Vincentka

Vincentka je přírodní léčivá minerální voda vyvěrající v lázních Luhačovice. Pramení v centru města uprostřed kolonády na břehu říčky Šťávnice. Přírodní zdroj léčivé minerální uhličité vody vincentka vyvěrá ve zřídelní struktuře lázní Luhačovic, na severozápadním podhůří Bílých Karpat, v klimaticky příhodném prostředí na okraji rozsáhlých lesních komplexů, v nadmořské výšce 256 m.

Pramen Vincentky na kolonádě v Luhačovicích.
Stáčírna Vincentky - zde se voda z pramene plní do nám známých hnědých skleněných lahví, a připravuje se k distribuci. Najdete nad kolonádou v Luhačovicích.

Je zbytkového mořského původu a má řadu léčivých účinků.

Historie

Roku 1590 Luhačovice připadly rodině Bartodějských z Bartoděj. Tou dobou zde byl pramen zvaný Bublavý (dnes Amandka). První písemná zmínka o existenci léčivých luhačovických minerálních vod pochází od fyzika a lékaře Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu. V roce 1669 vydal písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné léčby a úspěšné výsledky léčení. Roku 1792 se objevil název vincentka. Historie prodeje Vincentky v lahvích sahá do roku 1820. V lázeňství se používá zejména k inhalačním a pitným kúrám při nemocech cest dýchacích, dále hlasivek, poruchách výměny látkové, žaludečních vředech, nemocech dvanáctníku, při chronické pankreatitidě a diabetu. O vznik lázní se zasloužil šlechtický rod Serényiů. Koncem 18. století zde dal hrabě Vincenc postavit první léčebná a ubytovací zařízení. V první polovině 19. století začal lázně zvelebovat hrabě Jan Serényi, který pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu.

Prameny

V Luhačovicích existují celkem tři prameny. Vincentka, Nová vincentka a Vincentka 2.[1]

Vincentka

Minerální voda původního pramene, dříve nazývaného jako Hlavní, je k dispozici v hale vybudované v letech 1947–1948. Podává se studená i ohřívaná, používá se k pitné léčbě a inhalacím. Kvůli vydatnosti 10–12 litrů za minutu se v současnosti tento pramen již nevyužívá k lahvování.[1]

Nová vincentka

Druhý pramen dosahuje podobného složení jako původní, ale díky vydatnosti 30 litrů za minutu je od roku 1991 využíván jako zdroj pro stáčírnu a plněn do lahví. 35 metrů hluboký vrt pochází z roku 1988.[1]

Vincentka 2

Třetí z pramenů s vydatností 40 litrů za minutu najdete západně od Jurkovičova domu. Slouží jako rezerva pro léčebné účely, ale zatím (2011) není využíván.[1]

Složení

Vincentka obsahuje mj. ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chlóru, jódu a železa; železo je však před stáčením do lahví odstraňováno. Dosahuje celkové mineralizace téměř 10 gramů na litr. Osmotickým tlakem 634,7 kPa se blíží osmolaritě lidské krve a intracelulárních tekutin.

PramenMiner.
[mg/l]		CO2
[mg/l]		Mg
[mg/l]		Ca
[mg/l]		Na
[mg/l]		K
[mg/l]		Li
[mg/l]		Ba
[mg/l]		I
[mg/l]		F
[mg/l]		Cl
[mg/l]		Br
[mg/l]		HCO3−
[mg/l]		HBO2
[mg/l]		Poznámka
Vincentka99002300105,86,63,4288Původní pramen.[1]
Nová Vincentka9854272316258244713411,16,996,363,0817616,854853311Vincentka v lahvích.[2]
Vincentka 2Rezervní pramen.

Voda ze všech tří pramenů patří k typu HCO3 - Cl - Na. Krom zmíněných prvků obsahuje i stopovou příměs sirovodíku.[1]

Použití a zdravotní účinky

Lázeňství
Pramen Vincentky

V rámci lázní je využívána k pitným a inhalačním kúrám při:[3]

Další využití

Vincentku lze užívat preventivně v denní dávce 200–300 ml. Jako účinná pitná kúra se užívá 2× denně na lačno (před snídaní a večeří) v množství 250–350 ml po dobu 20–30 dní. V množství 25–30 ml může být používána k úhradě denní dávky jódu. Díky obsahu minerálních solí je používána jako k regeneraci po velkých ztrátách potu. Neutralizuje překyselení žaludku (např. po konzumaci kávy nebo vína). Doporučuje se ke kloktání, inhalacím a výplachům nosních dutin a nosohltanu. Je vhodná i pro děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Kontraindikována je u lidí se selhávajícími ledvinami; osoby s onemocněním ledvin nebo otoky dolních končetin by se před použitím měly poradit s lékařem.[3]

Dostupnost

Vincentka je dostupná návštěvníkům lázní u původního pramene Vincentka v hale Vincentka, která je součástí luhačovické kolonády. Lahvovaná pochází z pramene Nová vincentka a distributorem pro ČR a SR je společnost Kofola. Prodává se také v nosních sprejových aplikátorech, je přidávána do zubních past a pastilek Vincentka.

Odkazy

Reference
  1. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
  2. Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů Ministerstva zdravotnictví České republiky. Kompletní analýza BJ 305 Nová Vincentka Luhačovice. Mariánské Lázně: Vincentka.cz, 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-16. Archivováno 16. 4. 2017 na Wayback Machine
  3. Vincentka a. s. Zdraví z hlubin přírody - zbytková mořská voda (etiketa produktu). [s.l.]: [s.n.], 2012.

Související články

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.