Šťáhlavy (zámek)

Zámek Šťáhlavy se nachází v okrese Plzeň-město v severní části obce Šťáhlavy (asi 2 km jihovýchodně od Starého Plzence). Pozdně renesanční budova s barokními přístavbami a se sousedním barokním kostelem svatého Vojtěcha je od roku 1963 kulturní památkou.[1]

Zámek Šťáhlavy
Pohled od návsi (rok 2014)
Základní informace
Slohrenesance, barokní přístavby
Výstavbapočátek 17. století
StavebníkKokořovcové z Kokořova
Další majiteléČernínové z Chudenic, Valdštejnové
Současný majitelNadační fond přátel památek Plzeňského kraje
Poloha
AdresaŠťáhlavy, Česko Česko
UliceNáves republiky
Souřadnice49°40′33,8″ s. š., 13°30′15,83″ v. d.
Šťáhlavy
Další informace
Rejstříkové číslo památky31042/4-486 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici Šťáhlavy je z roku 1239. Ve 2. polovině 15. století patřila Doupovcům z Doupova a v 16. století Kokořovcům z Kokořova, kteří tu nechali na počátku 17. století postavit renesanční zámek a v jeho sousedství kapli sv. Vojtěcha. V roce 1710 koupili panství Černínové z Chudenic.

Heřman Jakub Černín (1706–1784) z chudenické větve rodu učinil ze šťáhlavského zámku své hlavní sídlo. V roce 1762 dal kapli sv. Vojtěcha rozšířit na chrám a k zámku bylo v roce 1782 přistavěno jižní křídlo; obojí už v barokním slohu. Jeho syn Jan Vojtěch (1745–1816) nechal poblíž Šťáhlav v letech 1784–1789 postavit lovecký zámek Kozel a v letech 1785–1789 nechal opravit i nedaleké Nebílovy. Po vymření chudenické větve Černínů v roce 1816 přešly Šťáhlavy (i s Kozlem a Nebílovy) na spřízněný rod Valdštejnů. Za nich zámek přestal být šlechtickým sídlem a byl využíván k ubytování úředníků a k hospodářským účelům. Spolu s dalším majetkem mnichovohradištské linie Valdštejnů byly Šťáhlavy na základě Benešových dekretů v roce 1945 zkonfiskovány.

Po roce 1989 přešel zámek do soukromého vlastnictví, majitel ho částečně zrekonstruoval, vzniklo tu 6 bytů a část se měla upravit na hotel s restaurací, ale záměr se nepodařilo zrealizovat a zámek chátral.[2] V roce 2016 byl založen Nadační fond přátel památek Plzeňského kraje, kterému se podařilo zámek odkoupit a který usiluje o obnovu zámku i jeho blízkého okolí.[3]

Popis

K areálu šťáhlavského zámku patří především hlavní zámecká budova (čp. 1) s barokní přístavbou druhého zámeckého traktu (čp. 263), a také sousední budova bývalého pivovaru a lihovaru (čp. 716). Hlavní budova je pozdně renesanční, má na jižním průčelí s volutovým štítem fasádu zdobenou sgrafitem. Na její východní straně jsou nižší přístavby obrácené do bývalého hospodářského dvora, s barokními štíty. Vlevo od nich, oddělená zídkou s barokní branou vedoucí do nádvoří, je druhá budova zámku.

Druhá zámecká budova je barokní, patrová, předstupuje až do jihozápadní ohradní zdi před zámkem, v níž je vlevo prolomena brána s vjezdem do malého obdélného nádvoří a na východě k ní zprava přiléhá budova pivovaru. Tato brána má dochovaný bosovaný portál s erby Kokořovců.

Severozápadně od hlavní budovy je původně barokní park, oddělený na západní straně od silnice architektonizovanou ohradní zdí. Ta je asi 80 m severně od zámku přerušena průčelím kostela sv. Vojtěcha, který je se zámkem sice historicky spojen, ale architektonicky je odlišný. Původně šestiboká kaple z 1. poloviny 17. století byla rozšířena ve 2. polovině 18. století o presbytář, sakristii a oratoř a byla upravena na pozdně barokní kostel se třemi kopulemi. Obdélníkový portál má trojúhelníkový štít se sochou sv. Vojtěcha. Na straně k zámku směrem do zahrady přiléhá ke kostelu bývalý zahradní pavilon.

Další zajímavosti

V katastru obce Šťáhlavy jsou ještě další významné památky: pozůstatky pravěkého hradiště Sedlecká skála, a zámek Kozel, vybudovaný rovněž Janem Vojtěchem Černínem jako další součást někdejšího šťáhlavského panství.

Necelé 4 km je vzdálena zřícenina hradu Radyně.

Odkazy

Reference

  1. Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
  2. Zámek Šťáhlavy | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online.
  3. Pórobeton už ne. Šťáhlavský zámek změnil majitele a začala záchrana. Plzeňský deník. 2017-11-13. Dostupné online [cit. 2020-10-14]. (česky)

Literatura

  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu rokycanském. 1. vyd. Praha: Alois Wiesner, 1900. 185 s. Dostupné online. S. 142–149.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého - 13.díl Plzeňsko. Praha: Argo, 1998. ISBN 80-7203-185-6. S. 77. Reprint.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.