provoz na trati Charleroi – Namur – Lutych a na všech železničních tratích v Belgii jihozápadně od této trati byl zastaven.[38] Odhaduje se, že náprava škod na železniční infrastruktuře bude trvat několik týdnů.[39] První odhady také poukazovaly na vážné škody v zemědělském sektoru, včetně dlouhodobých následků, jako eroze půdy. Během záplav musela být evakuována řada farem včetně hospodářských zvířat, mnoho polí bylo poškozeno a úroda zničena.[40] Automobilový závodní okruh Spa-Francorchamps utrpěl poškození na přístupových komunikacích a na elektronickém zabezpečení.[41] Na okruhu by se měla 29. srpna konat Grand Prix Belgie 2021.[42]

V Belgii zemřelo následkem záplav nejméně 36 osob, kolem 150 lidí bylo nadále pohřešováno (stav k 19. červenci 2021).[4] Belgický premiér Alexander De Croo vyhlásil na úterý 20. července státní smutek.[43]

Srážky na některých místech přesahovaly 100 milimetrů za den a 200 milimetrů za tři dny. Řeka Máza v provincii Limburg dosáhla nejvyšší letní úrovně za více než 100 let a předpokládalo se, že po 15. červenci překoná zimní rekordy z let 1993 a 1995.[44] Dne 14. července vydal nizozemský Královský meteorologický institut pro provincii Limburg nejvyšší, červený stupeň varování před silnými dešti. Kolem 3:50 místního času 15. července byla výstraha snížena na žlutý stupeň. Pro velkou část zbytku země byl během 15. července v platnosti žlutý stupeň varování..[45]

Dne 16. července se protrhla hráz na Julianině kanálu, což vedlo k evakuaci několika vesnic v Limburgu. Nizozemská vláda vyhlásila povodňovou situaci oficiálně za katastrofu. Stejný večer den večer bylo z města Venlo a sousedních komunit Belfeld, Steyl a Arcen evakuováno více než 10 000 lidí.[46][47] Byla preventivně evakuována i hlavní nemocnice ve Venlu, v obavách před stoupající hladinou řeky Mázy.

Do České republiky, zvláště do Čech, přišly silné deštěm s následnými záplavami večer dne 18. července 2021. Nejvíce škod způsobily v obcích Dolní Poustevna a Lobendava bezprostředně u hranic se Saskem. Také mnozí obyvatelé obcí u České Lípy museli být evakuováni.[48] Postiženým obyvatelům Libereckého a Ústeckého kraje byly státem přislíbeny okamžité finanční podpory až do výše 57 900 korun.[48] V povodí řeky Otavy byl vyhlášen povodňový stupeň 3.[49]

Následky povodně v Sasku se projevily dočasným úplným přerušením železničního provozu na trati Drážďany – Ústí nad Labem. Důvodem přerušení železničního a také silničního provozu v oblasti byly záplavy a sesuvy půdy na německé straně hranice. V neděli 18. července 2021 bylo oznámeno, že mezi oběma velkými městy byla zřízena náhradní autobusová doprava. Teprve v noci na pondělí 19. července mohl být provoz na jedné koleji obnoven. Kvůli problémům na trati mezi Bad Schandau a Děčínem bylo i v pondělí nutno počítat se zpožděním až 60 minut a výpadky jednotlivých spojení.[27]

Povodně se projevily také v dalších evropských zemích – Chorvatsku (bez obětí),[50][51] Francii (bez obětí),[52] Itálii (1 oběť),[53] Lucembursku (bez obětí),[54] Rakousku (1 oběť),[55][56][57] Rumunsku (1 oběť),[58][59] Švýcarsku[60][61] a Velké Británii.[62]

• 
  Následky povodně v Hagenu, Severní Porýní-Vestfálsko, 15. července 2021
• 
  Rozvodněná řeka Wupper na předměstí Wuppertalu
• 
  Letecký pohled na zatopenou obec Kordel v krajině Eifel se železniční tratí
• 
  Pohled na střed obce Kordel, Porýní-Falc, 15. července 2021
• 
  Údolí řeky Ahr v obci Altenahr, zemský okres Ahrweiler
• 
  Winkl, část obce Bischofsheim v zemském okrese Berchtesgadener Land, Horní Bavorsko, 18. července 2021
• 
  Flamersheim, zemský okres Euskirchen, Severní Porýní-Vestfálsko. Úklid po povodni, 20. července 2021.
• 
  Flamersheim, zemský okres Euskirchen. Úklid po povodni, 20. července 2021.

• 
  Zatopená ulice na předměstí Lucemburku
• 
  Následky rozvodnění řeky Geul v nizozemském městě Valkenburg, 15. července 2021