Podnikatelské baroko

Architekt Pavel Hron, dlouhá léta působící v Německu a Švýcarsku tvrdí, že každý společenský převrat přináší v architektuře nabubřelost a nevkus. Jako hlavní příčinu označuje fakt, že se obvykle rychle dostanou k penězům vrstvy, které dříve patřily ke spodním patrům společenské pyramidy. Tyto vrstvy sice nemají vkus, ale potřebují rychle prezentovat své nové bohatství, dát na odiv svůj úspěch. Stejná situace byla v Německu po druhé světové válce. Ve Švýcarsku, které je po dlouhá staletí stabilní zemí, se takový fenomén vůbec neobjevil. Na východ od České republiky, na Ukrajině nebo v Rusku, ale třeba i v balkánských zemích, je tento jev ještě daleko výraznější.[1] Mnohé luxusní vily jsou třeba inspirovány latinskoamerickými sídly apod.

Hotel Don Giovanni v Praze je některými odborníky považován za příklad podnikatelského baroka

Dům v Brně-Přízřenicích

Charakteristickými znaky podnikatelského baroka jsou:[1]

• stylová nejednotnost, kdy se bez jakýchkoliv pravidel kombinují různé stavební slohy a stavební styly
• velikost stavby je ve zřejmém nepoměru k velikosti pozemku – velké stavby na malých pozemcích
• zdání luxusu, kde jsou ale původní ušlechtilé materiály nahrazovány cenově dostupnějšími náhražkami (plastová okna, betonová zámková dlažba)
• různé historizující stavební prvky

Trnová, Praha-západ

Podle architekta Zdeňka Lukeše[1] bylo podnikatelské baroko spontánní reakcí na uniformitu socialistické architektury. Je výsledkem podvědomé negace všeho, co charakterizovalo předchozí stavební styl.

• Dům musí být hodně velký, protože panelákové byty byly malé.
• Dům nesmí mít plochou střechu (to symbolizuje panelák a město), musí mít venkovský styl.
• Dům musí být tvarově co nejpestřejší – proto se používají balustrády, do oblouku zaklenutá okna a dveře, dórské sloupy, věžičky, dvojramenná schodiště, sádroví lvi, kašny a kamenné obezdívky. Veliká členitost domů však zvyšuje energetickou náročnost domu a neekologičnost.
• Dům musí být barevný.
• Dům musí být opakem nudného života v paneláku – musí poskytovat bohaté možnosti trávení volného času – proto lze u domů postavených v podnikatelském baroku často spatřit bazén, houpačky, grily, venkovní krb, kuželník, saunu apod.
• Dům nemusí brát žádný ohled na své okolí – investor je silný jedinec a sounáležitost s místní komunitou je přežitek starého režimu – proto vedle sebe může stát pseudozámeček, gotický hrádek, minimalistická stavba nebo vesnický statek.
• „Můj dům-můj hrad“ – kolem dokola stojí vysoká zeď nebo alespoň prkenný plot vyřezávaný do obloučku a kovaná brána. Častokrát je dům hlídaný také i kamerovým systémem, či velkým psem. Dochází však následně k odcizení majitele domu a jeho okolí a rozbíjení vztahů v oblastech, kde se tyto domy budují. Jedná se o jeden z významných negativních jevů tzv. satelitních sídlišť.

Velký vliv na vznik podnikatelského baroka měly také nové technologické možnosti. V současné době již není nutné stavět pouze z místního dostupného materiálu, možnosti terénních úprav jsou prakticky neomezené a není potřeba domy citlivě zasazovat do krajiny. Lidé mají možnost cestovat po celém světě a tak mnozí z investorů zatoužili postavit na českém venkově středomořskou architekturu, kalifornskou vilku nebo bavorský alpský dům.

Podnikatelské baroko začalo být na ústupu již na konci 90. let a od té doby stále více upadá,[4][5][6][7] ale najdou se i čestné výjimky.[8] Zvláště velká sídla velmi těžko nacházejí nové majitele. Mezi hlavní důvody patří příliš osobitý vkus původních majitelů, který je často velmi okázalý a tak mnohdy působí nevkusně. Dalším problémem jsou vysoké náklady, které zahrnují nejen pořizovací cenu, ale i cenu rekonstrukce a do budoucna je nutno započítat i nemalé provozní náklady. Domy také nebývaly stavěny z příliš kvalitních materiálů, což platí hlavně u nemovitostí stavěných v satelitech poblíž hlavních měst. Jejich rekonstrukce často nedává ekonomický smysl. Odborníci odhadují, že životnost takových domů je cca 15 – 20 let.[6] Dalším z důvodů úpadku zájmu o tyto domy je také změna představy o bydlení. Zájemci dávají přednost menším energeticky pasivním stavbám, které šetří náklady na provoz.[5]