Sicílie
Sicílie (italsky Sicilia) je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech. Před sjednocením Itálie v 19. století byla oblast součástí Království obojí Sicílie. Má rozlohu 25 703 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 9 provincií. Hlavním městem je Palermo. Kromě italštiny se v oblasti mluví i sicilštinou.
| Sicílie Regione Siciliana | |
|---|---|
 Teatro Politeama, Palermo | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Palermo |
| Souřadnice | 37°36′0″ s. š., 14°0′55″ v. d. |
| Rozloha | 25 832,39 km² |
| Nejvyšší bod | Etna (3357 m n. m.) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5 092 080 (2015[1]) |
| Hustota zalidnění | 197,1 obyv./km² |
| Jazyk | italština, sicilština |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Itálie |
| Druh celku | Region |
| Podřízené celky | 3 metropolitní města a 6 volných svazků obcí 390 obcí |
| Vznik | 15. května 1946 |
| Guvernér | Nello Musumeci (DB) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IT-82 |
| NUTS | ITG1 |
| Oficiální web | pti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
Autonomní region byl ustaven 15. května 1946 po přeměně Itálie z království na republiku. Její status byl revidován 26. února 1948, kdy se stala jednou ze čtyř italských autonomních regionů. Obě italské správní reformy z let 1950 a 1984 přinesly pomoc sicilské ekonomice především díky důležitým investicím do infrastruktury, jež podpořily výstavbu dálnic a letišť.
Geografie
Autonomní region zahrnuje hlavní ostrov Sicílie, který tvoří 98,9 % jeho rozlohy, a okolní ostrovy. Oblast je jednou ze seizmicky nejaktivnějších v Evropě. Nejvyšší horou je Etna na hlavním ostrově (3 357 metrů), která je zároveň nejvyšší činnou sopkou evropského kontinentu. Sopečného původu jsou i Liparské ostrovy[2]v Tyrhénském moři, které patří k metropolitnímu městu Messina. Z těchto sedmi ostrovů jsou dosud aktivními sopkami Stromboli a Vulcano.
Přehled ostrovů
K autonomnímu regionu náleží kromě hlavního ostrova také na severu Liparské ostrovy a ostrov Ustica, na západě Egadské a Stagnonské ostrovy, na jihu ostrov Pantelleria a Pelagické ostrovy. Přehled ostrovů autonomního regionu Sicílie větších než 2 km² zahrnuje tabulka:
| Ostrov | Italsky | Rozloha (km²) | Pobřeží (km) | Maximální | Nejvyšší vrchol | Počet obyvatel | Hustota zalidnění | Největší sídlo | Metropolitní město / svazek obcí | Obec | Poloha souostroví | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Sicílie[3] | Isola di Sicilia | 25 426,2 | 1 152,0 | 3 322 | Etna | 5 015 569 | 197,26 | Palermo | 9 celků provincií | 582 obcí | hlavní ostrov |
| 2 | Pantelleria | Isola di Pantelleria | 83,0 | 51,5 | 836 | Montagna Grande | 7 649 | 92,16 | Pantelleria | Trapani | Pantelleria | samostatný ostrov |
| 3 | Lipari | Isola di Lipari | 37,3 | ? | 602 | Monte Chirica | 10 554 | 282,95 | Lipari | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
| 4 | Salina | Isola di Salina | 26,1 | ? | 962 | Monte Fossa delle Felci | 2 588 | 99,16 | Santa Marina Salina | Messina | 3 obce | Liparské ostrovy |
| 5 | Vulcano | Isola di Vulcano | 20,9 | ? | 499 | Monte Aria | 715 | 34,21 | Vulcano Porto | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
| 6 | Lampedusa | Isola di Lampedusa | 20,2 | ? | 113 | Albero Sole | 5 282 | 261,48 | Lampedusa | Agrigento | Lampedusa a Linosa | Pelagické ostrovy |
| 7 | Favignana | Isola di Favignana | 19,8 | ? | 314 | Monte Santa Caterina | 3 115 | 157,32 | Favignana | Trapani | Favignana | Egadské ostrovy |
| 8 | Marettimo | Isola di Marettimo | 12,3 | ? | 686 | Monte Falcone | 595 | 48,37 | Marettimo | Trapani | Favignana | Egadské ostrovy |
| 9 | Stromboli | Isola di Stromboli | 12,2 | ? | 924 | Vancori | 572 | 46,89 | Stromboli | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
| 10 | Filicudi | Isola Filicudi | 9,5 | ? | 774 | Fossa Felci | 235 | 24,74 | Filicudi Porto | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
| 11 | Ustica | Isola di Ustica | 8,2 | ? | 244 | Punta Maggiore | 1 358 | 165,61 | Ustica | Palermo | Ustica | samostatný ostrov |
| 12 | Levanzo | Isola di Levanzo | 5,6 | ? | 278 | Pizzo Monaco | 208 | 37,14 | Levanzo | Trapani | Favignana | Egadské ostrovy |
| 13 | Linosa | Isola di Linosa | 5,4 | ? | 195 | Monte Vulcano | 433 | 80,18 | Lampedusa | Agrigento | Lampedusa a Linosa | Pelagické ostrovy |
| 14 | Alicudi | Isola Alicudi | 5,2 | ? | 675 | Filo dell'Arpa | 105 | 20,19 | Alicudi Porto | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
| 15 | Panarea | Isola di Panarea | 3,4 | ? | 421 | Punta Cardosi | 241 | 70,88 | San Pietro | Messina | Lipari | Liparské ostrovy |
.JPG.webp)
Politika
V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze třinácti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Nello Musumeci za stranu Diventerà Bellissima.[4]
Legislativním sborem je Regionální shromáždění (Assemblea Regionale), které má 70 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.
Sicílie představuje tradiční základnu středopravicové politiky. Po druhé světové válce byla silnou baštou Křesťanské demokracie (DC); její rivalové z Italské komunistické strany zde naopak dosahovali slabších výsledků. Na konci čtyřicátých let zde také dosahovalo zaznamenatelné podpory separatistické Hnutí za nezávislost Sicílie; tyto snahy ale postupně zapadly. Po zániku Křesťanské demokracie roku 1994 Sicílii vládne hlavně Středopravicová koalice, mezi jejíž zavedené hráče zde patří Forza Italia Silvia Berlusconiho a křesťanskodemokratická Unie středu (nástupnická strana DC).
Výsledky posledních voleb do regionálního shromáždění (listopad 2017)
 | ||||||
| Koalice | Strana | Hlasy | Mandáty | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | |||||
| CDX | Forza Italia | 315 056 | 16.4 | 14 | ||
| Lidovci a autonomisté | 136 520 | 7.1 | 6 | |||
| Unie středu | 134 124 | 7.0 | 6 | |||
| Diventerà Bellissima | 114 708 | 6.0 | 6 | |||
| Bratři Itálie–My se Salvinim | 108 713 | 5.7 | 4 | |||
| Středopravice celkem | 809 121 | 42.0 | 36 | |||
| Hnutí pěti hvězd | 513 359 | 26.7 | 20 | |||
| CSX | Demokratická strana | 250 633 | 13.0 | 11 | ||
| Budoucnost Sicílie–PSI | 115 751 | 6.0 | 2 | |||
| Populární alternativa | 80 366 | 4.2 | 0 | |||
| Fabrizio Micari guvernérem | 42 189 | 2.2 | 0 | |||
| Středolevice celkem | 488 939 | 25.4 | 13 | |||
| Sto kroků pro Sicílii | 100 583 | 5.2 | 1 | |||
| Svobodní Sicilané | 12 600 | 0.7 | 0 | |||
| Celkem | 1 924 602 | 100 | 70 | |||
Administrativní dělení
Až do roku 2015 se region skládal z 9 provincií. Dne 31. 7. 2015 na zasedání zastupitelstva autonomního regionu Sicílie byla schválena reforma správního uspořádání tohoto regionu, nově určující postavení center jednotlivých celků, včetně tří tzv. metropolitních měst – Palerma, Catanie a Messiny.[5][6] Zbývající provincie byly ptransformovány do tzv. volných sdružení obcí.
Hospodářství a průmysl
V zemědělství pracuje 12 % obyvatel. Mezi nejrozšířenější plodiny pěstované na sicilském území patří oliva, mandle, vinná réva, citrusy a pistácie. Můžeme zde nalézt i aleje korkových dubů. Plemenářství a chov zvířat nehraje v sicilském hospodářství velkou úlohu. Zmínit lze snad odchov ryb v sádkách a řídce se vyskytující chov koz (převážně v hornatých oblastech).
V sektoru obchodu a služeb je na Sicílii zaměstnáno 68 % obyvatel.
Průmysl zaměstnává na Sicílii 20 % obyvatelstva. Ostrov lze rozdělit na industriálně rozvinutější části, například Messina, Syrakusy, Caltanissetta a Catania a na oblasti s tradičním a méně technicky rozvinutým průmyslem. V rozvinutých oblastech najdeme převážně průmysl petrochemický, strojírenský a elektrotechnický. V ostatních oblastech jde o technologicky méně náročnou výrobu olivového oleje, těstovin nebo vína. V menší míře můžeme registrovat také těžbu nerostných surovin, jako je kamenná sůl nebo methan.
Sicilská kuchyně
Největší ostrov ve Středozemí byl během podmaňovaní ve starověku a středověku ovlivněn velkým množství kultur, mj. řeckou, římskou, aragonskou, normanskou, arabskou ad. a to se podepsalo i na gastronomii. Sicilská kuchyně je však ovlivněna i francouzskou a africkou kuchyní. Víno Malvázie z Liparských ostrovů, vůně mandlovníků, pistáciových stromů, olivových hájů, citrusovníků, pínií se snůbí s kulinářskou jednoduchostí. Každý kousek sicilského jídla je zážitkem. Pestrá jídla jsou dochucené vlastní solí z Marsaly a využitím bylinek, které tvoří základ sicilské kuchyně. K sicilské kuchyni neodmyslitelně patří i mořské ryby a vynikající sladké zákusky.
Mezi typické pokrmy patří arancini (smažené rýžové koule), Pasta con le sarde (těstoviny se šafránem, sardinkami, ančovičkami, fenyklem a piniovými oříšky), Pasta alla Norma (těstoviny v rajčatové omáčce s lilkem a ricottou), cannoli (smažená křupavá trubička plněná sladkou ricottou) nebo granita (ledová tříšť s ovocnou příchutí).[7]
Pamětihodnosti
- Palermo je město ležící na severozápadě ostrova, které založili Kartáginci. Architektonicky je velmi různorodé díky častým změnám na sicilském trůně. Za nejzajímavější památky můžeme jmenovat Normanský palác, Teatro Maximo nebo kostel San Cataldo.
- Taormina, někdy také nazývaná sicilské Monte Carlo, je jedním z nejoblíbenějších sicilských letovisek. Z Taorminy je jeden z nejkrásnějších výhledů na Etnu z celé Sicílie. K nejznámějším památkám patří řecký amfiteátr z 3. stol. př. n. l. či Palazzo Santo Stefano. Město Taormina bylo údajně založeno obyvateli řeckého ostrova Naxos.
- Selinunte, ležící na západě ostrova, je dnes opuštěné starořecké město. Nalezneme zde zbytky akropole a rozsáhlý chrámový komplex. Byl založen řeckými osadníky z města jménem Megara kolem roku 730 př. n. l.
- Agrigento leží nedaleko již zmiňovaného Selinunte. Původem řecké město bylo založeno koncem 6. století př. n. l. osadníky z řecké Gely. Nejznámější památkou je Chrám svornosti, který se nachází v takzvaném Údolí chrámů.
- Sicilská sopka Etna se vypíná do výše 3 323 m n. m. a je jednou z největších činných sopek na světě a tou nejvyšší evropskou. Od roku 2013 je oblast Etny zapsána na seznamu přírodních památek Světového dědictví UNESCO.
- Hora Eryx, dnes známá jako Monte St. Giuliano, se nachází na severozápadě ostrova a je 750 metrů vysoká. Je z ní nádherný výhled na blízké okolí. Na jejím vrcholu se nachází malebné městečko Erice.
Odkazy
Reference
- Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. (italsky)
- Itálie, 1990 s. 29
- rozloha ostrova podle Kapesního atlasu světa ISBN 80-7011-465-7
- Giunta regionale. Regione Siciliana [online]. 2017 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (v italštině)
- Zpráva o schválení reformy (italsky)
- Text vyhlášky v úředním věstníku
- Sicílie: okouzlující ostrov plný kontrastů [online]. My Wandertime, 2019-06-16 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sicílie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Sicílie ve Wikislovníku- Regione Siciliana - Sito Ufficiale (italsky)
- Antická Sicílie a její poklady (česky)
