Pražský most (Hradec Králové)

Pražský most je secesní most přes řeku Labe v Hradci Králové. Je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.

Pražský most
Most arciknížete Karla
Wilsonův most
Pražský most od elektrárny Hučák
Základní údaje
StátČesko Česko
Krajkrálovéhradecký
MěstoHradec Králové
Číslo mostuHK-030
ŘekaLabe
ArchitektJan Kotěra, Ladislav Lauda
ProjektantAdolf Janoušek
Začátek výstavby1909
Otevřen7. prosince 1910
Souřadnice50°12′35,77″ s. š., 15°49′41,4″ v. d.
Parametry
Typobloukový most
Materiálocel, beton
Mapa
Další data
Kód památky41909/6-4537
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Pražský pevnostní most

Na místě dnešního Pražského mostu dříve stával kamenný Pražský pevnostní most (v 18. století znám též jako Labský most), který byl postavený v letech 17671768 v rámci přebudování Hradce Králové na pevnost. Byl dokončen 10. června 1768. Měl 8 polí o šířce 4 metry. Problémem mostu byla jeho nízká propustnost při povodních. Proto byl roku 1908 zbourán a bylo rozhodnuto o stavbě nového mostu.[1] Zároveň byla postavena provizorní dřevěná lávka pro dobu stavby nového mostu.

Nový most

Letecký pohled na most. V pozadí Gočárova třída.

Most postavila firma Märky, Bromovský a Schulz podle projektu Adolfa Janouška. Ten navrhl kovový most, podobný pražskému mostu pod letenským svahem od Františka Mencla a Jana Kouly z let 19071908. Most se měl stát nejen fyzickou, ale i symbolickou spojnicí mezi starým městem a nově se rozvíjejícími čtvrtěmi. Po dostavbě mostu zadala městská technická kancelář Janu Kotěrovi práci na doplňkových dekoracích mostu. Kotěra navrhl oblouky s osvětlením a pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.[2] Zpracování kiosků zadal svému studentovi Ladislavu Laudovi.[3]

7. prosince 1910 byl most dán do užívání pro veřejnou dopravu, realizace Kotěrových úprav však proběhla až v letech 19111912.[1] Kiosky však zprvu nebyly přijaty veřejností kladně.[3] Pražský most se stal také jediným mostem osazeným tramvajovými kolejemi. S tramvajemi počítal i Josef Gočár ve svém urbanistickém plánu. V Hradci Králové se však uchytila autobusová doprava a koleje byly při první rekonstrukci roku 1932 odstraněny.[4][5]

V 80. letech 20. století byl tříkloubový most přestavěn na dvoukloubový.[6] V letech 19921993 došlo k opravě mostu. V roce 2017 začaly opravy kiosků, stavbu však překazily technické problémy. V roce 2020 radnice oznámila, že bude kiosky opravovat podle původních Kotěrových plánů.[7][8]

Popis

Most

Most má příhradovou ocelovou konstrukci. Nad řekou je jeden oblouk segmentový, napravo nad nábřežím ve směru toku Labe je menší betonový oblouk půlkruhově zaklenutý.[6] Šířka jednoho pole je 6,5 metru a nad vodou je rozpětí mostního oblouku 40 metrů.[1]

Kiosky

Čtyři kiosky podle návrhu Kotěrova studenta Ladislava Laudy se nacházejí na březích mostu po jeho stranách. Vytvářejí tak symbolickou bránu a lemují most. Nejsou však stejné. Na staroměstském břehu stojí kiosky na kamenném soklu, ze kterého vyrůstá válec s kamennými pilastry, které nesou nahoře římsu. Jižní kiosek měl skrýt transformátor a severní měl pojmout strážnici.[3][6]

Kiosky na druhém břehu jsou postaveny na oválném půdorysu. Jsou větší, avšak nižší než jejich protějšky. Z kamenného soklu vyrůstají pilastry, které nesou římsu, nad ní se nachází plechová zvonová střecha s průhledy. Jižní kiosek sloužil jako veřejné toalety, severní jako prodejna ovoce.[3][6]

Vývoj názvu

  • Pražský most (1910–1916)
  • Most arciknížete Karla (1916–1918)
  • Wilsonův most (1918–1940)
  • Prager Brücke – Pražský most (1940–1945)
  • Wilsonův most (1945–1953)
  • Pražský most (od 1953)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-04-21 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
  2. S.R.O, Turistika cz. Hradec Králové - Pražský most přes Labe. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (česky)
  3. S.R.O, Via Aurea. Kiosky Pražského mostu | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. (česky)
  4. FEJGL, Jiří. Pražský most přes řeku Labe a jeho skrytý tramvajový příběh. Hradecký deník. 2014-02-11. Dostupné online [cit. 2021-02-02]. (česky)
  5. V Hradci mohly začátkem 20. století jezdit tramvaje. Hradecký deník. 2007-07-26. Dostupné online [cit. 2021-02-02]. (česky)
  6. silniční most - Pražský s kiosky - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
  7. Hradec pokračuje v opravách Kotěrových kiosků. Na řadě je rotunda. iDNES.cz [online]. 2020-05-18 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
  8. Kiosky u Pražského mostu v Hradci opraví podle původních plánů Kotěry. iDNES.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.