Pohřební kaple Povýšení svatého Kříže

Čelní stěna kaple

V roce 1710 koupila zadlužené šťáhlavské zboží od Jana Jindřicha Kokořovce z Kokořova († 1721) Anna Josefa[3][4] (Antonie Josefa)[5][6] Czerninová, rozená z Khünburgu (1685–1755) pro svého syna Františka Antonína Czernina z Chudenic (1710–1739) z nedrahovické větve rodu. O pět let později přikoupila ještě Nebílovy.[6]

Kapli nechal postavit v roce 1810 Jan Vojtěch Czernin z Chudenic (1746–1816) z chudenické větve ve východní části nově založeného hřbitova na jeho podélné ose. Volně stojící zděná omítaná centrální stavba v klasicistním stylu s barokními prvky byla zbudována architektem Antonínem Pichlerem na půdorysu pravidelného oktogonu (osmiúhelníka).[2]

Hlavní vstup je přibližně orientovaný východním směrem. Čelní stěnu zdobí nízký trojúhelný štít. Kamenný portál má stlačený záklenek a esovitá sedla, jeho hlavní klenák s penízky prorůstá supraportu a podpírá zvlněnou nadpražní římsu, kterou nesou dvě konzolky. Dvoukřídlové dveře s kazetami a rozvilinovými závěsy pocházejí z počátku 19. století.[1]

Stěny nad přesazeným hrubě omítnutým soklem jsou lemovány lizénovými rámy, které nesou hladké kladí. Plochy stěn jsou z drsné omítky. Obdélná okna mají půlkruhové záklenky, hlavní klenák v hladkých šambránách je doplněn kanelurou. V soklu jsou malé větráky, které vedou do vlastní hrobky v podzemí. Korunní římsa má jednodušší profilaci.[1]

Nižší střecha má zvonový tvar, je plechem pobitá a zakončená hrotnicí s křížkem.[1]

V obvodní zdi hřbitova proti vstupu do kaple jsou železná dvoukřídlá vrata mezi hranolovými omítanými pilířky s fabionovou římsou s nízkou komole jehlancovou stříškou z bobrovek, která ja zakončena kamennou koulí.[1]

Po Czerninech zdědili Šťáhlavy Waldstein-Wartenbergové, vlastnili je v letech 1816–1945.[6] Kaple spadala pod šťáhlavskou farnost, později pod farnosti Starý Plzenec. V prosinci 2020 schválilo zastupitelstvo obce darovací smlouvu, na jejímž základě přešla hřbitovní kaple z majetku církve do majetku obce.[2]

Vnitřní prostor je sklenut osmibokou kupolí, jejíž klenební pole jsou lemována plochými rámy. Kopule spočívá na dórském kladí, které nesou koutové toskánské pilastry na soklech. Po obvodu okenních špalet jsou šambrány s lištou a ozdobným hlavním klenákem, který se dotýká architrávu kladí. Nade dveřmi se nachází stlačený záklenek. Dlažbu tvoří kamenné desky. Ve východní části je deska kryjící vstup do hrobky.[1]

Uprostřed prostoru je umístěn obdélníkový náhrobek Czerninů z Chudenic, který je chráněn prostým železným zábradlím z prutů s čočkovými prstenci uprostřed výšky. Vyšší hranolová tumba stojí na hranolovém soklu, sedlovou stříšku mezi 2 štítky, vrchol tvoří váza. Nároží jsou ozdobeny zahalenými karyatidami, podle kterých se zalamuje soklík a kladí, a nad nimi jsou po stranách štítů postavičky puttů – géniů s oválnými štítky a se smuteční, dolů obrácenou pochodní. Na bočních stěnách jsou nápisové desky, zatímco na čelních oválné erby s korunou. Autorem sochařské výzdoby byl Ignác Platzer.[1]

V podzemí kaple je rodová hrobka majitelů panství a pozdějšího velkostatku.[pozn. 1] V roce 1901 byla hrobka rozšířena o novou část až pod oltář. Dne 14. dubna 1920 došlo ke vloupání do hrobky.[2] V kapli bylo pochováno sedm osob z rodu Czerninů a Waldstein-Wartenbergů.[2] Zeleně jsou vyznačeni Czerninové, fialově Waldstein-Wartenbergové a příslušníci přivdaní a přiženění z jiných rodů, kteří jsou pohřbení v hrobce, jsou vyznačeni žlutě.