Podražec

Květy podražců jsou známé svým specializovaným způsobem opylování. Většina druhů má zapáchající květy, jejichž pach láká různé druhy dvoukřídlého hmyzu. Květy mají propracovaný mechanismus přilákání opylovačů, jejich uvěznění a opětovného propuštění po úspěšném opylení. Okvětí je modifikované a zpravidla se skládá z vnějšího lemu, prohnuté okvětní trubky a spodní baňkovitě rozšířené části (komůrky). Hmyz (nejčastěji mouchy nebo mravenci), přilákaný pachem květu a jeho vzhledem, vleze do okvětní trubky, která je vystlaná specializovanými chlupy (trichomy). Tyto trichomy jsou namířeny směrem do nitra květu a účinně zabraňují pohybu hmyzu směrem ven. V komůrce je prosvítavé okénko, které dává hmyzu iluzi východu. U některých druhů s rovnou okvětní trubkou hmyz sklouzává dolů bez možnosti se zachytit. Hmyz se ocitá v komůrce, kde se nacházejí rozmnožovací orgány – tyčinky a čnělky, srostlé do komplexního útvaru (gynostemium). Cestě ven brání zmíněné chlupy, soustředěné zejména v ústí trubky do komůrky. Lapený hmyz se živí nektarem, který se tvoří ve žlázkách umístěných ve stěně komůrky, a dalšími substancemi, jako je výměšek blizny obsahující aminokyseliny. Květ láká hmyz pachem pouze v první, samičí fázi kvetení. Blizny dozrávají dříve než prašníky. Přechod do samčí fáze následuje zpravidla 2. den otevření květu. Bliznové laloky zvadnou a přiklopí se k sobě, prašníky se explozivně otevírají a popráší celý obsah komůrky pylem. Chlupy v okvětní trubce zplihnou (snížení turgoru), čímž se umožní hmyzu únik a přenesení získaného pylu na další květy. K uvolnění hmyzu dochází zpravidla 24 až 48 hodin po otevření květu. U mnoha druhů se také květy po opylení sklánějí, čímž uvolnění lapeného hmyzu ještě více napomáhají. Podrobným studiem trichomů některých druhů bylo zjištěno, že k jejich splihnutí dochází v bazální části (tzv. kolénko), na niž teprve nasedá vlastní chlup.[16][17][14]

U některých druhů amerických podražců (Aristolochia macrophylla, A. labiata, A. pilosa) bylo zjištěno, že přitahují převážně samičky much. Megaselia aristolochiae, drobný druh mouchy z čeledi hrbilkovití (Phoridae), opylující květy Aristolochia labiata, pravděpodobně do květů klade vajíčka a larvy se vyvíjejí ve stěnách komůrky. Naopak v květech Aristolochia littoralis byly nalezeny převážně pouze samčí exempláře několika různých druhů mušek rodu Megaselia, které jsou do květů pravděpodobně lákány vůní napodobující samičí feromon.[18]

Podražec drobnoústý (A. microstoma) kvete pod povrchem země a je opylován drobnými půdními živočichy.[17] Květy podražce stromovitého (A. arborea) vyrůstají přímo z kmene v blízkosti země a vzhledem připomínají plodnice hub. Jsou vyhledávány a opylovány houbovými muškami, které se za normálních okolností živí a rozmnožují v houbách.[19][20] Podobné květy má také A. salvadorensis.

• 
  Moucha na květech podražce křovištního
• 
  Květy podražce křovištního se v pozdější fázi kvetení sklánějí dolů
• 
  Pohled do ústí okvětí podražce velkokvětého

Semena některých druhů podražců jsou šířena mravenci, kteří je vyhledávají pro výživné masíčko (elaiosom). Plody mnohých druhů mají podobu visícího koše, z něhož jsou po puknutí křídlatá semena vytřásána povětrnostními vlivy. Některé druhy (např. A. odoratissima) mají naopak semena drobná a lepkavá, která se šíří na srsti zvířat. U podražce křovištního a některých amazonských druhů se semena šíří také vodou. Jejich splývání na hladině umožňuje houbovitá struktura osemení. Některé druhy z bývalého rodu Pararistolochia s nepukavými plody se šíří endozoochorně. Plody Aristolochia triactina voní po banánech a obsahují dužninu připomínající chutí ovoce čerimoja.[21]

Pestrokřídlec podražcový

Podražce se brání býložravcům tvorbou jedovatých alkaloidů, zejména kyseliny aristolochové. Dokonce bylo zjištěno, že se produkce kyseliny aristolochové po napadení predátorem zvyšuje, a to i na dvojnásobek. Řada motýlů, zejména z čeledi otakárkovití, se však tomu přizpůsobila a konzumací listů podražců se jejich housenky samy stávají jedovatými pro predátory.[22] V Evropě se na podražcích živí oba druhy pestrokřídleců (Zerynthia), tedy pestrokřídlec podražcový i pestrokřídlec červený, rozšířený na Pyrenejském poloostrově. V temperátní Asii na nich žijí housenky otakárků z rodů Allancastria, Archon, Atrophaneura, Parides, Sericinus, Troides a Zerynthia, v tropické Asii Bhutanitis, Papilio, Parides, Troides a Trogonoptera, v Americe Battus, Euryades, Parides a Protesilaus, v Australasii Cressida, Ornithoptera, Parides a Troides, v tropické Africe a na Madagaskaru Pharmacophagus.[23][14] Zvláště samičky těchto motýlů jsou k rostlinám přitahovány na značnou vzdálenost.[24] Některé druhy jsou monofágní, tedy spjaté s jedním konkrétním druhem, jiné jsou polyfágní.[14] Nepůvodní druhy mohou být pro housenky toxické, např. Aristolochia ringens, pocházející z tropické Ameriky, pro australské druhy otakárků.[25] V menší míře se podražci živí housenky některých motýlů a můr z jiných čeledí, jmenovitě babočkovití (Actinote rhodope a Euploea mulciber z tropické Asie a Hamadryas amphinome z tropické Ameriky), hřbetozubcovití (Josia constricta a Phaeochlaena gyon z Jižní Ameriky), nesytkovití (Melittia bombiliformis z tropické Asie), molověnkovití (Millieria dolosana z Evropy a severní Afriky) a obalečovití (Proeulia auraria z Jižní Ameriky).[23]

• 
  Housenka pestrokřídlece podražcového
• 
  Housenka otakárka Atrophaneura aristolochiae
• 
  Babočkovitý motýl Hamadryas amphinome
• 
  Atraktivní asijský otakárek Trogonoptera brookiana, jehož housenky se živí podražcem Aristolochia foveolata

Celá řada podražců je využívána v místní a domorodé medicíně. Používají se vnitřně i zevně na celou paletu různých chorob a obtíží, jako jsou horečky, malárie, revmatismus, trávicí potíže, zranění, zlomeniny, kožní choroby a jiné. Působí protizánětlivě, uvolňují svalové křeče a způsobují pokles krevního tlaku. Často jsou také používány na hadí uštknutí či bodnutí štírem a proti střevním parazitům.[27] Významným druhem v indické medicíně (Ájurvéda, Unani, Sidha) je podražec indický (Aristolochia indica). Rozdrcené vegetativní části se přikládají na hadí uštknutí, pasta z listů také na vředy a zranění. Suché nebo čerstvé listy se žvýkají při astmatu. Odvar z listů má antibakteriální, antivirotické a antimykotické účinky a působí proti střevním parazitům. Pasta z kořenů se podává vnitřně při hadím uštknutí, bodnutí štírem, horečce, bolestech hlavy, průjmech a jiných poruchách trávení. Zevně se aplikuje na čelo při bolestech hlavy.[27] Rostlina je také používána při léčení cholery a malomocenství.[38] Asijský druh Aristolochia albida je účinný také proti obtížné tropické parazitické hlístici, vlasovci medinskému. Africký druh Aristolochia bracteata je využíván k usnadnění porodu. Některé druhy naopak slouží k vyvolání potratu. Sušené kořeny podražce užovníku (Aristolochia serpentaria) jsou používány v Severní Americe jako populární tonikum, ve větších dávkách jsou však jedovaté. Indiánské kmeny je využívaly zejména ke snížení vysokých horeček.[27][12] Některé druhy podražců vykazují protirakovinné působení, mají však toxické vedlejší účinky.[12]

Homeopatický přípravek z podražce křovištního je v používán při hnisavých infekcích a zraněních a povrchovém zánětu žil (flebitidě).[27] Severoamerický podražec užovník je v homeopatii podáván při dyspepsii a potížích s větry.[39]

Podražec obrovský jako kbelíková rostlina

V České republice je jako okrasná liána nejčastěji pěstován podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla, syn. A. durior). Je to vzrůstná liána ozdobná velkými listy. Květy jsou v porovnání s tropickými druhy nevelké a ukryté mezi listy. Zřídka se pěstují i jiné druhy mírného pásu, např. podražec mandžuský (Aristolochia mandshuriensis). Ve sklenících botanických zahrad se lze setkat s některými velkokvětými tropickými druhy, jako je podražec velkokvětý (A. grandiflora), podražec obrovský (A. gigantea), podražec stromovitý (A. arborea) nebo podražec trojocasý (A. tricaudata). Ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji je také uváděna celá řada jihoevropských druhů.[37] V tropech a subtropech se jako okrasné liány pěstují i další nápadně kvetoucí druhy, zejména A. elegans (syn. A. littoralis), A. ringens a A. griffithii.[40][14][41]

• 
  Podražec velkolistý jako okrasná liána
• 
  Bizarně tvarovaný květ Aristolochia ringens
• 
  Podražec trojocasý (A. tricaudata) ve skleníku botanické zahrady v Tróji

Škrob z kořenů podražce okrouhlého byl ve Francii používán v dobách hladu k nastavení mouky při pečení chleba.[42] Šťáva z Aristolochia momandul je na Nové Guineji používána k přípravě tradičního pokrmu ze ságového škrobu, známého jako papeda.[14] V Malajsii jsou některé domácí druhy podražců pěstovány pro komerční chov atraktivních druhů otakárků.[14] Druh Aristolochia trilobata je v Jižní Americe vysazován jako magická rostlina na obranu proti očarování.[27]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu podražec na Wikimedia Commons
• Taxon Aristolochia ve Wikidruzích