Lovci a sběrači

Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu, přičemž sběr převažuje nad lovem.[1]^{[nedostupný zdroj]} Mezi lovci mohl být i podstatný poměr žen.[2] Strava je kalorická, ale i přes více pohybu než lidé v moderní společnosti spálí kalorií podobně.[3] Jsou to kočovníci, neboť se musí neustále přesouvat z místa na místo v důsledku vyčerpání lovišť a zdrojů. Vyprávění příběhů učí spolupráci a rovnosti a přitom nevyžaduje moralizování náboženstvím.[4] V jejich společnosti nerozhoduje příbuznost.[5] V kontrastu s tím stojí hierarchické zemědělské společnosti, které získávají většinu potravy prostřednictvím pěstování a chovu domestikovaných rostlin a živočichů.

Dva muži kmene Hadza se vrací z lovu. Hadzové jsou jednou z mála afrických společností, které dosud praktikují lov a sběr

Lov a sběr je prvotním způsobem obživy rodu Homo, který byl praktikován po většinu lidské existence. Po nástupu neolitické revoluce, kdy lidé objevili zemědělství, však byli lovci a sběrači ve velké části světa nahrazeni evolučně pokročilejšími zemědělci a pastevci. Lovci a sběrači ale mají lepší imunitu.[6] Analýza DNA ukázala, že bylo časté genetické mísení se zemědělci.[7][8]

Dnes lov a sběr jako hlavní způsob obživy praktikuje pouze minimum společností, a i ty jej často doplňují pěstováním plodin či chovem zvířat. Nicméně lovci a sběrači mají více volného času než pokročilejší společnosti.[9]