Mosty v Hradci Králové

První most na Orlici na území Hradce Králové. Nachází se v místní části Svinary. Jedná se o železný most postavený roku 1907 na místě o 1,55 m užšího dřevěného mostu strženého povodní roku 1891[5], který zde poprvé stál v roce 1869.[6] Ocelová konstrukce mostu se středovým pilířem uprostřed řeky chráněným ledolomem byla vyrobena strojírnou Bromovský, Schulz a Sohr z Adamova[5]. V roce 2009 byl pojmenován na počest českého legionáře a svinarského rodáka plk. Bohumila Jana Šrámka.[7] Od 18. ledna 2017 je kvůli havarijnímu stavu uzavřen pro veškerou dopravu. Koridorem v mobilním oplocení mohou projít jen chodci a cyklisté[8]. Chystá se stavba nového mostu[9]. V průběhu příprav a analýz pro něj byl podán 14. března 2014 návrh na prohlášení mostu plk. Šrámka za kulturní památku, čemuž však nebylo 25. září 2015 vyhověno. Mezi hlavní odpůrce prohlášení mostu památkou byl jeho vlastník Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje a Povodí Labe, státní podnik. Od ledna 2017 byl most pro veškerou dopravu uzavřen a probíhá výstavba nového mostu, která by měla být ukončena do prosince 2018.V květnu 2019 je otevřen nový most, který je dvouproudový.

Most Klapák u Malšovic

Jedná se o britský ženijní příhradový most typu Bailey Bridge, kterých se v ČR dosud nachází několik.[10] Spojuje místní části Malšovice (ul. Přímská) a Slezské Předměstí (ul. Na Mlejnku). Byl vyroben v roce 1944 a postaven byl brigádnicky v letech 1947–1949 v rámci mezinárodní poválečné pomoci organizace UNRRA[11], přičemž roku 1947 místní národní výbor zažádal zemský národní výbor o dvouproudový most. Jako náhrada požadovaného mostu byl dodán jednoproudový most typu Bailey Bridgev, který byl instalován v roce 1949. Na jeho místě býval převoz, který fungoval až do konce 2. sv. války.

Lidově se mu říká „Klapák“, „Železňák“, „Drnčák“ či „Bouchák“ – tyto přezdívky si vysloužil zejm. kvůli hluku, jaký vydával v době, kdy přes něj ještě jezdily automobily. V současnosti leží v oblasti chráněného území Přírodní park Orlice a je určen jen pro pěší a cyklisty. První rekonstrukce mostu byla provedena v 70. letech 20. století, kdy došlo k úpravě vozovky mostu. V 80. letech 20. století došlo k její úplné výměně. Vzhledem ke stížnostem na hlučnost mostu došlo v roce 1982 k jeho uzavření pro silniční dopravu, vjezd motorových vozidel je na most zakázán dodnes[12]. 17. listopadu 2000 byl most slavnostně znovuotevřen po rekonstrukci. Tímto krokem klesla nosnost mostu z 10 na 5 t. V souvislosti s dříve plánovanou přestavbou hradeckého stadionu „Pod Lízátky“ na multifunkční arénu „Park Malšovice“ a s tím souvisejícím nárůstem zátěže Gočárova okruhu se ale uvažovalo o jeho občasném opětovném zprůjezdnění pro automobily.[13]

Od roku 2002 se u mostu každoročně na konci května konaly v rámci populárně-naučného projektu „Most Bailey Bridge a významné bitvy 2. světové války“ rekonstrukce nejrůznějších bitev 2. světové války, ve kterých hrály důležitou úlohu právě mosty Bailey Bridge. Tuto tradiční akci pravidelně pořádalo občanské sdružení Garda města Hradce Králové a zúčastňovaly se jí přední kluby vojenské historie a majitelé historické vojenské techniky z ČR i ze zahraničí.[14][15]

Jedná se o železobetonový most postavený národním podnikem Stavby silnic a železnic Hradec Králové. Stojí na II. silničním (Gočárově) okruhu, který byl stavbou tohoto mostu roku 1980 dokončen. Má tři pole z předpjatého betonu, čtyřproudová vozovka je pak podpírána dvěma kolmými železobetonovými pilíři.[16]

Vzhledem k dosavadnímu havarijnímu stavu Orlického mostu probíhá v letech 2014 a 2015 jeho rozsáhlá rekonstrukce.[17][18][19]

Jedná se o železobetonový obloukový most postavený roku 1925. Také známý jako most U Staré nemocnice, protože se nachází u původní budovy královéhradecké fakultní nemocnice. Nedaleko mostu leží též Všesportovní stadion a koupaliště Flošna. Architektem byl Ing. Karel Herzán z Prahy.

Na místě dnešního Malšovického mostu byl nejprve pouze říční brod. Jednalo se však o důležitou cestu na Moravu, a tak zde byly postaveny dva dřevěné mosty, které však strhla velká voda v roce 1655. Další mosty pak byly postaveny až v letech 1784 a 1835. Roku 1889 zde byl vybudován ocelový most zv. Slezský[20] podpíraný dvěma kamennými pilíři. Roku 1925 ho nahradil most současný.[21]

Moravský most s elektrárnou
(v pozadí biskupské gymnázium)

Vybudován na Orlici při její regulaci v letech 1910–1914. Po dobu jeho stavby stála naproti Novému Borromeu provizorní dřevěná lávka. Spojuje staré město s novější výstavbou. V letech 1913–1914 byla do jeho konstrukce začleněna vodní průtočná elektrárna – po labské elektrárně Hučák druhá ve městě. Ta je vybavena dvěma vertikálními Francisovými turbínami s pevným rozváděcím kolem typu Reiffenstein a generátory typu Českomoravská Kolben – Daněk s horizontální osou na vertikální hřídeli spojenou s generátorem.[22] Pod mostem byla původně vorová propust, kterou proplouvaly vory ještě v roce 1922. V 60. letech byl stavidlový jez mostu přestavěn a vorová propust byla zrušena.

Most i elektrárna jsou dílem ing. arch. Františka Sandera. Při generální opravě v roce 1993 byl most rozšířen.[23]

Na místě dnešního Moravského mostu stál za časů hradecké pevnosti kamenný Moravský pevnostní most. Pilíře tohoto mostu měly na návodní i vzdušní straně dvojice drážek, do kterých bylo možné zasunout tzv. holandská stavidla, která zablokovala průtok vody pod mostem a přeměnila tak most v hráz. Zadržená voda pak zatopila příkopy i kotliny okolo města a plnila tak funkci jednoho z obranných mechanismů pevnosti. Stejnou funkcí disponoval i Pražský pevnostní most (viz Pražský most).[24]

Jedná se o pěší a cyklistickou lávku, která spojuje kampus královéhradecké univerzity s Jiráskovými sady. Oficiálně byla otevřena 14. června 2012 ve 22 hodin. Byla postavena společností M-Silnice podle návrhu česko-německého architekta Mirko Bauma. Je 75 metrů dlouhá a 4,5 metru široká, její stavba stála 26 milionů Kč, ze zhruba 85 % byla zaplacena dotacemi z fondů Evropské unie.[25]

Tento most spojuje dříve samostatné obce – dnes místní části Hradce Králové – Věkoše a Plácky. Navzdory svému lidovému pojmenování „kamenný most“ či „kameňák“ se jedná o most železobetonový, postaven podle Františka Sandera. Byl postaven v roce 1913[26][27] (některé zdroje uvádějí rok 1911[28]) a nahradil dřívější dřevěný most. Od 3. května 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.[29] V roce 1998 proběhla jeho rekonstrukce, která tehdy stála 6 milionů Kč. Díky ní odpadlo i původní pětitunové omezení nosnosti mostu.

Na konci druhé světové války byl most údajně podminován Němci. Když byly miny později odstraňovány, jedna údajně spadla do Labe a nevybuchlá by se tam měla dosud skrývat.

Šířka mostu je pouze 5 metrů, a tak je provoz možný vždy jen v jednom směru.[28]

Železniční most

Původní železniční most byl na tomto místě (kde se říká „U Zabitého“) postaven v rámci stavby trati č. 020 vedoucí z Velkého Oseku do Chocně již v roce 1874. Jednalo se o ocelový most o délce 50 m bez lávky pro pěší. V roce 1939 byl během 105 minut vyměněn za most současný. Podobně jako most Bailey Bridge v Malšovicích, i tento je slangově nazýván „železňák“.[30][26]

Labský most

Postaven v letech 1972–1974, autorem návrhu byl Ing. Jiří Hejnic. Původně se jmenoval Nový most na II. silničním okruhu, později most Antonína Zápotockého. Stejně jako Orlický most byl i tento postaven pracovníky hradeckého závodu Stavby silnic a železnic, n. p., Hradec Králové. Byl navržen jako rámová vzpěradlová konstrukce o třech polích z monolitického předpínaného železobetonu. Most je 28 m široký a 78 m dlouhý a je uložen na 96 šikmo zarážených pilotech o průměru 52 cm.[16]

Současný název dostal most v roce 1994.

Tyršův most

Vznikl v letech 1932–1933 na hranici někdejší královéhradecké pevnosti. Nese jméno spoluzakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. Autory návrhu byli ing. dr. Fifka a ing. Moravec (pražská firma Fifka a Moravec)[31], úpravu pak provedl Josef Gočár. Délka mostu je 60 m (rozpětí pilířů 40 m[31]), šířka 16 m, základy jsou vyhloubeny 5 metrů pod hladinou Labe. Most údajně stavělo 300 dělníků.[21]

Stavba mostu byla zahájena v srpnu 1932, slavnostní otevření proběhlo 25. června 1933 – zúčastnili se ho např. tehdejší starosta Hradce Josef V. B. Pilnáček či tehdejší ministr veřejných prací Jan Dostálek. Z této události existuje filmový záznam.[32]

V dubnu 1945 byl most na obou koncích podminován Němci a na straně u muzea byl z žulových kostek vybudován protitankový zátaras.

Nedaleko dnešního Tyršova mostu, v místech u dnešní Sokolovny, stál dříve přívoz.[21]

Mezi Pražským a Tyršovým mostem se každoročně koná lodní závod středních škol „Mezi mosty“.

Pražský most

Otevřen 7. července 1910. Postaven hradeckou firmou Märky.[23] Podle návrhu architekta Jana Kotěry byly v roce 1912 na obou stranách mostu přistavěny kiosky a stožáry. V letech 1992–1993 došlo k opravě mostu.[23] V zimě je most znám svou vánoční výzdobou.

Na místě dnešního Pražského mostu dříve stával kamenný Pražský pevnostní most (v 18. století znám též jako Labský most), který byl postavený v letech 1767–1768 (stavba byla dokončena 10. června 1768) v rámci přebudování Hradce Králové na pevnost. Měl 8 polí o šířce 4 metry. Při povodních však zadržoval velké množství vody a v roce 1908 byl zbourán a na jeho místě byl následně postaven současný železný most o jednom oblouku.[2] Po dobu jeho stavby byla poblíž postavena provizorní dřevěná lávka.[23]

Pražský pevnostní most mohl být stejně jako Moravský pevnostní most (viz Moravský most) pomocí stavidel přeměněn ve hráz.[24]

Současný most byl několikrát přejmenován – v roce 1916 na most Arciknížete Karla, v roce 1918 na most Wilsonův, v roce 1940 v době okupace na Prager Brücke – Pražský most, po válce v roce 1945 mu byl vrácen název Wilsonův a konečně v roce 1953 se most dočkal svého současného názvu.[2]

V Hradci Králové se již v 19. století uvažovalo o zavedení městské tramvajové dopravy. Pražský most se stal jediným místem ve městě, kde již byly dokonce položeny koleje. Od projektu bylo nakonec upuštěno, i když Josef Gočár ještě v letech 1926–1928 zahrnul velkorysou tramvajovou síť do svého regulačního plánu. Hradec se však definitivně vydal cestou autobusové a od roku 1949 i trolejbusové dopravy a při první rekonstrukci v roce 1932 byly koleje z Pražského (tehdy Wilsonova) mostu odstraněny.[33][34]

Jedná se o první most na Labi po soutoku s Orlicí. Také známý jako most U Nemocnice, protože se nachází nedaleko královéhradecké fakultní nemocnice. Postaven v letech 1967–1971 podle návrhu Ing. Karla Dahintera.[35] Před listopadem 1989 se nazýval most Obránců míru. Leží na II. městském silničním okruhu. Jedná se vzpěradlový rámový most z předepínaného železobetonu. Má celkem tři pole.

Níže po proudu Labe stál dřevěný most již v roce 1420. Později byl místo něj zřízen most pontonový. Po 2. sv. válce tu byl – podobně jako v Malšovicích – smontován vojenský most Bailey z pomocné akce UNRRA. V 60. letech byl stržen a nahrazen mostem současným.[23]

Most U Soutoku je v současnosti dopravně nejvytíženějším místem v celém Královéhradeckém kraji, denně tu projede téměř 30 tisíc vozů.[36]

Nachází se nedaleko lokality Farářství, v místech, kterým se říká „Na Podhůrkách“. Jedná se o poslední přemostění Labe na území Hradce Králové.[3] Dvojice lávek přivěšených k potrubnímu mostu teplovodního potrubí. Nástup na lávky je na obou koncích po schodištích vedoucích z úrovně pobřežních stezek do úrovně potrubí.

Lávka pro cyklostezku přes slepé rameno Labe Jesípek

Přes slepé rameno Labe, zvané Jesípek, stojí od konce roku 2018 lávka Hradubické cyklostezky v úseku z Hradce Králové do Vysoké nad Labem.[37]

Kromě již zmíněných mostů přes řeky:

• 31-001a, podchod pod Pilnáčkovou ulicí ze Šimkových sadů ke Kauflandu
• 31-001b, podchod pod Pilnáčkovou ulicí severozápadně u křižovatky s Buzuluckou
• 31-002, estakáda Okružní ulice přes Pospíšilovu ulici
• 31-002a, podchod pod Okružní ulicí severně u křižovatky s ul. Víta Nejedlého
• 31-003a, podchod pod Gočárovým okruhem u Malšovického stadionu
• 31-004, most Malšovické/Úprkovy ulice přes Gočárův okruh

- 31-006, podchod pod Střeleckou ulicí jižně od křižovatky s třídou Karla IV.

Most HK-019 na Kydlinovské ulici přes kydlinovský náhon Labe před mlýnem Kydlinov.

Most ulice Jana Černého přes Ornstova jezera, resp. mrtvé rameno Labe, ev. č. 29912-4, těsně před hranicí města.

Most Lhotecké ulice přes Stříbrný potok, ev. č. 29827-1.

• most Kladské ulice č. 308-000, přes cestu v prodloužení Bieblovy ulice
• most Kladské ulice č. 308-001, přes železniční trať východně od stanice Hradec Králové-Slezské Předměstí

• 35-007a, podchod pod Brněnskou u zastávky Hotel Garni
• 35-007b, podchod pod Brněnskou jižně od křižovatky s ul. Jana Masaryka / Mrštíkova
• 35-007c, podchod pod Brněnskou severně od křižovatky s ul. Na Brně
• 35-007d, podchod pod Holickou v prodloužení ul. Na Plachtě
• 35-007e, most stezky Písečnice v prodloužení ul. Přemyslovy nad silnicí I/35
• 35-007f, most přes potok tekoucí z rybníka Cesta myslivců

• 37-008, podchod pod Rašínovou třídou jižně u městského okruhu (Sokolská, Střelecká)
• 37-008a, podchod pod Rašínovou třídou u křižovatky s ulicemi Veverkova / U Labe
• 37-009, horkovod pod Rašínovou třídou u autosalonu Olfin car
• 37-009a, 37-009a1, 37-009b1, 37-009b2, rampy mimoúrovňového křížení u Tesco Březhrad
• 37-010a7, severozápadní část MÚK u Březhradu, přemostění horkovodu
• 37-010, most přes Malý Labský náhon
• 37-010a, 37-010a4, 37-010a5, most Březhradské ulice (součást mimoúrovňového napojení Březhradu)
• 37-010a1, 37-010a2, 37-010a3, rampa napojení Březhradské ulice
• 37-010a6, most doprovodné komunikace (ul. Rovná) přes Malý Labský náhon
• 37-011, most přes Plačický potok

• 35-077, most ul. Koutníkovy přes severní zhlavní hlavního nádraží
• 35-076, most ul. Koutníkovy přes Malý Labský náhon

• 29913-1, most ul. Petra Jilemnického přes potok Melonka

• 33-003, most přes strouhu podél Říčařovy ulice
• 33-002, most přes potok Melonka u čistírny odpadních vod
• 11-042, most přes cestu k Bohdaneckému rybníku
• D1105-2244 (?), most místní komunikace přes silnici I/11 poblíž začátku dálnice D11
• D11-104, most silnice I/11 přes začátek dálnice D11
• 11-041, most silnice I/11 přes Plačický potok
• D11-103, most dálnice D11 přes Plačický potok
• D11-102, most dálnice D11 přes Vlčkovickou ulici (přeložka III/32326) na Plačickém kopci
• D11-101, most dálnice D11 přes železniční trať
• D11-100, most dálnice D11 přes potok Pašát, biokoridor a polní cestu

• 32326-1, most Vlčkovické ulice přes Plačický potok v centru Plačic

• 324-012, přes železniční trať
• 324-012A, přes Plačický potok

kromě již zmíněných mostů a kromě menších propustků a mostků

• most trati 020 přes Slatinskou ulici (cestu Svinary - Slatina)
• most trati 020 přes ulici V Poli
• most trati 020 přes ulici Akademika Bedrny / Jana Černého
• most trati 031 přes Labský náhon u Předměřic
• most trati 031 přes Labský náhon u Plácků

• Seznam mostů přes Labe v Čechách

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mosty v Hradci Králové na Wikimedia Commons