Přízřenice

Podobně jako v případě sousedních Dolních Heršpic se i zástavba Přízřenic skládá ze dvou výrazně oddělených částí. Jednak je to západně položená obchodně průmyslová zóna rozkládající se po obou stranách Vídeňské ulice, jíž zde prochází trasa víceproudové silnice E461, v jejímž středu se nachází trasa tramvajové linky číslo 2. Západně od Vídeňské ulice se zde na severozápadě přízřenického katastru rozkládá řada zahradních pozemků navazujících na obdobné pozemky v sousedních Dolních Heršpicích. Druhou částí jsou východně položené původní Přízřenice, které si dosud zachovávají původní vesnický charakter a patří mezi nejzachovalejší vesnické celky na území moderního Brna. Mezi oběma částmi, ale i na jihozápadě a východě katastru Přízřenic se nacházejí rozsáhlé plochy orné půdy. Východním okrajem katastru Přízřenic prochází krátký úsek dálnice D2 a zasahuje sem i část obchodního centra Olympia.

Na jihu a jihovýchodě hraničí Přízřenice s katastrálním územím města Modřice, na západě s katastrálním územím obce Moravany, na severu s katastrálním území Dolní Heršpice (rovněž součást městské části Brno-jih), a na severovýchodě s katastrálním územím Holásky (součást městské části Brno-Tuřany).

Přízřenice byly patrně jedním z původních statků svatopetrského kostela, jimž je daroval zeměpán. Ve 13. století tvořily spolu s Dolním a Horním Cejlem statek a prebendu v držení probošta svatopetopetrského kostela a byly jako součást kapitulního panství. Roku 1454 udělil probošt Tas z Boskovic zdejším poddaným řadu svobod a milostí. Roku 1581 dovolil probošt Ekart ze Schwobenu obyvatelům Přízřenic šenk vlastního vína a naopak zakázal dovoz cizího vína, pokud měli sousedé vlastní. Zároveň svolil k tomu, aby poddaní využívali zahrady, líchy, pastviny a louky.

Roku 1645 byly Přízřenice během švédského obléháni Brna vyloupeny a vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku 1666 zachvátil ves požár, který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné půdě se vesnice rychle zotavila. Obyvatelé Přízřenic byli osvobozeni od placení mýta, za což museli orat pozemky ve vlastnictví Brna. Z důvodu nedbalého plnění povinností byla tato úmluva roku 1658 brněnskou městskou radou vypovězena, a k jejímu obnovení došlo až roku 1673. Po roce 1707 byla v Přízřenicích zřízena hospoda. Při novodobém soutoku Svratky a Svitavy se nacházel mlýn, náležející vrchnosti, při němž se nacházel svobodný dvůr. Obě tyto nemovitosti byly pravidelně pronajímány. V 1. polovině 18. století se probošt hrabě Jan Matyáš Thurn neúspěšně snažil o vyjmutí Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu z kapitulního panství. Roku 1750 byl v Přízřenicích postaven zámek s dvorem. V letech 1749 a 1792 se proboštové opakovaně a neúspěšně snažili přimět poddané, aby si zakoupili svá hospodářství. Roku 1786 byla robota zdejších obyvatel přeměněna v daně.

Když bylo roku 1777 zřízeno brněnské biskupství, stal se z Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod svrchovaností biskupa, nicméně i nadále podléhaly kapitulní jurisdikci. Roku 1820 prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému osamostatní však došlo až roku 1843. Přízřenice byly do poloviny 19. století spravovány rychtářem a konšely, poté se z nich stala moderní obec s obecním zastupitelstvem a starostou.

Součástí Brna se Přízřenice staly 16. dubna 1919. V letech 1947-1949 byl v rámci Brna celý přízřenický katastr součástí městského obvodu Brno VIII. V letech 1949-1954 pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu Brno XI. Ze srovnání historických map je patrné, že někdy v první polovině 50. let došlo k úpravě katastrální hranice Přízřenic a Modřic, při které byla hranice částečně narovnána, přičemž se rozloha Přízřenic pravděpodobně^[zdroj?!] zmenšila ve prospěch Modřic. Od roku 1954 pak bylo celé katastrální území Přízřenice součástí městského obvodu Brno IX. Jeho název byl 1957 změněn na Brno IX-Horní Heršpice. Roku 1960 se z něj stala městská část Horní Heršpice, přejmenovaná roku 1971 na Brno IX. Horní Heršpice. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Přízřenic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly některé okrajové pozemky přízřenického území připojeny k Dolním Heršpicím. Došlo rovněž k další korekci katastrální hranice nejen s Modřicemi (ty nyní získaly parcely 1451/33, 1451/34, 1451/35, 1451/36, 1451/37, 1451/38 a 1451/39; naopak ve prospěch Přízřenic přišly o parcely 539/61, 539/62, 539/3, 539/4, 539/5, 539/6, 539/63, 539/64, 539/65, 539/66, 539/67, 539/68, 539/69, 539/70, 539/71, 539/72, 539/73, 539/74, 539/75), ale zároveň s Moravany (ty získaly parcely 1223/26, 1223/25, 1223/24, 1223/19, 1223/20, 1223/23, 1223/21 a 1223/22).

Roku 1975 se pak stal celý přízřenický katastr součástí městského obvodu Brno IV., existujícího do roku 1990. Od 24. listopadu 1990 je celé přízřenické území součástí samosprávné městské části Brno-jih.

12. září 2010 se v Dolních Heršpicích a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice, o těchto snahách podrobněji pojednává článek Dolní Heršpice-Přízřenice.

• 
  Obchodně průmyslová zóna na Vídeňské ulici
• 
  Kostel svaté Markéty na Starém náměstí
• 
  Bývalý zámeček na Starém náměstí
• 
  Německý pomník obětem 1. světové války na Starém náměstí
• 
  Požární zbrojnice a vůz Sboru dobrovolných hasičů Přízřenice
• 
  Mateřská škola na severu Zelné ulice
• 
  Bývalý mlýn, čp. 27