Vyhoďme ho z kola ven

Vrchní sestra, slečna Ratchedová, vládne již několik let oddělení v psychiatrickém zařízení Oregon State Hospital v Salemu ve státě Oregon. Na pomoc má tým pečlivě vybraných pracovníků. Její sestava se skládá z několika sestřiček, techniků, chlápka z mezilidských vztahů, doktora a tři černých frajerů.

"Ty svoje tři denní černé kluky získala po mnoha létech testování a zamítla jich celé tisíce. Táhnou se k ní v dlouhé černé řadě nerudných, velkonosých škrabošek, od prvního pohledu plni nenávisti k ní i k té její sádrové bělosti panenky. Asi tak měsíc pozorně váží jejich nenávist a pak je vyrazí, protože nenávidí málo. […] Léta tréninku a všichni tři černý kluci jsou přesně vyladění na frekvenci Velké sestry. Jeden jako druhý dokážou rozpojit přímé vedení a oparovat pouze podle vysílaného signálu. […] Jsou vzájemně napojeni na vysokonapětovou vlnovou délku nenávisti, a černí frajeři provádějí její rozkazy dřív, než ji vůbec napadnou."

Na jejím oddělení se nacházejí tři druhy pacientů akuťáci, ti jsou fyzicky zdatní a aktivní.

"[…] doktoři si o nich myslí, že jsou ještě dost nemocní, že potřebují seřídit. Akuťáci jsou pořád na nohou."

Poté chronici, kteří se dále dělí na chůďáky; jako je náčelník Hbitý koště alias Náčelník Bromden (ti se pořád mohou pohybovat), kolečkáře a vegeťáky.

"Na druhé straně, naproti akuťákům, jsou zmetky Kombajnu, chronici. Tihle nejsou v nemocnici proto, aby je seřídili, ale aby nemohli běhat po ulicích a nekazili výrobkům Kombajnu jméno. Chronici jsou tady nadobro, přiznává personál."

"Chronici, tedy většina z nás, jsou vlastně pokažené stroje, co už nejdou opravit, s vrozenýma vadama, nebo pošramocené za všecka ta dlouhá léta, co takový chlap narážel hlavou do každé překážky, takže když ho nemocnice našla, krvácel rzí v nějakém opuštěném koutě.

Ale jsou tady mezi náma taky chronici, na kterých personál před lety něco zvoral; někteří z nás byli akuťci, když sem přišli, a teprve potom přešli na druhou stranu. Ellis je chronik, který sem přišel jako akuťák, a pak ho pokazili, když mu v tom všivým mozkožravým sálu, kterému černí frajeři říkají "šokárna", pustili do hlavy přesmoc elektřiny. Teď je přibitý na zeď ve stejném stavu, v jakém ho naposledy zdvihli ze stolu, ve stejné poloze, s roztaženýma rukama a pootevřenýma dlaněma, se stejnou hrůzou ve tváři."

Sestra pacienty ovládá díky svým autoritářským metodám, vyžaduje poslušnost, přesné dodržování harmonogramu a pravidel oddělení, vlastní názor se zde netoleruje a už vůbec ne rebelie, ta je tvrdě potírána prášky či v horším případě tzv. šokárnou.

Proti pacientům používá jejich vlastní slabosti a strachy. Každý den mají terapeutické sezení, kdy se probírá, co bylo zapsáno v denní knize, což je další její taktika, jak si upevnit moc, kdy prozrazení tajemství na jiného pacienta je oceněno hvězdičkou v jejím zápisu a výhodami (např. pozdějším budíčkem atd.) Nikdo se jí nedokáže vzepřít. ochromující strach z její autority je cítit nejen mezi pacienty, ale také mezi členy personálu. Velká sestra se chová chladně, absolutně vyrovnaně a klidně, nikdy nedává najevo strach, pochyby či emoce. Svým děsivým vzezřením porcelánové panenky varuje kohokoli, kdo by jí chtěl odporovat. Nikdo by se o to přes svou paralýzu ani nepokusil.

Až do chvíle kdy nemocnice přijme nového pacienta Radla P. McMurphyho. Velkého svalnatého zrzouna s obrovskýma prackama plných jizev a šrámů z hospodských potyček, silnými rameny, tuhou šíjí a značným sebevědomím. Murphy se sebou nenechá zametat a už od první chvíle se odmítá řídit, podle něho, stupidními pravidly nemocnice. McMurphy je zasvěcen pokru, pere se po hospodách, využívá služeb prostitutek a je celkově symbol užívání si života a svobody.

"Má na sobě erární kalhoty a košili z donucovací pracovny, sluncem vybělené do barvy ředěného mlíka. Jeho obličej, krk a ruce mají z dlouhé práce na polích barvu kůže vyčiněné hovězí krví. Na kštici mu sedí prima černá motocyklová čepička, přes rameno má přehozenou koženou bundu a vysoké boty má šedivé a zaprášené, dost těžké, aby jima rozkop chlapa vejpůl. […] Ten jeho způsob řeči, jeho mrkání, křiklavý hovor, naparovačná chůze, všecko mi to připomíná obchodníka s auťákama nebo burzovního iniciátora - nebo jednoho z těch pouťových vyvolávačů, co stojí na pódiu pod svýma pleskavýma fangličkama, v pruhované košili se žlutýma knoflíkama, a jako magnet zdvihá obličeje z prachu."

Do léčebny se dostal proto, že nechtěl již pracovat na hrachové farmě a předstíral pomatenost. V léčebně se okamžitě se všemi seznamuje a podává si ruce s každým, i s chroniky, jako by si byli rovni. Již tímto přístupem pacienty šokuje. Seznamuje s koktavým Billy Bibbitem, který je z jeho vzezření unešen, žárlivým Hardingem, nervózním Martinim, Cheswickem a hluchoněným náčelníkem Bromdenem. Svým hlasitým smíchem, radostí ze života, přímým přístupem a postavením se Velké sestře a všem jejím pravidlům zpřehází celé oddělení vzhůru nohama. Zavedený řád mu není překážkou, dělá vše pro to, aby jej narušil. Slečnu Ratchedovou přivádí k zuřivosti, ale nedá to na sobě znát, otřásá sice její autoritou, ale slečna Ratchedová se nevzdává, má své metody a ví, že čas hraje v její prospěch a má dostatečné páky, aby i takového rebela, jako je McMurphy zlomila a změnila. Manipulací poštvává ostatní pacienty proti Randlovi a na ukázce jeho hraní karet o peníze poukazuje, že pan McMurphy je zde jen pro vidinu snadného zisku.

McMurphy si vzal za cíl, že ji zlomí a všemožně se snaží podkopat její autoritu a v boji kdo z koho zvítězit. Dvakrát jí rozbije okno její sesterny, hraje s ostatními pacienty basketball, snaží se hlasováním prosadit koukání se na baseball a další věci běžné pro "zdravé lidi". Na terapeutických sezením se odmítá zpovídat a přistoupit na metodu, kdy na sebe akuťáci hází špínu.

Mění celý zavedený systém a snaží se ostatní přesvědčit, že jsou úplně normální chlapi, možná ještě menší blázni než ti, kteří chodí tam venku. Pacienty, kteří chtěli a mohli, vzal rybařit, kdy je to poprvé po dlouhých letech, co mnozí z nich opustili areál nemocnice. Vzal s sebou svou přítelkyni Candy, která všechny učarovala svým lidským přístupem. Očarovala hlavně Billyho Bibbita. Na rybolovu ukradli loď a plavili se svobodně po širém moři, dokud je neodchytla policejní hlídka.

Po nějakém čase se McMurphy dozvídá, že nemocnice nefunguje jako vězení, kdy si odsedíte daný počet let a jste volný. O propuštění pacienta rozhoduje Velká sestra a McMurphy si začíná hlídat záda, protože není v jeho zájmu zůstat zde navždy. Ostatní pacienti to vnímají jakože dává sestře čas na oddych a pak přijde s velkou fintou. Jemu však začíná docházet, že si možná ukrojil až velké sousto.

Později v neopatrnosti dává sestře záminku, aby jeho i náčelníka poslala na elektrošoky, když napadne ošetřovatele, aby bránil dalšího pacienta. Náčelník Bromden se k němu přidává a oba končí na oddělení pro narušené a druhý den dostávají dávku elektrošoků. Ve filmu je tohle moment, kdy se Bromden prozradí, že mluví a slyší, v knize se to McMurphy dozvídá v ložnici v noci při běžném dnu.. Téma, ke kterému se náčelník vyjádřil je totožné. McMurphyho indiánovo předstírání nijak nezaskočilo, již od začátku ho podezříval a podle Bromdenových slov ho okamžitě prokoukl. Bromden se už několikrát málem prozradil. Například, když zvedl ruku v hlasování, zda se chtějí pacienti dívat na ligu baseballu, od té doby si musel dávat pozor, aby neupadl v podezření, že hluchoněmost pouze předstírá.

Náčelník je velice důležitá postava a zároveň i vypravěč celého příběhu. Předstírá hluchoněmost, díky které se dozvídá spoustu věcí, které nikdy slyšet neměl. Trpí schizofreníí a halucinacemi, kdy si myslí, že slečna Ratchedová na ně pouští mlhu. Náčelník má v mlze pocit bezpečí, zahaluje ho a chrání. Jeho bezpečí ale bylo narušeno příchodem McMurphyho. V hloubi duše ho obdivuje, že je veliký a silný chlap tak, jako byl jeho otec, náčelník indánů v údolí řeky Colorado, kde vyrůstal. Ale jejich území bylo zabráno pro stavbu přehrady a on jen pozoroval jak to příslušníky kmenu zničilo a jeho otce pomalu zabil alkoholismus. Děj je prokládán jeho vzpomínkami na dětství, kdy se zaměřuje hlavně na popis nádherné přírody, aktivit jako je lovení či rybaření a chování bělochů k členům kmene. Již tehdy měl pocit, že ho nikdo nevnímá a že je vlastně němý a lidé okolo hluší. S McMurphym se spřátelí a ten se z něho snaží udělat znova velkého a silného chlapa, jakým kdysi býval. Výměnou za to, že náčelník poté uzvedne těžký betonový blok, který se nachází v koupelně. Jako vypravěč podrobně popisuje praktiky Velké sestry, společnost nazývá Kombajnem a je jako pokaženými stroji.

"Oddělení je fabrika pro účely Kombajnu. Je tady k tomu, aby napravovala chyby, ke kterým došlo v místě bydliště a ve školách a v kostelích; k tomuhle je nemocnice. Když se pak dokonalý výrobek vrátí zpátky do společnosti, bezvadně opravený, dočista jako nový, někdy i lepší než nový, srdce Velké sestry překypuje radostí; jen se podívejte, jak je dneska z toho, co sem přišlo celé pošramocené, zase fungující, přizpůsobená součástka, jak dělá čest celému týmu, vyložený zázrak. Koukejte, jak lehce si to šine naší krásnou zemí a jak se s přiletovaným úsměvem vrací do svého roztomilého bydliště."[1]

McMurphy ve většině případů zlepšuje kvalitu života v ústavu. Pořádá malý večírek, kdy podplácí nočního hlídače, aby jim to povolil, Billymu Bibbitovi domlouvá rande s prostitutkou Candy, kterou i s její kamarádkou pašuje oknem. Měl to být zároveň večírek na rozloučenou, kdy měl McMurphy v plánu prchnout. Čeká až si Billy dostatečně užije jeho čas s Candy a při čekání usíná. Ráno přichází Velká sestra a je znechucená nepořádkem a zkaženou morálkou, která na oddělení panuje. Sbírá ze země svůj běžně bílý nemocniční čepec, teď špinavý, pošramocený a zničený. Je to symbol pochroumaní její autority. Poslední kapkou bylo, když přistihla Billyho Bibbita s Candy. Jako velmi dobrá přítelkyně jeho matky ho začne citově vydírat a vyhrožovat, že jí to všechno řekne a jak bude z jeho chování zklamaná. Dobře ví, co dělá a jak moc Billymu na vztahu s jeho matkou záleží. Billy si ze strachu, že se to matka dozví, podřezává krk.

McMurphy se při pohledu na smrt mladého kluka vinou Velké sestry neudrží. Skočí po slečně Ratchedové a začne ji škrtit. V knize jí navíc strhává šaty, kdy je její váženost zničena odhalením její hrudi. Randle na několik týdnů z oddělení zmizí. Pokus o vraždu je totiž dostatečně velký důvod, aby mohl být poslán do hlavní budovy na oddělení pro nebezpečné pacienty. Z ústavu po těchto incidentech odchází spousta mužů, kteří, ovlivněni svobodomyslností McMurphy a s dodanou odvahou, odchází žít svůj starý život. Zůstali jen tři. Po oddělení se šíří legendy, že Randle utekl a hraje svobodně poker, pacienti používají jeho slang a hrají jeho vymyšlené hry. Autorita Velké sestry je poničena a symbolikou límce, který má na krku po napadení McMurphym je ukázána její prohra a ztracený respekt a děsivost, kterou budila.

Když se McMurphy za nějaký čas objeví, je z něj jen vegetující troska. Byla mu provedena lobotomie. Z kdysi suverénního svobodomyslného rebela se stala jen prázdná schránka. Náčelník se po posledních událostech cítí být zase velký a silný a chtěl s McMurphym společně utéct. Při pohledu na jeho bezvládný pohled je ale zděšen. Nemůže nechat svého kamaráda se takhle trápit a dopřát Velké sestře pocit satisfakce, že Murphyho nadobro porazila a zkrotila. Rozhodne se tedy, že ho osvobodí od tohoto utrpení a udusí ho polštářem. Vzpomíná si na den, kdy mu McMurphy ukázal způsob, jak z léčebny utéct. Dodrží jemu daný slib a prohazuje těžký betonový blok s kohoutky koupelnovým oknem a utíká pryč do svého rodného kraje.

• Elektrokonvulzivní terapie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vyhoďme ho z kola ven na Wikimedia Commons
• Vyhoďme ho z kola ven v Databázi knih
• Vyhoďme ho z kola ven v Československé bibliografické databázi