Cyril František Napp

Cyril František Napp (6. října 1792 Jevíčko[1] – 22. července 1867 Brno[2][3]) byl moravský římskokatolický duchovní, kulturní a politický činitel; dlouholetý opat augustiniánského kláštera v Brně; poslanec Moravského zemského sněmu.

Cyril František Napp
Cyril František Napp (1867)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1867
Opat starobrněnského kláštera
Ve funkci:
1824 – 1867
NástupceGregor Mendel
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konzervativního velkostatku
Narození6. října 1792
Jevíčko
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. července 1867 (ve věku 74 let)
Brno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Studia

Pokřtěn byl jako František (v matrice německy Frantz). Pocházel z německé rodiny chudých poměrů: otec Ludvík (v matrice Ludwik Nag) pracoval jako mistr rukavičkářského řemesla (Handschuh Meister), matka Johana byla rozená Friedlová. Po absolvování dvouletého studia filozofie v Olomouci vstoupil roku 1811 do kláštera augustiniánů v Brně. Tam pokračoval ve studiu. V roce 1815 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později se stal profesorem biblické vědy, Starého zákona a východních jazyků na brněnském kněžském semináři. Zanedlouho tam vyučoval i dějepis, církevní právo a Nový zákon. Začal se připravovat i na doktorské zkoušky, ale studium nedokončil, protože už v roce 1824 jej jako dvaatřicetiletého jednomyslně zvolili opatem.

Úřady a zájmy

V nové funkci především zlepšil hospodaření kláštera a ze získaných peněz koupil statek v Hvězdlicích. Důraz také kladl na vzdělání řeholníků, kteří se uplatňovali jako učitelé a spisovatelé. V letech 1829–1861 zasedal v zemském výboru Markrabství moravského, kde byl známý a vyhledávaný pro své hluboké znalosti projednávaných věcí. Pomohl vyřešit staré státní dluhy, podílel se na založení technické školy, spořitelny, hypoteční banky a požární pojišťovny. Řídil dobročinný spolek, nechal vystavět chudobinec a zřizoval opatrovny pro předškolní děti. Šestnáct let byl ústředním ředitelem gymnázií na Moravě a ve Slezsku. Měl blízko k přírodním vědám a zemědělství. Podporoval ovocnářství, výsadbu vinic a včelařství. Pomáhal začínajícím biologům (jedním z nich byl jeho pozdější nástupce a zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel). Roku 1865 se stal předsedou Moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy. Od rakouské vlády získal rytířský kříž Leopoldova řádu, Řád Františka Josefa a Řád železné koruny.

Národní obrození

Napp byl sice rodem Němec, ale naučil se česky a přihlásil se k českému národnímu obrození. Účastnil se politických bojů za zlepšení postavení česky mluvících obyvatel. Přátelil se s Františkem Palackým,Pavlem Josefem Šafaříkem, F. M. Klácelem, či J.K. Chmelenským. V klášteře hostil také další národní obrozence bez ohledu na jejich odlišné vyznání a pořádal pro ně společenské akce[4]. Byl aktivním členem řady vlasteneckých spolků. V roce 1848 dával své národní smýšlení najevo tak, že proti němu brněnští Němci uspořádali demonstraci, při níž bylo vytlučeno několik oken kláštera.

Politika

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků. Uvádí se jako prelát starobrněnský.[5] Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. V zemských volbách v lednu 1867 zde mandát obhájil.[6] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[7] Patřil mezi konzervativní velkostatkáře (tzv. Strana konzervativního velkostatku).[6][8]

Význam

Napp byl po padesát let významnou osobností brněnského veřejného života. Podílel se na většině kulturních a vlasteneckých podniků a pozitivně ovlivnil řadu oborů, jako bylo zemědělství, biologický výzkum, národní hospodářství, obecné i technické školství.

Zemřel v červenci 1867 po delší trapné nemoci. Již delší dobu trpěl vodnatelností.[3]

Odkazy

Reference
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1789-1813 v Jevíčku , sign. M-6 1586, ukn. 4100, str.11. Dostupné online
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Úmrtí. Moravská orlice. Červenec 1867, roč. 5, čís. 167, s. 2. Dostupné online.
  4. František Bačkovský, Obrázky z dob našeho probuzení. Praha 1890
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. (česky)
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  7. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  8. Neues Fremden-Blatt, 8. 2. 1867, s. 2.

Literatura
  • Cyril František Napp. Světozor. 8. 1867, roč. 1, čís. 5, s. 45–46. Dostupné online.
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte der k. k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der NAtur- und Landeskunde mit Rücksicht auf die Cultur-VerhältnisseMährens und Österr. Schlesiens. Brünn: [s.n.], 1870. (ger)
  • OREL, Vítězslav; MUSIL, Rudolf. Členství opata C. F. Nappa (1792-1867) v Královské společnosti severských starožitností a jeho působení v Brně. Časopis Matice moravské. 2000, roč. 119, čís. 2, s. 391–401.
  • ZLÁMAL, Bohumil. Ke kulturnímu významu starobrněnského opata P. Cyrila Nappa (1792-1867). Velké Meziříčí: [s.n.], 1936.

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.