Montana

Na území, které tvoří současnou Montanu, žily v minulosti různé domorodé indiánské skupiny. K historickým kmenům, zaznamenaným Evropany a osadníky ze Spojených států, patřili Vraní indiáni (Absarokové) ve středo-jižní oblasti, Šajeni na jihovýchodě, Černonožci, Assiniboinové a Atsinové ve středu oblasti a na středo-severních územích, a Kutenajové a Ploskohlavci na západě. Poblíž jezera Flathead Lake a v horách na západě žily také malé skupiny Kalispelů.

Území Montany na východ od kontinentálního rozvodí získaly v roce 1803 Spojené státy jakožto součást koupě Louisiany. Během Lewisovy a Clarkovy expedice a rovněž v následujících desetiletích zde působili američtí, britští a francouzští obchodníci s kožešinou, kteří po celém území budoucí Montany běžně jednali s domorodým obyvatelstvem. Spolupráce nebyla vždy mírumilovná, a i když obchod s kožešinami přinesl indiánským kmenům určitý materiální přínos, zároveň byli domorodci vystaveni evropským nemocem a jejich kultura a ekonomika se pod vlivem těchto kontaktů změnila. Až do Oregonské smlouvy (1846) probíhaly o oblast západně od kontinentálního rozvodí (tzv. Oregon Country) spory mezi Brity a Američany. První stálé euro-americké sídlo na území dnešní Montany, misie St. Mary's poblíž dnešního Stevensville, vzniklo v roce 1841. Roku 1847 byl založen Fort Benton, který se stal výspou obchodníků s kožešinami na horním toku řeky Missouri. V 50. letech 19. století začali proudit osadníci z Oregonské stezky do údolí řek Beaverhead, Big Hole a do údolí Clark's Fork.

V roce 1852 bylo v Gold Creeku u dnešního Garrisonu objeveno první montanské zlato. O deset let později začala série objevů, během kterých bylo v západní třetině území Montany nalezeno zlato, stříbro, měď, olovo, uhlí (a později též ropa), což do oblasti přilákalo tisíce prospektorů. Největší zásoby zlata byly objeveny v lokalitě Alder Gulch na místě pozdějšího městečka Virginia City. Další bohatá naleziště v lokalitách Last Chance Gulch (dnešní město Helena), Confederate Gulch, Silver Bow, Emigrant Gulch a Cooke City. Mezi lety 1862 a 1876 bylo získáno zlato v celkové hodnotě 144 milionů dolarů. V dalších letech se ale ještě důležitějším artiklem stalo stříbro. Největší doly se nacházely ve městě Butte, které mělo významné zásoby stříbra a obrovské zásoby mědi.

Od konce 40. let 19. století byly různé části pozdější Montany součástí teritorií oregonského (1848–1859), washingtonského (1853–1863), idažského (1863–1864) a dakotského (1861–1864). Dne 26. května 1864 bylo v rámci Spojených států amerických zřízeno montanské teritorium, jehož hlavním městem se stal Bannack a prvním guvernérem Sidney Edgerton. Roku 1865 bylo hlavní město přesunuto do Virginia City a o deset let později do Heleny. Dne 2. února 1865 vznikla Montana Historical Society, která je nejstarší historickou společností v USA na západ od Mississippi (nepočítaje Louisianu). V roce 1870 čítalo neindiánské obyvatelstvo Montany 20 595 lidí. V letech 1869 a 1870 vyrazily z Heleny směrem do horního Yellowstonu dvě expedice (Cook-Folsom-Petersonova a Washburn-Langford-Doaneova), což vyústilo v roce 1872 ve zřízení Yellowstonského národního parku.

Bílí osadníci začali osídlovat Montanu od 50. do 70. let 19. století. S tím souvisely spory s indiány, které souvisely především ohledně vlastnictví půdy. V roce 1855 vyjednal Isaac Stevens, guvernér washingtonského teritoria, mezi vládou Spojených států a Sališi, Kalispely a Kutenaji ze západní části Montany Hellgateskou smlouvu, která ustanovila hranice kmenů. Ratifikována byla o čtyři roky později. Během jednání o zřízení indiánské rezervace Flathead se vyskytly spory o interpretaci výsledků a podmínek smlouvy, které vedly bílé Američany k přesvědčení, že v údolí řeky Bitterroot je možné zakládat osady, i když si toto území nárokovaly indiánské kmeny. Sališové zde zůstali až do roku 1891.

První montanskou základnou Armády Spojených států se stal Camp Cooke, založený v roce 1866 na řece Missouri pro ochranu parních lodí mířících do Fort Bentonu. V následujících letech zde vzniklo více než 10 dalších armádních stanovišť. Ve druhé polovině 19. století se na území Montany odehrálo několik významných střetnutí s indiány. Patří k nim Mariaský masakr (1870), bitva u Little Bighornu (1876), bitva u Big Hole (1877) a bitva u Bear Paw (1877). Posledním zaznamenaným montanským konfliktem s domorodými Američany je bitva u Crow Agency (1887). Indiáni, kteří střety přežili a kteří podepsali mírové smlouvy, byli v převážné většině přesídleni do indiánských rezervací, které zde během druhé poloviny 19. století a počátkem 20. století vznikly.

Během těchto bitev a válek byli pozabíjeni i bizoni, kteří byli klíčovým místním druhem a pro indiány primárním zdrojem bílkovin. V roce 1870 žilo v Montaně údajně více než 13 milionů bizonů. V roce 1875 žádal generál Philip Sheridan o jednání s Kongresem, od kterého chtěl povolit hromadné vybíjení bizoních stád, čímž by připravil domorodce o jejich zdroj potravy. Kolem roku 1884 přivedl komerční lov bizony na pokraj vyhynutí. V té době žilo po celých Spojených státech pouze 325 kusů.

Během vlády guvernéra montanského teritoria Thomase Meaghera proběhl v roce 1866 ústavní konvent, během kterého ale byla státnost odmítnuta. Druhý konvent se uskutečnil v roce 1884 v Heleně; tehdy byla ústava přijata a v listopadu téhož roku montanskými obyvateli ratifikována. Z politických důvodů však Kongres Spojených států schválil státnost Montany až o pět let později. Stalo se tak v únoru 1889 a jakmile byly vytvořeny náležité ústavy, podepsal prezident Grover Cleveland společný návrh zákona garantujícího státnost Montany, Severní Dakoty, Jižní Dakoty a Washingtonu. V červenci 1889 svolali Montaňané třetí ústavní konvent, na kterém byla vytvořena a lidmi i federální vládou odsouhlasena ústava. Dne 8. listopadu 1889 prohlásil prezident Benjamin Harrison Montanu za 44. stát Unie. Prvním guvernérem se stal Joseph K. Toole. V 80. letech 19. století měla Helena, tehdejší i současné hlavní město Montany, na jednoho obyvatele více milionářů, než kterékoliv jiné město Spojených států.

• 89,4 % Bílí Američané
• 0,4 % Afroameričané
• 6,3 % Američtí indiáni
• 0,6 % Asijští Američané
• 0,1 % Pacifičtí ostrované
• 0,6 % Jiná rasa
• 2,5 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 2,9 % populace.[2]

• křesťané 79 %
  • protestanti 55 %
    • luteráni 15 %
    • metodisté 8 %
    • baptisté 5 %
    • presbyteriáni 4 %
    • ostatní protestanti 23 %
  • římští katolíci 24 %
• mormoni 3 %
• bez vyznání 18 %

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Montana na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Montana na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Montana ve Wikislovníku
• (anglicky) Oficiální stránky státu Montana