Lom Na plachtě

Tento geotop, pojmenovaný podle blízkého vrcholu, se nachází nedaleko Prahy v okrese Praha-východ, v obci Škvorec, v katastrálním území Třebohostice u Škvorce. Chráněné území je tvořeno dvěma částmi. Samotnou přírodní památkou o rozloze 0,7918 ha (čísla parcel 446/1, 446/3) a ochranným pásmem o rozloze 0,6587 ha (čísla parcel 444/1 a 897), které lemuje západní stranu PP.[5] Evropsky významná lokalita je vyměřena na 0,7687 ha[6] a je prakticky totožná s PP.[7] Jedná se o malý, nepříliš výrazný, přesto překvapivě pestrý kousek krajiny. Od okolních luk a polí je lom oddělen prstencem tvořeným stromy a keři, které však nejsou předmětem ochrany. Místo je často navštěvováno pejskaři, cyklisty apod. Nachází se zde dokonce dráha pro sjezdová kola, která vede v podstatě skrz celé ochranné pásmo. Posledních několik let už není v provozu.

Lokalita je chráněná od roku 1990, kdy byla vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor. V roce 1992 došlo ke změně zákona o ochraně přírody a krajiny a od té doby se jedná o přírodní památku. Od roku 2005 území patří mezi EVL.

V minulosti byl vrch Plachta údajně jedním z míst, kde se scházeli Slované, aby zde prováděli oběti pohanským bohům. Důkazem měly být obětní mísy, které se na místě nacházely až do počátku 20. století. Bohužel tyto informace nelze důvěryhodně doložit. Podle přítomnosti některých druhů rostlin a živočichů lze předpokládat, že zde v dobách před těžbou probíhala pastva.[8]Těžba zde trvala asi do poloviny šedesátých let 20. století. Od té doby nebyl lom nijak využíván.[6]

Cílem ochrany PP je zachování mokřadního biotopu s tůněmi, na jehož území se vyskytují některé ohrožené druhy živočichů vázaných na vodu a vlhké prostředí. Příkladem může být silně ohrožená kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina), díky které byla oblast později přidána na seznam evropsky významných lokalit. Ochrana kuňky obecné současně poskytuje ochranu i ostatním druhům a můžeme ji proto s malou rezervou označit za tzv. deštníkový druh. Od vyhlášení v roce 1990 zde byl management prováděn pouze nárazově. V roce 2005 vznikl plán péče o PP pro roky 2006 až 2015. Jako EVL je oblast evidována od roku 2005.[8][6]

Plán péče pro PP a EVL je téměř totožný. Doporučuje se likvidace náletových a nepůvodních dřevin. V případě borovice černé se likvidace týká pouze mladých stromů, v případě akátu všech exemplářů. Dále se doporučuje regulace vodního porostu, a to hlavně v suchých obdobích s nízkým úhrnem srážek. Všechna voda je pouze srážková a v případě mimořádného sucha delšího charakteru by bylo vhodné uvažovat o doplnění vody z externích zdrojů.[8][6]

V těsné blízkosti biotopu dochází k intenzivnímu využívání zemědělské půdy. Hrozí proto splachy hnojiv, následná eutrofizace a urychlení sukcese. Některé látky mohou na živočichy působit toxicky. Jiné činnosti člověka biotop momentálně neohrožují. Střety zájmů nejsou známy. [6][8]

Z vrchu je výhled do okolní krajiny a za za dobré viditelnosti je vidět např. Ještěd či Říp nebo Praha. Na jižní straně kopce vystupuje Babický les s bývalým vojenským prostorem. Poblíž vrcholu je vybudován vojenský úkryt.