Konrád II. Znojemský

Konrád II. Znojemský († po 1161) byl synem Litolda Znojemského a Idy Babenberské, kníže znojemského údělu (1123–1128 a 1134–1161)[1] z dynastie Přemyslovců.

Konrád II. Znojemský
kníže Znojemska
Kníže znojemského údělu
Období 1123–1128 a 1134–1161
Předchůdce Soběslav I.
Nástupce Konrád II. Ota
Úmrtí po 1161
Manželka Marie Srbská
Potomci Helena Znojemská a Konrád II. Český
Otec Litold Znojemský
Matka Ida Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po smrti Konrádova otce Litolda Vladislav I. na Znojemsko dosadil jeho bratrance a svého bratra zároveň, Soběslava (I.), kterému ale v roce 1123 toto území odebral a nastolil zde Konráda, tehdy ještě nezletilého. Dynastické rozpory mezi vládnoucími Přemyslovci a znojemskými údělnými knížaty vyvrcholily roku 1128 zajmutím Konráda II. Soběslavem I. pro spiknutí a uvězněním na hradě Grojči v Lužici. V roce 1134 Soběslav I. Konráda propustil a sjednal jeho sňatek s Marií Srbskou (dcerou Uroše I. a sestrou uherské královny Heleny), který se konal v červnu 1134.

V roce 1140 se českým knížetem stal Vladislav II., což bylo opět porušením nástupnického zákona, podle něhož měl na trůn jako nejstarší Přemyslovec nastoupit Konrád II. Znojemský.

Roku 1142 Konrád s podporou ostatních údělníků a některých českých předáků vyrazil k Praze a cestou v bitvě u Vysoké Vladislava porazil. Konrád pak oblehl Pražský hrad, ale Vladislav II. (vojensky podepřený bratrem Děpoltem I.) se obrátil o pomoc na římského krále Konráda III. Štaufského, svého nevlastního švagra. Před tímto vojskem se Konrád Znojemský stáhl. Údělnící se s Vladislavem v roce 1143 smířili, ovšem přepadli a málem zabili biskupa Jindřicha Zdíka za jeho podporu Vladislava. Konrád Znojemský pak musel načas uprchnout ke králi Konrádovi III. před Vladislavovým hněvem, který uspořádal trestnou výpravu na Znojmo. Jindřich Zdík byl za svou věrnost odměněn vynětím biskupských statků a jejich lidí z pravomoci údělníků.

Potomci

Z manželství s Marií Srbskou jsou známy tyto děti:

∞ Hellicha z Wittelsbachu
∞ Kazimír II. Spravedlivý

Reference
  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

Literatura
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
  • NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
  • WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
  • ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.