Mšice

Český termín mšice má více významů:

• podřád mšicosaví – Sternorrhyncha, obsahující m.j.:
  • nadčeleď mšice – Aphidoidea , obsahující mj.:
    • čeleď mšicovití – Aphididae, obsahující m.j.:
      • rod mšice – Aphis (L., 1758), obsahující m.j.:
        • podrod mšice – Aphis, obsahující mnoho druhů mšic, např.:
          • mšice vojtěšková
          • mšice maková
          • mšice krušinová
          • mšice maliníková
          • mšice řešetláková
          • mšice jabloňová
          • mšice tavolníková
          • a mnoho dalších, z nichž většina nemá ani česká druhová jména

Souhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho se termín mšice používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent, a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o mšici.

Mšice jsou většinou velké 4–6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)

Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.

Za rok mají mšice 6–16 generací a rozmnožují se extrémně rychle.[1]

Rozmnožování má dva cykly:

• pohlavní – po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávaji na porost.
• partenogenetické. – z neoplozených vajíček se líhnou bezkřídlé larvy, ze kterých se vyvíjejí imaga, která také nemají křídla.

Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici.

Rozlišuje se primární a sekundární hostitel:

• Primární hostitel – rostlina na níž mšice přezimují. (např. pro mšici broskvoňovou je to broskvoň)
• Sekundární hostitel – rostlina na které mšice žijí a rozmnožují se během vegetace. (např. pro mšici broskvoňovou je to řepa či brambor)