Karasín

Karasín (německy Karasein) je vesnice, část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 4,5 km na sever od Bystřice nad Pernštejnem. V roce 2009 zde bylo evidováno 60 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 82 obyvatel.[3] Vesnice je součástí stejnojmenného katastrálního území o rozloze 7,26 km2.[4]

Karasín
Pohled na Karasín z rozhledny
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBystřice nad Pernštejnem
OkresŽďár nad Sázavou
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°33′32″ s. š., 16°16′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel92 (2011)[1]
Katastrální územíKarasín (7,26 km²)
PSČ593 01
Počet domů46 (2011)[1]
Karasín
Další údaje
Kód části obce194972
Kód k. ú.794970
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejvýše položená obec Bystřicka patřila v letech 15001588 Pernštejnům, poté náležela převážně k panství bystřickému. Dne 30. června 1895 zachvátil Karasín velký požár, který zničil celou obec mimo dvou domů (Horníčkův statek a Škrdlíkova chalupa). Hrabě Mitrovský daroval postiženým dřevo, nechal do obce dovážet chléb a na obnovu přispěl částkou 500 zlatých. Dalších 3600 zlatých vynesly sbírky. V následujícím roce byl v Karasíně založen hasičský sbor. Od roku 1960 patřila osada pod obec Ždánice, od roku 1980 je součástí Bystřice nad Pernštejnem.

Pamětihodnosti

Myslivna

Myslivna stojí na horním konci obce. Narodil se v ní František Slavíček a později Gustav Pfleger Moravský. Tuto událost připomíná pamětní deska umístěná na myslivně od roku 1883. V květnu 1926 přišel z Bohuňova do Karasína mladý učitel Josef Věromír Pleva a bydlel tu ve stejné myslivně. Na jaře následujícího roku právě zde napsal svůj první román Eskorta (vyšel roku 1929).

Rozhledna Karasín

Podrobnější informace naleznete v článku Karasín (rozhledna).

Na východním okraji obce se nachází 28 m vysoká zděná rozhledna z roku 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m. Rozhledna je součástí sportovně rehabilitačního areálu.

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.