Ludvík I. Hesenský

Ludvík jako hesensko-darmstadtský korunní princ (1769).

Ludvík se narodil 14. června 1753 jako třetí dítě a nejstarší syn pozdějšího lankraběte Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a jeho manželky Karolíny Falcko-Zweibrückenské, dcery falckraběte Kristiána III. Ludvík se narodil ve městě Prenzlau v Braniborsku, kde byl právě umístěn jeho otec, který sloužil v pruské armádě. Děti vyrůstaly s matkou v Buchsweileru, v původním sídle hrabat z Hanau-Lichtenbergu, zatímco otec pobýval hlavně ve městě Pirmasens, kde dělal svou vojenskou kariéru. V roce 1766, když bylo Ludvíkovi 13 let, se matčin dvůr přesunul z Buchsweileru do Darmstadtu. Po smrti dědečka 17. října 1768 se Ludvíkův otec stal lankrabětem a Ludvík jeho dědicem s titulem korunní princ.

Ludvík od roku 1769 studoval na univerzitě v Leidenu a následně podnik kavalírskou cestu do Londýna a Paříže. Ve Francii se mimo jiné setkal s francouzskými filosofy Jeanem le Rond d'Alembertem a Denisem Diderotem, kteří byli předními osobnostmi osvícenství a editory první moderní encyklopedie. V roce 1773 odcestoval s v Německu narozeným francouzským spisovatelem a kritikem Fridrichem Melchiorem Grimmem ke dvoru Fridricha Velikého v Prusku, kam se provdala Ludvíkova starší sestra Frederika Luisa za předpokládaného dědice Fridricha Viléma. Nakonec Ludvík odjel do Ruska, kde se v roce 1773 v Petrohradu zúčastnil svatby své mladší sestry Vilemíny Luisy s dědicem ruského trůnu, carevičem Pavlem. V roce 1774 Ludvík jako ruský generál bojoval v rusko-turecké válce a stal se svobodným zednářem lóže "Ke korunované vlajce" v Moskvě.

Lankraběnka Luisa se třemi nejstaršími dětmi, asi 1792.

V roce 1776 se Ludvík zasnoubil se Žofií Doroteou Württemberskou, nejstarší dcerou Fridricha II. Evžena Württemberského. Zasnoubení bylo zrušeno a Žofie Dorotea se provdala za Ludvíkova ovdovělého švagra, careviče Pavla, syna a dědice ruské carevny Kateřiny II. Po zrušení zasnoubení Ludvík obdržel peněžitou náhradu.

Po tomto ponižujícím incidentu strávil Ludvík léto u dvora své mladší sestry Luisy v sasko-výmarském vévodství, kde se stýkal s Johannem Wolfgangem von Goethe. I po odjezdu z vévodství zůstal Ludvík v korespondenci s výmarským dvorem a Goethem a také s Friedrichem Schillerem. Ludvík se oženil 19. února 1777 ve třiadvaceti letech v Darmstadtu se svou o osm let mladší sestřenicí Luisou, dcerou svého strýce Jiřího Viléma Hesensko-Darmstadtského. Pár žil střídavě v Darmstadtu a Fürstenlager Auerbach. Manželé spolu měli šest dětí.

Ludvík se stal hesensko-darmstadtským lankrabětem po smrti svého otce v roce 1790. Předsedal významnému nárůstu území pro Hesensko-Darmstadtsko během císařských reorganizací v letech 1801–1803, zejména vestfálskému vévodství, které do té doby podléhalo kolínskému arcibiskupovi.

Ludvíkův tolar jako hesenského velkovévody, 1825.

Jako spojenec Napoleona Bonaparte byl Ludvík v roce 1806 povýšen hesenského velkovévodu a vstoupil do Rýnského spolku, což vedlo k zániku Svaté říše římské. Na Vídeňském kongresu 1814/15 se Ludvík musel vzdát svých vestfálských území, ale byl odškodněn okresem Rheinhessen s jeho hlavním městem Mohučí na levém břehu Rýna. Kvůli tomuto zisku upravil svůj titul na velkovévodu hesenského a u Rýna.

Ludwigsmonument v Darmstadtu.

Velkovévoda Ludvík zemřel 6. dubna 1830 ve věku 76 let ve svém hlavním městě Darmstadtu. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Ludvík II.

V roce 1844 byl na jeho památku uprostřed největšího darmstadtského náměstí Luisenplatz postaven 33metrový sloup zvaný Langer Ludwig (Dlouhý Ludvík).

Se svou manželkou a sestřenicí Luisou Hesensko-Darmstadtskou (1761–1829) měl Ludvík osm dětí, z nichž se však dvě narodily mrtvéː

• Ludvík II. Hesenský (26. prosince 1777 – 16. června 1848)
• Luisa Hesenská (16. ledna 1779 – 18. dubna 1811)
• Jiří Hesenský (31. srpna 1780 – 17. dubna 1856)
• Fridrich Hesenský (14. května 1788 – 16. března 1867)
• mrtvě narozené dcery (11. května 1789)
• Emil Hesenský (3. září 1790 – 30. dubna 1856)
• Gustav Hesenský (18. prosince 1791 – 30. ledna 1806)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis I, Grand Duke of Hesse na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík I. Hesenský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Ludvík IX.

Hesensko-darmstadtský lankrabě Ludvík X. 1790–1806

Nástupce: Titul zrušen

Předchůdce: Nový titul

Hesenský velkovévoda Ludvík I. 1806–1830

Nástupce: Ludvík II.