Ságo

Ságo je škrobovitý prášek, který se vyrábí především ze středu kmene ságových palem Metroxylon sagu. Slovo ságo pochází z domorodého názvu sagu pro jídlo. Ságo je základem jídla v nížinách Nové Guiney a na Molukách, kde se často jí v podobě placky s rybou.

Ságové palmy na Nové Guineji

Placka ze sága

Ságo z cykasů

Cykas japonský bývá v angličtině občas chybně nazýván sago cycad. Z něj i dalších cykasů se vyrábí druh sága, který je od původního sága biologicky i výživně velmi odlišný. Na rozdíl od palem obsahují cykasy několik jedovatých složek, především cycasin a BMAA. Výroba potravin z cykasového sága je nicméně tradicí v řadě zemí. Rodu píchoš (Encephalartos) dokonce daly jméno, znamenající v řečtině „v hlavě je chleba“.

Odkazy

Literatura

Flach, M. and F. Rumawas, eds. (1996). Plant Resources of South-East Asia (PROSEA) No. 9: Plants Yielding Non-Seed Carbohydrates. Leiden: Blackhuys.
Lie, Goan-Hong. (1980). "The Comparative Nutritional Roles of Sago and Cassava in Indonesia." In: Stanton, W.R. and M. Flach, eds., Sago: The Equatorial Swamp as a Natural Resource. The Hague, Boston, London: Martinus Nijhoff.
McClatchey, W., H.I. Manner, and C.R. Elevitch. (2005). Metroxylon amicarum, M. paulcoxii, M. sagu, M. salomonense, M. vitiense, and M. warburgii (sago palm), ver. 1.1. In: Elevitch, C.R. (ed.) Species Profiles for Pacific Island Agroforestry. Permanent Agriculture Resources (PAR), Holualoa, Hawaii.
Pickell, D. (2002). Between the Tides: A Fascinating Journey Among the Kamoro of New Guinea. Singapore: Periplus Press.
Rauwerdink, Jan B. (1986). „An Essay on Metroxylon, the Sago Palm.“ Principes 30(4): 165-180.
Stanton, W.R. and M. Flach, eds., Sago: The Equatorial Swamp as a Natural Resource. The Hague, Boston, London: Martinus Nijhoff.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.