Petřín

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Petřín
Vrch Petřín v Praze
Vrchol327 m n. m.
Prominence133 m
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PohoříPražská plošina / Kladenská tabule / Hostivická tabule / . / Bělohorská pahorkatina[1]
Souřadnice50°5′1″ s. š., 14°23′43″ v. d.
Petřín
PovodíVltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Křížová cesta, Petřín

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg – z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín (qui a petris dicitur Petrin).[2]

Od nepaměti se zde lámal kámen – opuka, ze kterého se v Praze postavila řada staveb, včetně prvních kostelů na Pražském hradě nebo mostu přes Vltavu.[3] První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr vydláždit kostel Sázavského kláštera.

Petřín je v písemných památkách poprvé zmíněn roku 1108 v souvislosti s vyvražděním velmožského rodu Vršovců.[4] Vršovci sídlili v Libici, kterou obdrželi za pomoc Přemyslovcům s povražděním části Slavníkovců v Libici roku 995. Sami Vršovci pak byli roku 1108 jako „hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petříně sťati“.[5] Poté popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince, sloužilo až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů.

Výrazně do dějin Petřína zasáhl císař Karel IV., když vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 připojil většinu kopce k Malé Straně. Popraviště se přesunulo na druhý břeh na Šibeniční vrch pod Vítkovem, v oblasti zvané dnes U Bulhara.[6]

Stavby
Petřínská rozhledna
církevní stavby
turistické cíle
ostatní
  • Sloupové sluneční hodiny – u hvězdárny
  • Restaurace Nebozízek – ve stejnojmenném parku, zchátralá barokně-klasicistní budova byla nově postavená roku 1985[7]
  • Pomník obětem komunismu – od Olbrama Zoubka, proti Vítězné ulici
  • Sokol Malá Strana – Sokolovna z 19. století. Mezi členy patřili českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk, E. Beneš a K. Gottwald[8]

Zahrady a přírodní památka
Seminářská zahrada
Petřínské stráně (od severu)
  • Velká strahovská zahrada – pod Strahovským klášterem, v horní části údolíčka mezi Petřínem a Úvozem
  • Lobkovická zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (německého velvyslanectví) a přilehlá severní stráň Petřína
  • Schönbornská zahrada – zahrada stejnojmenného paláce (velvyslanectví USA)
  • Seminářská zahrada – sadově upravená severní část východní stráně Petřína
  • Zahrada Nebozízek – část východní stráně Petřína mezi lanovou dráhou a Hladovou zdí
  • Kinského zahrada – nad stejnojmenným letohrádkem na jihovýchodní, smíchovské stráni Petřína
Na vrcholu Petřína

Památné stromy

Na Petříně roste několik památných stromů:

Studánky
Studánka Petřínka
  • Pramen Petřínka – v Seminářské zahradě u hlavní parkové cesty nedaleko restaurace Petřínské terasy
  • Pod Petřínem – původně pítko, s kamenicky řešeným řečištěm v Hellichově ulici
  • Ve Strahovské zahradě (Kaštanka) – v zalesněné stráni jihovýchodně od Strahovského kláštera
  • Pramen sira Nicolase Wintona – obnovený v roce 2009, u vyhlídkové cesty také v horní části Velké strahovské zahrady
  • U Památného stromu (jasanu) – nedaleko Wintonova pramenu
  • Kinská, U jezírka (též Vodní schody), Pod Kaštankou – prameny a studánky v Kinského zahradě

Sochy a sousoší

Pomníky osobnostem
Hana Kvapilová

Hana Kvapilová (1860–1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.

Ferdinand Laub

Ferdinand Laub (1832–1875), světoznámý virtuos a český houslista.

K. H. Mácha
Pomník Karla Hynka Máchy

Karel Hynek Mácha (1810–1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

Jan Neruda

Jan Neruda (1834–1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Vítězslav Novák

Vítězslav Novák (1870–1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet. V soše je urna s popelem skladatele, který 18. července 1949 zemřel ve východočeské Skutči.

M. R. Štefánik
Socha Milana Rastislava Štefánika

Milan Rastislav Štefánik (1880–1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928–1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853–1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

Další pomníky a dekorativní plastiky
Pomník obětem komunismu
Pomník obětem komunismu Olbrama Zoubka

Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu (zločinů komunizmu) na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002. V roce 1946 byl v tomto místě slavnostně odhalen základní kámen k pomníku T. G. Masaryka ve tvaru mramorového stolu, stojící poblíž ještě v roce 1968.

Fontána s chlapci

Nazývána U žabiček (Hrající si chlapci, nyní též Masarykovi vnuci), ukazující dvojici chlapců se šesti žabkami a dvěma ještěrkami, hrající si s rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří za války zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil Karel Dvořák v roce 1948.

Lachtan

Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 Jan Lauda.

Polibek

Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Zajímavosti

Po Petříně je pojmenovaná planetka (16801) Petřínpragensis objevená Petrem Pravcem v Ondřejově v roce 1997.[9] Planetku nebylo možné nazvat jednoduše Petřín, protože by se pletla s již existující planetkou (482) Petrina objevenou roku 1902. Pravidla pro pojmenování planetek toto nepřipouštějí.

Odkazy

Reference
  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4. str. 31.
  3. ZAVŘEL, Jan; A KOL. Pražský vrch Petřín. 2. vyd. Praha: Paseka, 2012. 248 s. ISBN 978-80-7432-244-0. S. 22.
  4. KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1. S. 390.
  5. Kosmova kronika, III/24
  6. ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik. Litomyšl-Praha: Paseka, 2003. Kapitola Staroměstské náměstí, nebo Šibeniční vrch?, s. 332.
  7. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7 čp. 411
  8. ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0. S. 86.
  9. http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-16801

Literatura
  • BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Petřín ve středověku. In: Kniha o Praze. Praha: Melantrich, 1933. Dostupné online. S. 56–86.
  • HRUBEŠ Josef, HRUBEŠOVÁ Eva, BRONCOVÁ Dagmar: Petřín a Strahov, Milpo 2008, ISBN 978-80-87040-10-2
  • KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.
  • ŠULC, Alois Ladislav. Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. Praha: vl.n., 1926. Dostupné online.
  • ZAVŘEL Jan a kol.: Pražský vrch Petřín, Paseka 2002, ISBN 80-7185-422-0
  • POLÁK, Milan et. all. Po stopách pražského vodárenství. 1. vyd. Praha : Milpo media s.r.o., 2015. 231 s. ISBN 978-80-87040-35-5

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.