Bramborníček hnědý

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) je malý monotypický[2] druh ptáka z čeledi lejskovitých.

Bramborníček hnědý
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďlejskovití (Muscicapidae)
Rodbramborníček (Saxicola)
Binomické jméno
Saxicola rubetra
Linnaeus, 1758
Rozšíření bramborníčka hnědého
Rozšíření bramborníčka hnědého
      hnízdiště
      zimoviště

sestaveno na základě: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2016) 2016.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Samice

Dorůstá délky 13–14 cm, v rozpětí křídel měří 21–24 cm a váží 15–20 g. Samec má hnědavě černé strany hlavy lemované bílými proužky, oranžově béžové hrdlo a hruď, bělavé břicho a skvrnitou svrchní část těla. Samice a mláďata jsou podobná, jen méně kontrastně zbarvená.

V Evropě je možné si jej splést zejména se samicí nebo mladým jedincem bramborníčka černohlavého (S. rubicola), od kterých se dá spolehlivě odlišit díky výraznému bílému nadočnímu proužku a bělejšímu břichu.[3]

Hlas

Samci zpívají z vyvýšených míst. Vábí pronikavým „fytyk–tyk“ a „jiv jiv“; zpěv je hlasitý, převážně flétnovitý.[4]

Rozšíření

Hnízdí v Evropě a západní Asii v rozmezí od Irska a severního Portugalska západně až po povodí řeky Ob nedaleko Novosibirsku východně, severo-jižně pak od severního Norska po střední Španělsko a Itálii, severní Řecko a Kavkaz.[3] Je tažný, zimuje v subsaharské Africe. Ve střední Evropě se vyskytuje od března do října.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí na většině území, v počtu 10–20 tisíc párů.[4] Je zde zvláště chráněn jako ohrožený druh.[5]

Biotop

K hnízdění vyhledává hlavně vlhké louky. Na tahu se vyskytuje i v jiných otevřených krajinách, včetně polí.

Potrava

Živí se hlavně hmyzem, ale i jinými bezobratlými, včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule. Kořist vyhlíží z vysokých bylin nebo jiných vyvýšených míst, odkud ji následně chytá na zemi nebo v letu.[3]

Hnízdění

Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce. Hnízdí 1× ročně od května do srpna. Hnízdo ze stébel trav a kořínků staví na zemi v trsu trávy. V jedné snůšce je 5–6 zelenomodrých vajec o velikosti 19,1 × 14,5 mm.[4] Na jejich inkubaci trvající 11–14 dnů se podílí pouze samice. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–14 dnech, kdy jsou ještě nevzletná. Opeřena jsou pak ve věku 17–19 dnů.

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Whinchat (Saxicola rubetra). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)
  3. URQUHART, E.; BOWLEY, A. Stonechats. A Guide to the Genus Saxicola. London: Helm Identification Guides, 2002. ISBN 0-7136-6024-4. S. 61–89. (anglicky)
  4. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-05-29]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.