Vlasovec medinský

Životní cyklus vlasovce medinského

Člověk se nakazí pozřením vody, která obsahuje živé buchanky, tj. drobné vodní korýše, kteří jsou mezihostitelem tohoto červa. V těle nakažené buchanky se nachází infekční larva vlasovce L3, která se ve střevě uvolní a pronikne do břišní dutiny. Zde dospívá, dochází k páření, samci po páření uhynou. Dospělé oplozené samičky pak migrují do podkoží, nejčastěji v dolních končetinách, kde se uhnízdí v bolestivém vředu, který na povrchu praská.

Při styku vředu s vodou část samičky vyleze na povrch kůže a uvolní nezralou larvu L1, která je následně opětovně pozřena buchankou, uvnitř níž se 2x svlékne a po 14 dnech buchanka obsahuje infekční larvu L3.

Prepatentní perioda, tedy čas od pozření buchanky do objevení vředu s dospělou samičkou, je asi jeden rok. Samička vlasovce medinského může nabývat délky až jednoho metru.

Tohoto parazita lze odstranit chirurgicky nebo tradiční (a bolestivou) metodou tak, že ho namotáváme na malé dřívko. Za den lze namotat pouze 0,5–2 cm.

V roce 1980 začala kampaň s cílem zcela vymýtit tohoto parazita. Hlavní je při tom důsledné používání hygienických zásad (filtrování či převařování pitné vody). V roce 2018 bylo potvrzeno jen 28 lidských případů nákazy, ale problém toho roku bylo šíření infekce mezi psy v Čadu.[2] V roce 2021 prokazatelně přežíval ještě v pěti afrických zemích, v Etiopii, Čadu, Jižním Súdánu, Mali a Angole.