Pesticid

Pesticid je přípravek, který je určen k tlumení chorob rostlin a hubení plevelů a živočišných škůdců a k ochraně rostlin, skladových zásob, technických produktů, bytů, domů, výrobních závodů nebo i zvířat a člověka. Nejčastěji jsou pesticidy užívány v zemědělství.

Letecká aplikace pesticidů vyvolává značné kontroverze

Dělení pesticidů

Podle určení

Podle určení k hubení určitého organismu pesticidy dělíme na:

Podle způsobu aplikace

Podle původu
  • přírodního původu
  • syntetické látky
  • biopreparáty

Podle působení
  • kontaktní – účinná látka zůstává na povrchu rostliny, přenos dotykem
  • systémové – účinná látka proniká do rostliny, napadá pletiva, a tím rostlinu zabíjí
  • respirační – přenos vzduchem
  • požerové – přenos trávicím ústrojím

Podle mechanismu působení

Podle chemické povahy

Podle spektra účinnosti
  • totální
  • širokospektré
  • selektivní

Vlivy na ekosystémy a zdraví lidí
Aplikace pesticidů může představovat zdravotní riziko

Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Je vhodné užívat pesticidy v omezené míře.

Laboratorní studie naznačují, že mnohé pesticidy používané v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážné a nezvratné.[1] Používání pesticidů v domácnostech má vliv na vývoj motoriky dětí.[2] Vystavení pesticidům může také zvyšovat riziko vzniku leukémie u dětí.[3] Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka i živočichů a jsou řazeny mezi endokrinní disruptory.[4] Souvislost mezi pesticidy a Parkinsonovou chorobou ukázala studie izraelských vědců.

Mezi nežádoucí důsledky nadměrného nebo nesprávného používání pesticidů patří hynutí včel,[5][6] protože pesticidy také kontaminují pyl.[7] Dále je to kontaminace povrchových vod, narušení ekosystému nebo jejich kumulace v živých systémech, např. DDT a další chlorované uhlovodíky aldrin, endrin, toxafen atd. V 50. a 60. letech 20. století se DDT používalo masově po celém světě včetně Československa. Pozdější výzkumy prokázaly, že DDT je těžko odbouratelný perzistentní a bioakumulativní jed, který se hromadí ve vrcholných článcích potravního řetězce (člověk a masožravci). V Československu bylo používání DDT zakázáno v roce 1975, v zemích třetího světa se stále v omezené míře používá v boji s malárií. Spolu s dalšími chlorovanými pesticidy je používání DDT regulováno Stockholmskou úmluvou.

Dnes se u pesticidů kromě jejich okamžitých účinků zkoumá i postup jejich degradace a přenosu v potravinovém řetězci. Stanovují se maximální limity reziduí (MLR či anglicky MRL) v potravinách, které se sledují.[8] V zemědělské půdě se nacházejí i roky zakázané pesticidy.[9] Nejméně zakázaných pesticidů je v USA.[10]

Pesticidy a GMO

Používání pesticidů souvisí i s geneticky modifikovanými plodinami. Existují dva způsoby užívání genetické modifikace:

  • genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit odolnost plodiny vůči škůdcům, čímž lze snížit míru užívání pesticidů. Nejznámějším příkladem jsou tzv. Bt plodiny, do nichž byl vložen gen z baktérie Bacillus thuringiensis, který vede k produkci toxinu zabíjejícího hmyz, který plodinu napadne.[zdroj?!]
  • genetickou modifikací se do plodiny vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidů, takže lze nasadit vyšší dávky pesticidů, které spolehlivě zničí plevely. Nejznámějším případem jsou tzv. Roundup Ready plodiny, které firma Monsanto genetickou manipulací pozměnila tak, aby odolávaly působení firmou vyráběného pesticidu Roundup.[zdroj?!]

Galerie
  • Iontový chromatograf v kombinaci s hmotnostním spektrometrem, který se používá ke stanovení polárních pesticidů (např. glyfosátu) v potravinách v laboratoři SZPI v Praze.
  • Kapalinový chromatograf s hmotnostním spektrometrem, který se používá zejména ke stanovení reziduí pesticidů v potravinách v laboratoři SZPI v Praze.

Odkazy

Reference
  1. JOPKOVÁ, Miroslava. Pesticidy – leukemie a/nebo poškození mozku?. In: Arnika [online]. 19. 12. 2008 [cit. 8. 10. 2018]. Dostupné z: https://arnika.org/pesticidy-leukemie-a-nebo-poskozeni-mozku Archivováno 8. 10. 2018 na Wayback Machine
  2. https://medicalxpress.com/news/2022-01-household-pesticide-infant-motor.html - Study: Household pesticide use harms infant motor development
  3. MA, Xiaomei; BUFFLER, Patricia A.; GUNIER, Robert D. et all. Critical Windows of Exposure to Household Pesticides and Risk of Childhood Leukemia. Environ Health Perspect. 2002 Sep, vol. 110, no. 9, s. 955–960. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1240997/
  4. SUCHARDA, Martin a Vojtěch Kotecký. Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu. In: Hnutí Duha [online]. Leden 2003 [cit. 8. 10. 208]. Dostupné z: www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Rizika_pesticidu.pdf
  5. http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/6438373.stm - Vanishing bees threaten US crops
  6. https://phys.org/news/2021-08-pesticide-threat-bees-underestimated.html - Pesticide threat to bees likely 'underestimated': study
  7. TOSI, Simone; COSTA, Cecilia; VESCO, Umberto; QUAGLIA, Giancarlo; GUIDO, Giovanni. A 3-year survey of Italian honey bee-collected pollen reveals widespread contamination by agricultural pesticides. S. 208–218. Science of The Total Environment [online]. 2018-02. Roč. 615, s. 208–218. Dostupné online. DOI 10.1016/j.scitotenv.2017.09.226. (anglicky)
  8. http://www.szu.cz/tema/rezidua-pesticidu-v-potravinach-zdravotni-rizika-a-aktualni - Rezidua pesticidů v potravinách – zdravotní rizika a aktuální stav
  9. HOFMAN, Jakub. V zemědělských půdách se často vyskytují koktejly reziduí pesticidů. In: Osel.cz [online]. 09.01.2018 [cit. 8. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.osel.cz/9722-v-zemedelskych-pudach-se-casto-vyskytuji-koktejly-rezidui-pesticidu.html
  10. USA lags behind EU, Brazil and China in banning harmful pesticides. phys.org [online]. 2019-06-07 [cit. 2021-05-17]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • HARAŠTA, Petr et al. Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015. 92 s. ISBN 978-80-7434-265-3.
  • KRÁLOVÁ, Natálie. Hladiny látek narušujících hormonální rovnováhu ve výrobcích a materiálech. Brno, 2016. 58 listů. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav chemie.
  • ŠTAMBERKOVÁ, Jiřina. Ochrana rostlin a její vztah k životnímu prostředí. 2., rozš. vyd. Mělník: Česká zahradnická akademie Mělník, 2013. 69 s. ISBN 978-80-87610-14-5.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.