Domorodí obyvatelé Spojených států amerických

Tykev byla jedna z prvních plodin, kterou domorodí Američané pěstovali. Mezi další plodiny patřily bavlna, slunečnice, dýně, tabák, merlík, truskavec a Iva annua..

Zemědělství se na jihozápadě začalo vyvíjet asi před 4000 lety, kdy obchodníci přivezli z Mexika kulturní odrůdy. Z důvodu různého podnebí byla pro úspěšné zemědělství zapotřebí určitá vynalézavost. Podnebí na jihozápadě se pohybovalo od chladných, vlhkých horských regionů až po písčitou půdu v poušti. V této době přišlo pár inovací v zemědělství, včetně zavlažování, které mělo přivádět vodu do suchých oblastí. Další technikou byl výběr semen podle vlastností rostlin, ze kterých pocházela.

Na jihozápadě pěstovali fazole v podstatě stejným způsobem jako jsou pěstovány i teď. Na východě však byly sázeny hned vedle kukuřice, aby se k jejím stonkům mohly uchytit fazolové stonky.

Avšak nejdůležitější plodinou, kterou pěstovali, byla kukuřice. Počátky pěstování kukuřice sahají až do Mezoameriky a dále se rozšiřovalo na sever. Asi před 2000 lety se dostalo na východ Ameriky. Kukuřice byla pro indiány velmi důležitá, protože byla součástí jejich každodenní stravy. Během zimy mohla být skladována v podzemních jámách a žádná část nepřišla nazmar. Slupka se používala k řemeslnictví a klas jako palivo do ohniště.

Od roku 800 n. l měli domorodí obyvatelé Ameriky tři nejdůležitější plodiny—fazole, tykev a kukuřici—často také nazývané jako tři sestry.

Genderové role se u indiánů v zemědělství lišily region od regionu. Na jihozápadě to byli muži kdo připravoval motykou půdu a ženy se staraly o výsadbu, odstraňování plevele a sklizeň. Ve většině ostatních regionech se staraly o vše ženy, včetně vyčištění půdy. A protože domorodí Američané střídali pole poměrně často, bylo čištění půdy opravdu náročnou prací. Říká se, že to byl Squanto, kdo ukázal poutníkům v Nové Anglii jak používat ryby k hnojení půdy, ale o pravdivosti tohoto příběhu se diskutuje.

Fazole se sázely vedle kukuřice jednak proto, aby nahrazovaly dusík, který kukuřice brala ze země, ale také proto, že se pak kukuřičné stonky používaly jako podpora ke šplhání. Domorodí Američané požívali oheň také ke spálení plevele a vypálení půdy, aby se do půdy mohly navrátit živiny. Pokud to nepomohlo, tak nechali polem ladem a našli si pro pěstování nové místo.

Na východní části kontinentu si Evropané všimli, že domorodci čistí pro ornou půdu opravdu velké plochy. Jejich pole v Nové Anglii někdy pokrývala stovky akrů. Kolonisté ve Virginii zaznamenali tisíce akrů obdělávané domorodými Američany.[7]

K obdělávání půdy se běžně používaly nástroje jako motyka, palice a sázecí kolík. Motyka byla hlavním nástrojem pro orbu a přípravu půdy k výsadbě a k odstraňování plevele. První podoby motyky byly ze dřeva a kamene. Když osadníci dovezli železo, indiáni přešli na železné motyky a sekery. Sázecí kolík byl klacík ke kopání, který se používal k sázení semen. Jakmile byly plodiny sklizeny, ženy je připravovaly k jídlu. Palice používaly k mletí obilí na kaši. Poté ji v této formě uvařily a snědly nebo ji upekly jako kukuřičný chléb.[8]

Genderové role se liší kmen od kmenu. Spousta domorodců se vymykala koloniálním nebo náboženským očekáváním sexuality a pohlaví. Poměrně běžné byli například joyas neboli muži, kteří si přisvojili sociální a sexuální role žen.[9]

Ať už je kmen převážně matrilineární nebo patrilineární, mají obvykle nějaký stupeň rozhodovací pravomoci v rámci kmene obě pohlaví. Mnoho národů, jako třeba Haudenosaunee Five Nations a Jihovýchodní Muskogean kmeny, mají matrilineární nebo systém Klan Matek, ve kterém je majetek a dědičné vůdčí postavení řízeno a předáváno přes mateřskou linii. Děti náleží k matčině klanu. V kultuře kmenů Čerokiů vlastní rodinný majetek ženy. Když se tradiční mladé ženy vdají, jejich manželé se mohou připojit k domácnosti matky jejich manželky.

Matrilineární struktury umožňují mladým ženám asistenci u porodu a pomoc při výchově a ochraňují je v případě konfliktů mezi páry. Pokud se pár rozejde nebo muž zemře, žena má rodinu, o kterou se může opřít. V matrilineárních kulturách jsou to obvykle matčini bratři, kteří zastupují hlavní mužské role u dětí. Otcové nemají v manželčině a dětském klanu žádné postavení, protože patří do klanu své vlastní matky. Dědičné náčelnické pozice klanu se předávají skrz matčinu linii a náčelníci jsou odjakživa vybíráni na doporučení starších žen, které také mohou náčelníka odmítnout.

V patrilineárních kmenech, jako je Omaha, Osage a Ponca, se vůdcovství předává skrz linii muže a děti patří otci a jeho klanu. Pokud si žena v těchto kmenech vezme někoho jiného než domorodého Američana, už nadále není součástí kmene a její děti sdílí etnickou příslušnost a kulturu svého otce.[10]

V některých kmenech muži odjakživa lovili, obchodovali a válčili, zatímco ženy se, jako dárkyně života, staraly o přežití a blahobyt svých rodin (a budoucnost kmene).  Ve spoustě kmenů ženy sbírají a pěstují rostliny a byliny k léčbě nemocí, starají se o mladé a staré, vyrábí veškeré oblečení a nástroje, a zpracovávají a konzervují maso a kůži ze zvěře. Některé matky využívají při práci či cestování k nošení dětí takzvané kolébky.[11] V jiných kmenech nejsou genderové role tak jasné a v dnešní době o to více.

Přinejmenším několik desítek kmenů povoluje polygamii se sestrami s procesními a ekonomickými limity.[6]

Kromě toho, že se ženy starají o domov, mají i mnoho dalších povinností nezbytných pro přežití kmenů. Vyrábějí zbraně a nástroje, starají se o střechy domů a často pomáhají mužům lovit a rybařit.[12] V některých kmenech jsou to ženy, které sbírají byliny a léči nemocné,[13] zatímco v jiných mohou tuto úlohu vykonávat i muži.

Dívky z kmenů Lakota, Dakota a Nakota jsou podporovány ve výuce jezdectví, lovení a bojů.[14] I přesto, že boje jsou ve většině případů doménou chlapců a mužů, bojovali občas i ženy – jak ve válkách, tak i v obraně domova – zejména v případě, pokud byl kmen vážně ohrožen.[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Američtí indiáni na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Native Americans in the United States na anglické Wikipedii.

• První národy, indiáni v Kanadě