Jan Simota

Prof. Jan Simota
Narození	19. září 1920 ; Bechyně; Československo
Úmrtí	13. března 2007 (ve věku 86 let) ; Praha; Česko
Národnost	česká
Povolání	pedagog, sochař, učitel, medailér a keramik
Významná díla	viz Dílo
Ocenění	národní umělec (1982)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Simota (19. září 1920 Bechyně – 13. března 2007 Praha) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.

Studia a kariéra

V roce 1937 dokončil Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, obor hrnčířství. Poté studoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Mařatky a Laudy, kde absolvoval v roce 1941. Na VŠUP následně působil jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Jana Kavana v ateliéru užitého sochařství. Roku 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 byl jmenován docentem, poté prorektorem (1966–1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972/1973–1985); období jeho vedení je někdy hodnoceno jako bezinvenční a formalistické.[1]

V roce 1976 byl jmenován zasloužilým a následně roku 1982 národním umělcem.

Dílo

Socha Jana Nerudy na pražském Petříně, odhalená 22. října 1970 – spolu s architektem Karlem Lapkou vytvořili muže starého, životem unaveného
portréty Emy Destinnové,[2] J. B. Foerstera a Jana Zrzavého (tato busta Jana Zrzavého se objevila také na československé známce 2 Kčs z roku 1982)
Umění radosti a Umění boje v interiéru Nové scény Národního divadla
alegorie husitství na stanici metra Želivského – bronzový, 3,5 m vysoký reliéf znázorňující (zprava) Jana Želivského, Jana Husa, Jana Žižku a ženu s chlapcem-práčetem)
plastiky Milicionář a Antonín Zápotocký
cyklus Lidice – pískovcové reliéfy v glorietu/amfitu lidického památníku[3]
společně s Janem Kavanem vytvořil bronzové dveře s plastickou výzdobou od Síně Sovětské armády v Národním památníku na Vítkově[4]
návrh pamětní stokoruny k 100. výročí narození Antonína Zápotockého (1984)[5]
komorní plastiky a medaile…
busta Vítězslava Nezvala v Dalešicích[6]

Galerie

Jan Neruda na Petříně v Seminářské zahradě
Busta Emy Destinnové na Kaiserštejnském paláci
Sádrový návrh sousoší bratří Čapků
Busta V. Nezvala

Alegorie husitství na stanici metra Želivského

Odkazy

Reference

Historie a současnost VŠUP. www.vsup.cz [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-26.
http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kaiserstejnsky_palac
Fotogalerie cyklu Lidice (nutno odrolovat)
http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/narodni_pamatnik_na_vitkove
Vyhláška č. 66/1984 Sb., o vydání stříbrných pamětních stokorun k 100. výročí narození Antonína Zápotockého^{[nedostupný zdroj]} (formát PDF, v souboru strana 5)
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/osobnosti-51/stopy_slavnych_osobnosti-15/?id=473

Literatura

Medailon, in: Bechyňský městský zpravodaj, září 2007, str. 2, dostupné on-line^{[nedostupný zdroj]} (formát PDF)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Simota na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Simota
Obrázky k tématu Jan Simota na Obalkyknih.cz
Jan Simota v informačním systému abART

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Historie a současnost VŠUP. www.vsup.cz [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-26.

[2] ttp://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/kaiserstejnsky_palac

[3] Fotogalerie cyklu Lidice (nutno odrolovat)

[4] ttp://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/narodni_pamatnik_na_vitkove

[5] Vyhláška č. 66/1984 Sb., o vydání stříbrných pamětních stokorun k 100. výročí narození Antonína Zápotockého^{[nedostupný zdroj]} (formát PDF, v souboru strana 5)

[6] ttp://www.dedictvivysociny.cz/kultura/osobnosti-51/stopy_slavnych_osobnosti-15/?id=473