Meandry Svratky u Milov

V lokalitě byly provedeny průzkumné práce po zřízení CHKO Žďárské vrchy a v roce 1978 byl zpracován návrh k vyhlášení nejhodnotnější části území za chráněný přírodní výtvor. V té době byla však ceněna zemědělská půda, a tak byl návrh zamítnut. Později se území dostalo do I. zonace CHKO Žďárské vrchy a v současné době je i regionálním biocentrem Meandry Svratky, který je součástí nadregionálního biokoridoru č. 127.[3] Území bylo v minulosti odvodňováno. Současně splachy z okolních polí způsobili eutrofizaci společenstev, a to především v okrajích území. Změna hospodaření - z extenzivního hospodaření na loukách v údolní nivě se v socialistické době přešlo na hospodaření pomocí těžké mechanizace, pro kterou byly některé plochy nedostupné. Sukcesní vývoj měl za důsledek rozšíření chrastice rákosovité a částečně i dřevinných porostů. Celkově tak došlo v lokalitě k poklesu biodiverzity území, a to především snížení zastoupení druhově bohatých vlhkých pcháčových luk.[3]

Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin se zde podle plánu péče vyskytuje slabá populace hadího mordu nízkého. Spatřit jej můžete v porostech trávníků Violion caninae u okrajů vlhkých pcháčových luk s nálety. Slabé populace v menších skupinkách zaujímají také rozrazil štítkovitý, který se nachází ve vlhkých zrašelinělých loukách svazu Caricion fuscae a rdest alpský vyskytující se v bahnitých tůních ve slepých meandrech a strouze Černého potoka. Mezi další cenné rostliny, které osidlují lokalitu patří kozlík dvoudomý, lipnice širolistá, mochna bahenní, ostřice trsnatá, prstnatec májový, starček potoční rostoucí ve vlhkých pcháčových až zrašelinělých loukách údolní nivy, vrbovka bahenní a všivec lesní.[3]

V chráněném území se nachází větší množství zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů. Mezi motýli jsou to modrásek bahenní, který se zde vyskytuje v desítkách jedinců na vlhčích lučních stanovištích s porosty krvavce totenu. Běžným druhem je otakárek fenyklový. Brouky zastupuje tesařík Necydalis major, který se zde vyskytuje jen vzácně. Spatřit jej lze na odumírajících olších a vrbách. Z obojživelníků lze v lokalitě najít čolka obecného, ropuchu obecnou, z plazů zmiji obecnou a ještěrku živorodou. Vodní prostředí skýtá útočiště pro mihuli potoční, mníka jednovousého a střevli potoční. Z ptáků je zde zastoupen hýl rudý, který hnízdí v porostech tužebníku na lučních biotopech. V roce 2005 zde bylo zaznamenáno 10 - 20 párů tohoto ptáka. Na podmáčených loukách zde spatřit hnízdění bekasiny otavní. Naopak v území celé nivy hnízdí bramborníček hnědý. V menším počtu zde byly spatřeni ťuhýk obecný, ledňáček říční, lejsek šedý, chřástal polní, chřástal kropenatý, vodouš kropenatý, ostříž lesní, vlaštovka obecná a krutihlav obecný. Početnost nebyla stanovena u křepelky obecné. Savce zde zastupuje rejsek horský, plšík lískový, veverka obecná a vydra říční.[3]

• Řeka Svratka dříve tvořila zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Jak uvádí plán péče o tuto lokalitu, dochází zde ke styku dvou systémů, ve kterých jsou zobrazována katastrální území - jedná se o souřadnicový systém Gusterberg a Sv. Štěpán (více také Katastrální výměra). Hranice sousedních katastrálních území tak při například zobrazení chráněného území nad ortofotomapou nesedí. Rozptyl činí místy až 10 m.[3]
• Přírodní rezervace se nachází ve dvou honitbách - honitbě Křižánky-Březiny a honitbě Sněžné. V lokalitě se nachází několik posedů. Plán péče uvádí, že negativním vlivem by bylo zřizování budek pro hnízdění kachen na slepých ramenech a tůních v údolní nivě s předměty ochrany rostlin a živočichů.[3]