Vír (okres Žďár nad Sázavou)

Vír (německy Wühr) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 705[1] obyvatel. Obec leží na soutoku řeky Svratky a říčky Bystřice.

Vír
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 597074
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°33′27″ s. š., 16°19′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel705 (2022)[1]
Rozloha5,33 km²
Nadmořská výška384 m n. m.
PSČ592 66
Počet domů291 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVír 178
592 66 Vír
[email protected]
StarostaMgr. Ladislav Stalmach
Oficiální web: www.virvudolisvratky.cz
Vír
Další údaje
Kód obce597074
Kód části obce182494
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název obce Vír je odvozen od místní skály Vířiny, kde se na řece tvořily nebezpečné víry.

Členění obce

Obec se skládá ze dvou katastrálních území (zároveň ZSJ), jimiž jsou:

Historie

První písemné zmínka o obci je z roku 1364. V té době patřila Pernštejnům, respektive Vojtěchu z Pernštejna. Od 16. století ji trvale vlastnili páni z Kunštátu.

V soutěži Vesnice Vysočiny obdržela obec Vír v roce 2008 zelený diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2009 modrou stuhu za společenský život, a v roce 2010 zlatou stuhu za vítězství v celé soutěži.[3] V roce 2019 získala obec v této soutěži diplom za vzorné vedení kroniky a ocenění Inovativní obec.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Víru[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991
Počet obyvatel 528 564 514 552 611 616 717 1204 1059 956 853 787
Rok 1996 2001 2006 2011 2016
Počet obyvatel 746 759 731 714 702

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Vír

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Víru (okres Žďár nad Sázavou).

Fotogalerie

Osobnosti spojené s obcí

  • František Houdek, kronikář, lyžař
  • Milada Chalupníková, cyklistka
  • ThDr. František Bednář, spisovatel (sbírka povídek Jiskry v temnu), profesor církevního práva a praktické teologie na HČEFB v Praze
  • Anna Šťastná–Poustová, figurální malířka
  • Miloš Cvach, výtvarník
  • František Šťastný st., hostinský, zakladatel turistiky ve Víru
  • František Šťastný ml., podnikatel, „mistr reklamy“
  • RNDr. František Vojta, zakladatel běžeckých závodů Vír–Nedvědice a Malého Svrateckého maratónu (32 km)
  • Ing. Zdeněk Pluhař, stavbyvedoucí Vírské přehrady, spisovatel (Modré údolí)
  • Eduard Hamerský, majitel Dolního hamru
  • František Navrátil, starosta Víru v době první republiky a Protektorátu Čechy a Morava

Pomístní jména

  • Dolní konec – dolní konec Víru (od školy dolů).
  • Horní konec – horní konec Víru (od školy nahoru).
  • Hranovec, V Hranovci – spodní část lesů táhnoucí se z kopce Povrchnice.
  • Loučky, V Loučkách – rozsáhlé údolí, kterým protéká potom pramenící na katastru obce Chlum pod Javorovým kopcem. Početným malým loučkám se říká V Loučkách.
    • Díly, Na Dílech – pole na příkrých stráních v zadní části údolí Loučky. Pozemky byly rozděleny mezi různé majítele.
    • Loučský potok – teče v trati Loučky.
  • Povrchnice – strmý, zalesněný kopec, který se také jmenuje Kača.[6]
    • Na Lázi, Na Lázech – menší část lesů Povrchnice, které se sklánějí k Víru. Dostaly jméno podle toho, že vznikly na lázu (v nářečí na lázi), tj. na místě vykáceného lesa, který ležel obvykle na svahu. Jména odvozená od tohoto slova jsou typická pro lesnaté kraje.
  • Rovečínský potok – potok tekoucí od Rovečného, v nářečí vod Rovečína.
    • Studený žleb – hluboké údolí s příkrými stráněmi podél Rovečínského potoka. Slunce sem nezasvitne, a proto je tu chladno.
  • Starý Vír – skupina starých domů průčelým k řece Svratce. Stávaly v místě, kde je dnes samoobsluha.
  • Špimberk, Špinberkkopec homolovitého tvaru.
  • U Hliníku – pozemek ležel u hliníku, tj. u místa, kde se těžila hlína nejčastěji k výrobě nepálených cihel.
  • U Jána – pozemek poblíž sochy sv. Jana v Hrdé Vsi, nářečně Jána. Při silnici do Bystřice nad Pernštejnem před bývalou Jitřenkou.
  • U Starého mostu – Vcházelo se tudy na most spojující Vír s Hrdou Vsí. Tento most byl vzácný, neboť byl krytý.
  • V Kotrbelci – jméno má nezřetelnou motivaci, snad je to název pro prudce se svažující nebo pro velmi nerovný pozemek.
  • Vesná, Na Vesné – střední část Víru. Jméno je odvozeno od slova ves příponou -ná a znělo návesná (tj. část obce ležící „na vsi“ = uprostřed vsi).
  • Závodí, V Závodí – pozemek leží za vodou, tj. za řekou. Je to patrně uměle vzniklý název pro skupinu asi 20 domků, které si zde za první republiky postavili dělníci zdejší továrny. Užívá se také jména Za vodou.
    • Hlavatiska – oplocená obecní půda na Závodí u řeky, díly byly pronajímány občanům.
  • Žlebce, Ve Žlebcích – hluboce zaříznuté údolí na svahu Špimberku. Jméno je odvozeno od slova žleb, terénní úžlabina. Tamním lesům se říká Ve Žlebcích.

Zajímavosti

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
  4. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607.
  6. Pomístní jméno je shodné se jménem Kača, což je mazlivá podoba jména Kateřina. Není však zřejmé, proč tohoto jména bylo užito.

Související články

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.