Mississippi (řeka)

Pramení na severu USA západně od Hořejšího jezera pod jménem Nicollet Creek a pod jezerem Itasca v nadmořské výšce pouhých 446 m přijímá své jméno Mississippi. Protéká ze severu na jih deseti státy USA Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi a Louisiana. Údolí bylo vytvořeno ve směru hlavního odtoku ledovcových vod na konci čtvrtohorního zalednění Severní Ameriky. Podle morfologie doliny, podmínek průtoku a vodního režimu se tok řeky dělí na tři části. Za hranici mezi nimi byla vybrána ústí velkých přítoků Missouri a Ohio.

Přítoky

Mississippi v New Orleansu

Přítoky zleva:

Řeka	Délka toku (km)	Splavná část (km)
Chippewa	295	80
Wisconsin	692	322
Illinois	439	439
Ohio	1569	od střed. toku

Přítoky zprava:

Řeka	Délka toku (km)	Splavná část (km)
Minnesota	534	nesplavná
Des Moines	526	nesplavná
Missouri	3725	od Fort Bentonu
Arkansas	2334	1000
Red	1638	od Shreveportu

Zdrojem vody jsou sněhové i dešťové srážky. Pravé přítoky přivádějí převážně vodu z roztátého sněhu a ledu ve Skalnatých horách a naopak levé přítoky přivádějí vody z dešťů a průtrží mračen. Pro režim řeky jsou charakteristické jarní a letní vzestupy hladiny a prudké dešťové povodně. K nejvyšším povodním dochází, když se potkají období tání sněhu v povodí horní Mississippi a v povodí Missouri s obdobím vydatných dešťů v povodí Ohia, která má na soutoku značně větší průtok než Mississippi. Největší povodně nastaly v letech 1844, 1903, 1913, 1927, 1937, 1947, 1951, 1952 a 1965. Ani hydrotechnické stavby na dolním toku nemohou plně ochránit sídla a pole v údolí řeky. Roční průměrný průtok v deltě je roven 19 000 m³/s a při katastrofálních povodních narůstá na 50 000 až 80 000 m³/s. V létě naopak klesá na 3000 až 5000 m³/s. Průměrný roční rozsah kolísání úrovně hladiny dosahuje 7,2 m (u Saint Paul), 14,3 m (u St. Louis), 18,3 m (u Cairo), 5 až 6 m (u New Orleans). Na horním toku řeka zamrzá na 3 až 4 měsíce.

Řeka je pohodlnou vodní cestou od Mexického zálivu do středu severoamerického kontinentu. Je důležitou dopravní tepnou USA a spojuje rozvinuté průmyslové a zemědělské oblasti země. Na přelomu 19. a 20. století vodní doprava sice prohrávala v konkurenci železniční, ale opět se začala vzmáhat v souvislosti s průmyslovým rozvojem oblasti Velkých jezer a tento vzestup pokračoval ještě výrazněji po 2. světové válce. Řeka je spojena s povodím Velkých jezer s hlubokou vodní cestou po řece svatého Vavřince s Atlantským oceánem. Illinoiská vodní cesta, která začíná v Michiganském jezeře u města Chicago vede systémem kanálů a splavněných řek k levému přítoku Mississippi řece Illinois. V ústí leží město New Orleans, které je jedním z největších námořních a říčních přístavů USA. U něj řeku křižuje Pobřežní kanál, který byl vybudován za účelem spojení průmyslových oblastí na pobřeží Mexického zálivu. Říční doprava probíhá po řece do Saint Paul v délce 3130 km. Námořní lodě plují do Baton Rouge. Délka vodních cest v povodí Mississippi dosahuje 25 000 km. Hlavní přepravované náklady jsou ropné produkty, stavební materiály, kamenné uhlí a chemické látky. Překážkami plavby jsou skalnaté prahy, pohybující se písky a kolísavý vodní stav. Na horním toku pravostranných přítoků byly postaveny mnohé vodní elektrárny. Největší umístěná přímo na řece se nachází u města Keokuk. Největší města a přístavy na řece jsou Minneapolis, Saint Paul, Davenport, St. Louis, Memphis, Baton Rouge a New Orleans.