Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity

Po znovuobjevení Mendelova vědeckého díla na přelomu 19. a 20. století se z Brna stalo centrum zájmu mnoha přírodovědců.[2] Tento zájem vyústil ve shromažďování Mendelovy pozůstalosti a ve snaze uctít jeho památku, které velkou měrou dopomohla rodina Mendela a badatelé William Bateson a Hugo Iltis.[2] V roce 1906 na popud Iltise vznikl výbor, který roku 1910 slavnostně odhalil na náměstí Mendelův pomník. Ještě téhož roku došlo k přejmenování náměstí z Klášterního na náměstí Gregora Mendela.[2]

Další zájem o Mendela upadl s první světovou válkou. K jeho obnovení došlo v roce 1922,[3] stého výročí narození J. G. Mendela, kdy německý Přírodovědný spolek na svém mezinárodním shromáždění projednával vývoj genetiky a zároveň vědecký odkaz Mendela.[4] K tomuto výročí nechali umístit pamětní desku na místo Mendelovy pokusné zahrádky[5] a díky práci opatů vzniklo v klášteře Mendelovo muzeum (Museum Mendelianum).[2][4] Z této doby se však nedochovalo mnoho informací, jednalo se nejspíše o pamětní síň, věnovanou práci Mendela, v jeho původním pracovišti.[4] Část pozůstalosti Mendela díky soustavnému sběru vlastnil sám Hugo Iltis, který ji v roce 1932 prodal Německé společnosti pro vědu a umění (Deutsche Gesselschaft für Wissenschaft und Kunst).[2] Došlo tak k vytvoření muzea Gregor-Mendel-Museu, ve kterém Iltis sbírku spravoval.[2] Kvůli svému protinacistickému postoji o tuto pozici paradoxně přišel a roku 1938 Iltis emigroval i s částí sbírky, kterou stále považoval za svou.[2] Hospodářská krize a nástup nacizmu ukončily činnost těchto institucí, ale další snaha o znovuobnovení muzea se objevila již během války v roce 1943. V tomto roce formálně vznikl Gregor Mendel-Forschungsinstittut (Výzkumný institut Gregora Mendela), jehož součástí bylo i Mendelovo muzeum.[4] V plánu bylo přenést dokumenty týkající se Mendela, což se neuskutečnilo z finančních důvodů.[2][4] Po roce 1945 byla sbírka Gregor-Mendel-Musea přenesena do Musea Mendeliana, které bylo v dalších pouze letech provizorní.[2]

Pokus o zřízení muzea v rámci Mendelova ústavu při Přírodovědecké fakultě překazil nástup socialismu, který Mendelovy zákony genetiky považoval za scestnou ideologii,[4][2] a muzeum tak po roce 1948 komunistická strana uzavřela.[3] Po zrušení konventu a rozpuštění kláštera roku 1950, sbírka putovala do Moravského muzea,[4] avšak z nedostatků místa se navrátilo zpět.[2] Po ocenění objevitelů DNA Nobelovou cenou v roce 1962, byla Mendelova práce kompletně uznána a téhož roku formálně vzniklo Genetické oddělení Moravského muzea, které se v roce 1968 přemístilo do kláštera.[2] V refektáři kláštera bylo genetickým oddělením roku 1964 otevřeno Mendelianum jako součást Moravského muzea, jehož prostory navrhoval Bohuslav Fuchs.[2][4] 4. července 1965 se konalo významné Mendelovo mezinárodní symposium, které slavnostně otevřelo Mendelův památník na Starém Brně.[6][4] Po pádě železné opony se začalo uvažovat o nové koncepci muzea, které se však nevytvořilo a roku 2000 se muzeum přemístilo do náhradních prostor v důsledku vypršení nájemní smlouvy.[2][4] V roce 2012 pro muzeum vzniklo centrum v Biskupském dvoře.[2]

Pro obnovení muzea v klášteře se v roce 2001 rozhodla „Iniciativa pro Brno“, která v roce 2002,[2] díky podnětu několika českých a zahraničních subjektů (Mendlovo centrum, rakouské sdružení Vereinigung zur Förderung der Genomforschung, Kim Nasmyth, Jim Watson, Paul Nurse, Gustav Ammerer)[7][8] znovuotevřela muzeum s novou expozicí „Gregor Mendel - The Genius of Genetics“, které se tak stalo prvním muzeem zaměřeným na genetiku.[4][7] K iniciativě se připojila i Mendelova univerzita a Masarykova univerzita.[4] V roce 2004 se kvůli rostoucímu zájmu o muzeum založilo občanské sdružení, od kterého v roce 2007 Masarykova univerzita muzeum převzala pod svou správu.[9][10]

• 
  Vchod do muzea
• 
  Recepce
• 
  Kavárna
• 
  Foyer před pokladnou

V muzeu byla od roku 2009 (125. výročí smrti Mendela) expozice Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec, která prezentovala osobnost Gregora Mendela a jeho vědeckou a také společenskou činnost. [11] Celá expozice byla rozdělena do pěti na sebe navazujících místností. První místnost představovala opatství v 19. století, v druhé místnosti ukazovala Mendela jako člověka a třetí místnost byla věnována Mendelovu šlechtitelství, ovocnářství, včelařství a meteorologii.[11] Předposlední místnost představovala Mendela jako objevitele principů genetiky a v poslední místnosti byly návštěvníkům přiblíženy její milníky.[11] [12] Návštěvníci si mohli prolistovat kopie Mendelových publikací, zahrát hry nebo zapsat aktuální meteorologické údaje do knihy. Výstava nahradila předešlou, více vědeckou expozici a byla přizpůsobena laické veřejnosti přičemž kladla důraz na zapojení všech smyslů.[12]

Od července 2016 je v muzeu instalována nová expozice Gregor Johann Mendel: Příběh skromného génia od věhlasného architekta prof. Zdeňka Fránka. Výstava reflektuje nejmodernější výstavní principy a představuje Mendela v chronologickém sledu. Autentické předměty jsou doplněny animacemi animátora světového významu Drew Berry z University of Melbourne. Jednotlivé místnosti jsou ohraničeny významnými daty Mendelova života. První místnost je přesahem do dnešní doby, poukazuje na události na poli genetiky po smrti jejího "otce" a úvodní video graficky ztvárňuje vědní disciplíny, ve kterých se genetika využívá. Druhá místnost vrací návštěvníka do roku 1822, kdy se Mendel narodil, a do jeho dětství a studií. Významným rokem pro Mendela byl rok 1843, kdy jako jednadvacetiletý vstupuje do augustiniánského kláštera na Starém Brně. V klášteře žil, pracoval, studoval a experimentoval s rostlinnými hybridy. Život po vstupu do kláštera představuje třetí místnost. Po zvolení opatem v roce 1868 přestal Mendel experimentovat a svůj čas začal věnovat především administrativním záležitostem kláštera. Našel si však čas i na své dvě velké záliby – včelařství a meteorologii. Tyto dvě velké Mendelovy vášně jsou ukázány v místnosti čtvrté. Součástí výstavy je také originální rukopis Mendelovy studie Pokusy s rostlinnými hybridy,[13] který se stal stálou součástí expozice po slavnostním uzamčení ve vitríně v únoru 2018.[14]

Na stálou expozici navazuje doprovodná expozice o genetice v bývalé křížové chodbě, zaměřená na mladší návštěvníky. Hravou formou se zde dozví o tom, co se nachází v buňce, jak probíhají genetické testy, seznámí se s Mendelovými zákony, a na závěr nahlédnou do laboratoře a pracovny současného vědce.

• 
  Pohled do expozice Mendelova muzea
• 
  Mendelův mikroskop
• 
  Mendelova vycházková hůl se slonovinovou rukojetí
• 
  Originál Mendelova rukopisu Pokusy s rostlinnými hybridy
• 
  Kopie manuskriptu a desková hra
• 
  Doprovodná expozice o genetice
• 
  Stylizovaná laboratoř a pracovna současného vědce

Výsledkem spolupráce opatství a Mendelova muzea byla 14. února 2018 slavnostně otevřena expozice nové instituce Muzea starobrněnského opatství.[14][15] Součástí výstavy jsou exponáty z majetku opatství, liturgické náčiní, ornáty, nábytek, a podobně.

K muzeu patří také památkově chráněná zahrada, kde se nachází Mendelova socha vídeňského sochaře Theodora Charlemonta,[2] zachované základy jeho skleníku z roku 1854 (kde experimentoval s hrachem),[16] záhony s rostlinami, které názorně ukazují principy genetiky a Mendelův včelín. Zahradu restaurovali odborníci z Londýnské královské botanické zahrady,[7] a od roku 2005 je zde také funkční meteorologická stanice, která připomíná Mendelův zájem o meteorologii.[17] Vnitřní přístroje jsou viditelné díky průhledným dvířkům.[18]V zahradě jsou také umístěny panely s informacemi o významných osobnostech zabývajících se Mendelovým životem a dílem. například Mendelově životopisci Hugo Iltisovi.

• 
  Socha Gregora Mendela
• 
  Základy Mendelova skleníku
• 
  Meteorologická stanice
• 
  Původní místo oranžérie
• 
  Na místě Mendelova skleníku je posezení kavárny
• 
  Mendelova pokusná zahrádka

Včelín na staré fotografii

Samostatná budova, kterou nechal Mendel v roce 1871 postavit na zahradě opatství pro pozorování a své pokusy se včelami.[16][19] Zde experimentoval s křížením a zimováním včel, novými typy úlů, čímž se snažil zvýšit výnosnost včel.[20] V 80. letech 20. století sloužil včelín jako chovatelská stanice včelařům z brněnského Králova Pole. Následně se 20 let o včelín nikdo nestaral takže chátral, ale od roku 2002 byl iniciací doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, CSc. opravován[21][22] a v roce 2007 rekonstruován a opět uveden do provozu.[20][23][24][25] Včelín, který je dnes součástí evropského kulturního dědictví, slouží k prezentaci včelařské práce Gregora Mendela a popularizaci včelařství.[22]

Tramvaj spojená s výročím 190 od narození Mendela

V roce 2012 muzeum oslavilo 190. výročí narození Mendela ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze. 23. února byla představena speciální tramvaj připomínající toho výročí, která byla požehnána a projížděla Brnem celý rok. Nově přibyl do expozice Mendelův rukopis, který byl po 25 letech získán z Německa. V Praze tak byly vystaveny osobní liturgické předměty a oděvy Mendela včetně tohoto rukopisu.[31] Během tohoto výročí se konalo několik výstav, konferencí a 3. června se konal v opatství Mendelův den. Nakonec během října navštívili Brno tři Nobelisté v rámci Mendel Lectures.[32][33]

Výstava pořádaná v roce 2014 byla zaměřena na život v opatství a věnovala se také spolubratrům Mendela a osobnostem opatství jako Nappovi, Klácelovi, Šilingrovi či Křížkovskému.[34]

Ke 150. výročí Mendelových přednášek byly v muzeu roku 2015 vystaveny originální dokumenty jako Mendelovy protokoly ze zkoušek na vídeňské univerzitě, svolení rodičů s nástupem do řádu Augustiniánů nebo objednávky semen hrušní a ořešáků. Tyto rukopisy byly po ca. 80 letech zapůjčeny z americké University of Illinois. Jedná se o archiválie, které si odvezl Mendelův životopisec Hugo Iltis.[35]

Několik evropských vědců včetně Anny a Kima Nasmythových a Jana Motlíka z Akademie věd, kteří si vytkli za cíl obnovení vědecké činnosti v opatství,[36] iniciovalo uspořádání série přednášek zaměřených na genetiku, které v muzeu proběhly v roce 2003 při příležitosti 50. výročí objevu struktury DNA. Organizace British Council, která tyto aktivity podporovala, dokonce darovala kopie fotografií Watsona a Cricka a kopii jejich modelu DNA, která se stala součástí muzejní expozice.[36] Přednášky byly v místě pořádány i v dalších letech, čímž vznikla tradice nazvaná Mendel Lectures („Mendelovy přednášky“), jež si získala mezinárodní známost a v jejímž rámci přednášely již desítky vědců, mezi nimiž figurují i držitelé Nobelovy ceny (Tim Hunt, Jack W. Szostak, John Gurdon, Paul Nurse, Venkatraman Ramakrishnan, Kurt Wüthrich, Jules A. Hoffmann, Aaron Ciechanover).[36] Přednášky Mendel Lectures jsou zdarma, konají se v sále Mendelova muzea a jsou živě přenášeny do Univerzitního kampusu Bohunice a Akademie věd.[37][38]