Lima

Lima (španělsky Lima) je hlavním městem Peru. Jedná se o administrativní, ekonomické a kulturní centrum země, zároveň je zdaleka největším peruánským městem. Žije zde přibližně 9,67 milionu[1] obyvatel.

Lima

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice12°2′46″ j. š., 77°1′51″ z. d.
Nadmořská výška139 m n. m.
StátPeru Peru
departementLima
Administrativní dělení43 distriktů
Lima
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 672 km²
Počet obyvatel9 752 000 (2017)
Hustota zalidnění3 649,7 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityhistorické centrum Limy
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz500 (anglicky)
Zařazení1988 (12. zasedání)
Správa
StarostaJorge Muñoz (2019–2022)
Vznik1535
Oficiální webwww.munlima.gob.pe
Telefonní předvolba01
PSČ15001
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní podmínky

Lima leží na přímořské rovině na západním úpatí And ve vzdálenosti 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Město se nachází průměrně v nadmořské výšce 185 m, nejnižší bod je ve výšce 11 m n. m. a nejvyšší 238 m n. m. Průměrná teplota se zde v lednu pohybuje okolo 23 °C, v červenci okolo 15 °C. V lednu spadne průměrně 3 mm srážek, v červenci 5 mm, celoročně pouze 20 mm. Lima je z tohoto důvodu jedním z nejsušších hlavních měst na světě. Zdejší délka slunečního svitu činí pouze 1284 hodin za rok, z toho 28,6 hodin v červenci a 179,1 hodin v lednu, což jsou výjimečně nízké hodnoty, s přihlédnutím k zeměpisné poloze.[2]

Historie města

Související informace naleznete také v článku Dějiny Limy.

Zdejší sídlo středoamerických indiánských kmenů Pachacamac ovládli v 15. století Inkové. Město Lima založili v roce 1535 španělští kolonisté pod vedením dobyvatele Francisca Pizzara. Jejich první název města zněl Ciudad de los Reyes (česky: Město králů) a byla sídlem peruánských místokrálů. V roce 1551 zde došlo k založení nejstarší univerzity v Latinské Americe, v roce 1563 ji následovalo divadlo. V roce 1821, kdy bylo vyhlášeno nezávislé Peru, se Lima stala hlavním městem země. Největším městem ve státě se Lima stala v roce 1852, byla totiž postavena nejstarší železnice v Jižní Americe, spojovala Limu a přístav Callao. V roce 1988 bylo historické centrum města zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Památky a zajímavá místa

Ve městě se zachovaly cenné památky předkoloniální doby (archeologická lokalita Pachacamac, zlatý poklad Inků v Národním muzeu), mnoho budov z období španělské nadvlády, počínaje renesančně-barokní katedrálou, kláštery a kostely sv. Františka nebo sv. Dominika, jezuitskou kolejí a univerzitou San marcos. Náměstí Plaza des Armas tvoří převážně budovy koloniálního období: městská radnice Cabildo, Arcibiskupský palác s vyřezávanými dřevěnými balkony navazuje přímo na katedrálu (na jejím znovuvybudování po zemětřesení v roce 1746 se podílel i český jezuita Jan Rohra), a tři republikánské paláce: prezidentský, vládní a justiční. V bývalém paláci španělských místokrálů sídlí Larcovo muzeum předkolumbovského umění, mj. se sbírkou erotické keramiky. V posledních desetiletích se rozšiřuje moderní architektura, např. obchodní centrum kruhového půdorysu Plaza Dos de Mayo. Ve čtvrtích Santiago de Surco, Magdalena, Miraflores a San Isidro se nacházejí vily peruánské smetánky a velvyslanectví. Náměstí Plaza San Martín nese jméno zakladatele republiky Peru a je symbolem období první republiky.

Doprava

V Limě byla roku 1851 uvedena do provozu parní železnice na jihoamerickém kontinentě - trať Lima - Callao. Koněspřežná tramvaj započala provoz v roce 24. 3. 1878 - provozovatelem byla společnost Empresa de Tramways de Lima. V 90. letech měla síť 3 linky, 66 zaměstnanců, 40 vozů a 400 koní. Elektrické tramvaje společnosti Tranvía Eléctrico de Lima y Chorrillos započaly svůj provoz v roce 1904. V roce 1905 byl uveden společností Compañía de Automóviles de Lima do provozu nový dopravní prostředek - 6 autobusů s elektrickým pohonem napájeným z baterií. Bohužel motory byly příliš slabé a baterie často hořely, takže celý experiment po dvou měsících provozu skončil a autobusy byly přestavěny na benzínový pohon. Od roku 1905 také probíhala elektrizace tratí. V rozvoji tramvajové sítě nastal zlom v letech 1928 - 1929, kdy byla zrušena větší část tratí v centru.

V roce 1927 limská dopravní společnost Lima Light, Power & Tramways Company objednala v Anglii 6 trolejbusů. Ty byly v roce 1928 nasazeny v trase bývalé okružní tramvajové linky č. 3. Jejich provoz však trval pouhé tři roky. Poté byly trolejbusy přestavěny na tramvaje a ty se udržely v provozu až do 50. let. Jedná se o jediný známý případ přestavby trolejbusu na tramvaj.

Po 2. světové válce nastal útlum tramvajové dopravy. V 60. letech bylo v provozu jen 24 vozů z původních 150. V roce 1965 byl provoz tramvají ukončen.[3] O dvě desetiletí později započala výstavba metra. To bylo uvedeno do provozu v roce 2012.[4]

Sport

  • Sídlí zde všechny 3 hlavní peruánské fotbalové kluby: Universitario, Alianza a Sporting Cristal.
  • Každoročně v říjnu se zde hraje mezinárodní tenisový turnaj mužů ITF challenger.

Osobnosti

Fotogalerie

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. José Jaime Capel Molina. Lima, un clima de desierto litoral. [online]. Universidad complutense Madrid [cit. 2014-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29. (španělsky)
  3. Allen Morrison. The tramways of Peru [online]. [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Comenzó la operación del Metro de Lima [online]. Autoridad Aútonoma del Sistema Eléctrico de Transporte Masivo de Lima y Callao [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (španělsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.