Rodkov
Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, přibližně 3 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Obec s rozšířenou působností je Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 102[1] obyvatel. Název obce snad pochází od osobního jména Rodek, v místní tradici však přetrvává názor, že zde dříve řemeslníci vyráběli hrotky a ves se původně jmenovala Hrotkov.
Rodkov | |
---|---|
Usedlost č. p. 1 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0635 587737 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem |
Okres (LAU 1) | Žďár nad Sázavou (CZ0635) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′14″ s. š., 16°13′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 102 (2022)[1] |
Rozloha | 3,21 km² |
Katastrální území | Rodkov |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
PSČ | 592 51 |
Počet domů | 43 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rodkov 2 59251 Dolní Rožínka [email protected] |
Starosta | Oto Musil |
Úřední web: www | |
Rodkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 587737 |
Kód části obce | 30112 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mateřská ani základní škola tu není, a tak za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici obecní úřad, kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko. V letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010-2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.
V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).
Přírodní poměry
Vodstvo
Obcí protéká říčka Nedvědička, která je pravostranným přítokem řeky Svratky.
Historie
První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436. V roce 1844 měla obec 40 domů a 281 obyvatel, v roce 1900 45 domů a 244 obyvatel, v roce 2000 24 trvale obydlených domů a 95 obyvatel. V roce 1960 se stal Rodkov osadou obce Dolní Rožínka, od roku 1992 je opět samostatnou obcí.
Obec náležela doubravnickému klášteru. Z roku 1436 pochází stížnost abatyše Elišky na pernštejnského purkrabího Vaňka, který Rodkov neoprávněně držel. Protože však klášter vzápětí zanikl, přešla ves k bystřickému zboží pánů z Pernštejna.
V roce 1671 se v Rodkově připomíná panský pivovar a tvrz, po níž zřejmě zůstal název trati Na Hradisku. Jiný název, Vinohrádek, má připomínat nejsevernější vinohrad doubravnického kláštera. V obci stával i mlýn. Stavebně se zachovala renezanční tvrz založená v letech 1609 - 1612.
Obecní pečetí byla pečeť zlatkovské rychty z roku 1689. Počátkem roku 1997 dostal Rodkov za znak modrý štít se stříbrným hrotem a zeleným lipovým listem.
Jednotřídní škola byla v obci patrně od roku 1860, zanikla v šedesátých letech minulého století pro nedostatek žáků. V osmdesátých letech byla přestavěna na kulturní dům, dnes je tu i sídlo obecního úřadu.
Vedle silnice k Bystřici stojí od roku 1885 litinový kříž původně i s litinovou mříží mezi dvěma mohutnými lípami, které, bohužel musely být z důvodu špatného stavu odstraněny. Menší litinový kříž mezi lípami stojí na hranici katastru vedle původní cesty do Zlatkova. Velký žulový kříž pak stojí u silnice k Diamu. Původně tudy vedla cesta na hřbitov do farního kostela v Rožné a u kříže bylo poslední zastavení pohřbu v obci. Od roku 1967 (počátek výstavby Diama) zde skončily pohřby s koňským povozem.
Pomník obětem světových válek a komunistického režimu
[3]Pomník se nachází před obecním úřadem. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.
Za německé okupace zahynuli František Štěrba (1884), jeho dcera Milada (1922) i snacha Božena (1922) v koncentračním táboře v Mauthausenu. Rodkovský statkář Raimund Musil (1898–1952) se zapojil do činnosti odbojové skupiny „Dr. Hřebík“. Po vydání zatykače na její hlavní aktéry, Vincence Koutníka a Rudolfa Hájka, je před jejich vyprovokovaným odchodem do zahraničí ukrýval. Raimund Musil byl zatčen 15. května 1950 a odsouzen k šestnácti letům vězení, zemřel ve věznici v Plzni-Borech 20. ledna 1952. Majetek propadl státu, rodina se musela z obce vystěhovat. Karel Vilím (1896–1955) se stal obětí kolektivizační kampaně 50. let; zemřel krátce po propuštění z vězení.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2013 | 2019 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 319 | 275 | 276 | 244 | 268 | 267 | 221 | 185 | 190 | 168 | 131 | 97 | 93 | 101 | 98 | 101 |
Sbor dobrovolných hasičů
Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.
Pamětihodnosti
- Pomník obětem světových válek a komunistického režimu před obecním úřadem[5]
Galerie
- Zemědělský dvůr
- Obecní úřad
- Pomník obětem obou světových válek a komunistického režimu
- Dům č. p. 8
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. (česky)
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603.
- Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodkov na Wikimedia Commons
- Rodkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)