Olga Konstantinovna Romanovová

Narodila se v Pavlovsku jako dcera velkoknížete Konstantina Nikolajeviče a velkokněžny Alexandry, dcery vévody Josefa Sasko-Altenburského; jako taková byla neteří současného ruského cara Alexandra II. a vnučkou předchozího cara Mikulášu I.

V roce 1863 se jako dvanáctiletá poprvé setkala s mladým řeckým králem Jiřím I. Glücksburským, do kterého se zamilovala a o čtyři roky později, 27. října 1867 se za něj provdala. Sňatek, upevňující diplomatické vztahy Řecka a Ruska a sbližující dva panovnické domy, byl jedním z úspěchů ruské diplomacie. Posílení ruských pozic v tomto důležitém mediterránním prostoru bylo neobyčejně významné, a to tím více v předvečer hrozby vojenského konfliktu s Tureckem, který nakonec propukl v roce 1912.

Třebaže tedy měl sňatek politické pozadí a sledoval politické zájmy obou zemí, bylo manželství šťastné. Královský pár měl sedm dětí:

• Konstantin (1868–1923), budoucí řecký král ∞ Sofie Pruská
• Jiří (1869–1957), vrchní komisař Kréty ∞ Marie Bonapartová
• Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891) ∞ Pavel Alexandrovič
• Nikolas (1872–1938) ∞ Jelena Vladimirovna Ruská
• Marie Řecká a Dánská (1876–1940) ∞
  • 1/ Georgij Michajlovič
  • 2/ Perikles Ioannidis
• Olga (1881–1881), zemřela tři měsíce po narození
• Andreas (1882–1944) ∞ Alice z Battenbergu (rodiče prince Filipa (1921–2021), manžela britské královny Alžběty II.)
• Kryštof (1888–1940) ∞
  • 1/ Nancy Stewart Worthington Leedsová
  • 2/ Františka Orleánská (1902–1953)

V době příjezdu do Řecka měla Olga pouhých šestnáct let; do nové vlasti přijela s výbavou, v níž se ukrývala i kolekce panenek. Byla zpočátku Řeky přijímána s nedůvěrou, rychle si však získala jejich sympatie půvabem, milou povahou a charitativní činností, kterou se zabývala. V Pireu, kde se nacházela základna ruského námořnictva, založila vojenskou nemocnici. Otevřela rovněž zdravotnické kurzy pro ženy a sama je navštěvovala. Trvale odmítala doprovod královské gardy i přes mnohé střelby na svého manžela a dceru.

Manžel Olgy, král Jiří I., byl zavražděn na začátku války s Tureckem 18. března 1913 řeckým anarchistou. Po jeho smrti, na počátku první světové války, přijela královna-vdova do Ruska, kde žila v Konstantinovském paláci ve Strelně u Petrohradu; pracovala v nemocnicích a pomáhala raněným.

Královna Olga velmi těžce prožívala úpadek a tragédii svého rodu – dynastie Romanovců po Říjnové revoluci, tím spíš, že tři z jejích dětí byly sňatkem s Romanovci spojeny.

V roce 1920 byla krátce vládnoucí regentkou za svého syna Konstantina.

Královna Olga zemřela 18. června 1926 ve francouzském Pau. Nejdříve byla převezena a pohřbena v Itálii, kde byla řecká královská rodina v exilu, a to v pravoslavném chrámu Narození Páně a Mikuláše Divotvorce ve italské Florencii, v němž řecký královský dům používal jednu z prostor krypty jako hrobku pro monarchy-vyhnance. Po obnovení monarchie v Řecku byla v roce 1936 rakev s ostatky královny Olgy převezena do Atén, kde byla pohřbena na hřbitově u královského paláce v Tatoi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Konstantinowna Romanowa na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Konstantinovna Ruská na Wikimedia Commons
• (anglicky) Hroby a hrobky panovníků Řecka
• http://thepeerage.com/p10088.htm#i100875
• http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg9.html#OC

Předchůdce: Pavlos Kunduriotis

Řecká regentka 11/12 1920

Nástupce: král Konstantin I. Řecký