Fryšava pod Žákovou horou

Fryšava pod Žákovou horou (německy Frischau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Rozkládá se v délce skoro 2 km po obou stranách říčky Fryšávky. Žije zde 320[1] obyvatel.

Fryšava pod Žákovou horou
hlavní ulice a kostel svatého Matouše
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0635 595578
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNové Město na Moravě
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°37′50″ s. š., 16°2′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel320 (2022)[1]
Rozloha12,53 km²
Katastrální územíFryšava pod Žákovou horou
Nadmořská výška708 m n. m.
PSČ592 04
Počet domů183 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduFryšava pod Žákovou horou 80
59204 Fryšava pod Žákovou horou
[email protected]
StarostaMojmír Humlíček
Oficiální web: www.frysava.cz
Fryšava pod Žákovou horou
Další údaje
Kód obce595578
Kód části obce35327
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno vsi bylo pravděpodobně přeneseno ze jména Břežan v době, kdy se jmenovaly Fryšava.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1560 a její vznik souvisí se sklárnou. Podle zápisu v novoměstské knize svatebních smluv provdával tehdy sklářský mistr Mates z Fryšavy svou dceru Apolenu. Fryšava byla součástí novoměstského panství, v roce 1749 dostala pečeť, ve znaku je rádlo a nad ním hvězda. Ve 2. polovině 17. století se u obce začala těžit železná ruda pro železárnu v Kadově. Jednalo se o mohutné ložisko, dolovalo se do 50. let 19. století. V letech 1944–1945 působily v okolí obce partyzánské skupiny, 9. 5. 1945 zde došlo k boji partyzánské skupiny Záře s ustupujícími Němci, padlo 12 partyzánů a 5 místních občanů.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Fryšavy pod Žákovou horou[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 1016 1048 927 895 898 776 881 544 531 481 450 379 338 351 343

Školství
  • Základní škola a mateřská škola Fryšava pod Žákovou horou

Sklárna

Fryšavská sklárna patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. V polovině 17. století zde byla zavedena výroba benátského skla, v roce 1718 sklárna vyhořela. Provoz byl sice znovu obnoven, ale nejspíše kolem roku 1729 byla její činnost ukončena. Ukázky výrobků jsou v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryšavě pod Žákovou horou.
  • Kostel svatého Matouše – klasicistní kostel z roku 1788
  • soubor dvanácti litinových křížů vedle kostela, vyrobených během 19. století v kadovské huti
  • lidová architektura – venkovské domy čp. 10, 22, 90
  • pomník padlým v první světové válce z roku 1928

Významné osobnosti
  • Rudolf Gabessam (1852–1912), lesník, průkopník lyžování na Novoměstsku
  • Václav Jícha (1874–1950), malíř, žil zde od roku 1929
  • Otakar Šín (1881–1943), hudební skladatel a pedagog

Sport

V zimním období jsou pole jižně a jihovýchodně od obce využívány pro snowkiting. Jedná se o jeden z nejlepších revírů v České republice. Jeho poloha, situovaná v nadmořské výšce 769 m n. m. (vrchol) zaručuje dostatek sněhu po celé zimní období s velkým počtem větrných dní.

Galerie
  • kostel svatého Matouše
  • obecní úřad a kulturní dům
  • dům čp. 10 s vahadlovou studní
  • penzion a restaurace Fryšava
  • pomník padlým v 1. světové válce
  • pamětní deska listonoše na zdi pošty

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 224.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.