Ota II. Olomoucký
Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý[1], byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské. V letech 1107–1110 a 1113–1126 kníže olomouckého údělu a v letech 1123–1125 i kníže brněnského údělu.[2]
| Ota II. Olomoucký | |
|---|---|
Vítězství Soběslava I. u Chlumce 18. února 1126 | |
| Jiná jména | Ota Černý |
| Narození | 1085 |
| Úmrtí | 18. února 1126 Chlumec (okres Ústí nad Labem) |
| Tituly a úřady | |
| Kníže olomouckého údělu | |
| Období | I. 1091–1110 II. 1113-1126 |
| Spolu s | Svatopluk Olomoucký |
| Předchůdce | I. Boleslav (syn Vratislava II.) II. - |
| Nástupce | I. - II. Václav I. |
| Kníže brněnského údělu | |
| Období | 1123–1125 |
| Předchůdce | Soběslav I. |
| Nástupce | Vratislav Brněnský |
| Vojenská kariéra | |
| Války | Boj o český trůn mezi Soběslavem I. a Otou II. Olomouckým |
| Bitvy | Bitva u Chlumce (1126)
|
| Manžel/ka | Žofie z Bergu |
| Děti | Eufemie Olomoucká Ota III. Dětleb Dětleb Svatopluk |
| Otec | Ota I. Olomoucký |
| Matka | Eufemie Uherská |
| Příbuzní | Svatopluk I. Český (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
S manželkou Žofií z Bergu měl syna Otu III. Dětleba a snad ještě tři další děti, mezi nimi dceru Eufemii.
Podpora bratra Svatopluka
Po otcově smrti (1087) musel Ota odejít s matkou i starším bratrem Svatoplukem Olomouckým do Brna ke strýci Konrádovi I., protože jim Vratislav II. odebral jejich úděl. Po uklidnění situace dostali oba bratři Olomoucko nazpět a roku 1101 podpořili Bořivoje II. při povstání, které proti němu vedl Oldřich Brněnský. Postupně se ale s pražským knížetem znepřátelili a Svatopluk Olomoucký začal usilovat o získání knížecího stolce v Praze, což se mu roku 1107 i podařilo – Bořivoj II. byl vypuzen.
Ačkoli se Bořivoj ihned odvolal k císaři, lennímu pánovi českých knížat, ten rozhodl ve prospěch Svatopluka Olomouckého, protože mu byla slíbena vysoká peněžní částka; Ota II. měl ručit svým pobytem u dvora za její splacení. Zatímco bratr vyjednával u dvora, Ota II. odrazil pokus Bořivojových přívrženců o znovuzískání moci. Svatoplukovi Olomouckému se po návratu do Čech nepodařilo celou sumu získat, Ota II. však nakonec z císařského dvora šťastně uprchl, a císař měl jiné starosti, takže na dluh velkoryse zapomněl.
Roku 1109 byl Svatopluk Olomoucký zavražděn. Ota II. se pokusil získat vládu po něm, avšak předáci ho odmítli a novým knížetem se stal Vladislav I. Ota se načas s novým knížetem sblížil, ale již roku 1110 byl zatčen, uvězněn a byl mu odebrán úděl. Kníže ho propustil až v roce 1113 a kupodivu se opět spřátelili. Dokonce se Ota oženil se švagrovou knížete, Žofií z Bergu (1114). Přátelství a spojenectví se ještě utužilo. Ota se podílel na několika válečných taženích, roku 1123 mu kníže přidal brněnský úděl a určil ho za svého nástupce.
Bitva u Chlumce
Když se Vladislav roku 1125 těžce roznemohl, chtěl Otu II. oficiálně určit za následníka. Ale proti tomu se postavila jeho stará matka Svatava Polská[3]. Silně na syna naléhala, aby za dědice vyhlásil mladšího bratra Soběslava I., který byl s bratrem znepřátelen a různě mu škodil. Po velkém nátlaku, k němuž se připojil i Svatavin přítel biskup Ota Bamberský, se umírající kníže s bratrem smířil, i když velice nerad.
Zklamaný Ota prchl z Prahy k římskému králi a požadoval nápravu, protože podle seniorátního řádu měl nastoupit na trůn on jako nejstarší v rodě. Lothar III. se domníval, že snadno dosáhne vítězství a získá nového spojence, takže Otovy nároky podpořil. Se Soběslavem se střetli 18. února 1126 v bitvě u Chlumce, která skončila porážkou německého vojska. Při střetnutí Ota bojující v řadách Lotharových rytířů zahynul.
Genealogie
| Břetislav I. zm. 10. ledna 1055 |
Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 |
Béla I. Uherský? nar. okolo 1016 zm. 11. září 1063 |
Ryksa Polská? nar. asi 1018 zm. po 1059 | ||||||||||
| Ota I. Olomoucký zm. 9. června 1086/7 |
Eufemie Uherská zm. 2. dubna 1111 |
||||||||||||
| Žofie z Bergu 31. květen 1126 OO 1114 |
Ota II. Olomoucký zm. 18. února 1126 |
||||||||
| Ota III. Dětleb nar. 1122 zm. 12. května 1160 | |||||||||
Reference
- ČORNĚJ, Petr. Panovníci českých zemí. 1. vyd. Havlíčkův Brod: FRAGMENT, 1992. 64 s. ISBN 80-901070-5-2. S. 18–20.
- SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43–44.
- KAREŠOVÁ, Z.; PRAŽÁK, J. Královny a kněžny české. Prague : X-Egem, 1996.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota II. Olomoucký na Wikimedia Commons - Ota II. na e-stredovek.cz