Ota III. Dětleb

Ota III. Dětleb (1122 – 12. května 1160) byl kníže olomouckého údělu v letech 1140–1160, pocházel z Přemyslovské dynastie.[1]

Ota III. Dětleb
olomoucký kníže
Doba vlády 1140–1160
Narození 1122
Úmrtí 12. května 1160 (ve věku 37–38 let)
Pohřben kostel v Katedrála svatého Václava
Předchůdce Vladislav Olomoucký
Nástupce Bedřich (kníže)
Manželka Durancie (manželka Oty III. Dětleba)
Potomci Vladimír Olomoucký
Břetislav Olomoucký
Dynastie Přemyslovci
Otec Ota II. Olomoucký
Matka Žofie z Bergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
děd Ota I. Olomoucký
otec Ota II. Olomoucký
matka Žofie z Bergu
manželka Durancie
dcera Svatava
syn Vladimír Olomoucký
dcera Marie
dcera Durancie
syn Břetislav Olomoucký
dcera Eufemie
dcera Hedvika

Životopis

Jeho rodiči byli olomoucký a brněnský kníže Ota II. Černý a jeho manželka Žofie z Bergu. Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se českým knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce (1126) byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad odpůrci interdikt.

Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.

Později Ota III. s knížetem a králem Vladislavem II. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).

Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Oba byli pohřbeni v olomouckém klášteře Hradisko.[2] Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav.

Odkazy

Reference
  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
  2. VIDEO: Kostel ukrýval kosti Přemyslovců, více o nich napoví analýza DNA. iDNES.cz [online]. 2018-07-19 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.

Literatura
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
  • Dąbrowski D., Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku) , Kraków 2008, s. 649-651.
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
  • WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
  • ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.