Ondřej z Dubé

Ondřej z Dubé (cca 1320 – 1412/1413) byl český znalec zemského práva, nejvyšší zemský sudí a poprávce kouřimského kraje.

Ondřej z Dubé
Erb Benešoviců z Dubé
Nejvyšší zemský sudí
Ve funkci:
1343 – 1394
PanovníkJan Lucemburský, Karel IV., Václav IV.
NástupceHynek Berka z Dubé a Hohenštejna[1]
Narozeníkolem 1320
Úmrtí1412/1413
NárodnostČech
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ondřej byl synem Ondřeje staršího z Dubé z rodu pánů z Dubé (Benešoviců), tedy příslušníkem vyšší české šlechty. Zastával úřad nejvyššího sudího Království českého (mezi lety 1361–1394) a popravce kouřimského kraje (od roku 1405). Po většinu svého života sloužil loajálně králům Karlu IV. a Václavu IV. a hájil zájmy České koruny a královská práva proti zvůli panstva a jeho touze po moci, zneužívané k sobeckým zájmům. Byl přesvědčen, že panovník má být nejvyšším rozhodčím v zemi.[2] Jen na kratší dobu se za Václava dostal do panské jednoty, tedy se přiklonil k stavovské opozici.

Dílo

Za svého života získal přehled o zemském právu a v tomto ohledu se spekuluje, zda nestudoval právo na nově vzniklé fakultě při pražské univerzitě. Svoje zkušenosti zachytil v právní knize Výklad na právo zemské české (známé také jako Práva zemská česká apod.), jehož první část vznikla v letech 1394–1395. Poté prošla redakcí roku 1402 a ještě jednou pozdější, čímž se obsah původní knihy rozšířil asi o třetinu. Ondřej na tomto spise pracoval až do své smrti. Jeho kniha je oproti starší příručce procesního zvykového práva tzv. Rožmberské knize značně pokroková. Čiší z něj touha po politické stabilitě českého státu.[2]

Zajímavost

Jméno Ondřeje z Dubé bylo umístěno pod okny historické budovy Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími a osobnost tak figuruje i v dokumentárním seriálu Dvaasedmdesát jmen české historie.

Ondřej z Dubé své dílo sepisoval na hradě Zlenicích, kde v zimě 1412-13 ve věku 92 let zemřel. Pochován byl v nedalekých Hrusicích na hřbitově u kostela sv. Václava.

Reference
  1. SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. (1361-1419): K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 256.
  2. SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. (1361-1419): K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 495.

Literatura
  • PALACKÝ, František. Archiv český. Praha: [s.n.], 1842. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-24. Kapitola Pana Ondřeje z Dubé, Wýklad na práwo zemské České, s. 481.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 133.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 402.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.