Levhart africký

Levhart africký byl vědecky popsán a zařazen Carlem Linném v díle Systema naturae 1758. V té době ještě nebyl levhart skvrnitý dělen na poddruhy. V 19. a 20. století došlo k rozčlenění afrických levhartů postupně na 12 až 15 poddruhů, které byly vydělovány na základě míst výskytu, velikosti a zbarvení. Nicméně v roce 1996 byly tyto subspecie podrobeny genetickému zkoumání a výsledkem bylo ujednocení do jediného afrického poddruhu Panthera pardus pardus. Jako nominátní poddruh byl vybrán levhart súdánský, který žil především na území Sahelu.[2][3]

Levhart skvrnitý se vyvinul s největší pravděpodobností v Africe, tudíž levhart africký je základním poddruhem, z něhož ostatní poddruhy derivovaly. Nejstarší nálezy druhu Panthera pardus máme z Laetoli v Tanzanii a jsou staré asi 3,5 milionu let.[4] Otázka zní, zda je možno tyto fosilie pojmenovat již názvem levhart africký. Ve své klasické současné podobě se levhart skvrnitý-africký objevuje v Africe asi před 470 000 až 850 000 lety, odkud následně migroval do Asie.[3]

Levhart africký představuje pestrou subspecii, jejíž lokální formy a rasy dosahují různých velikostí a jejichž srst může mít velmi světlou podkladovou barvu či naopak tmavou s hustě rozmístěnými skvrnami. Levhart africký vytváří i melanické formy, ale ty nejsou tak časté jako je tomu u levhartů indočínských, indických a jávských.

Nejmenší levharti žijí v oblasti Kapska a váží 17 kg (nejmenší samice; průměr samic 21,2 kg) až 45 kg (největší samec; průměr samců 30,9 kg).[5] Samci z Krugerova národního parku mají průměrnou hmotnost 60,6 kg, samice 37,4 kg, což je řadí mezi největší africké levharty.[5] Šest samců odchycených koncem 20. století v Namibii vážilo v průměru 45,9 kg (39 až 51 kg), pět samic 30,3 kg (24 až 33,5 kg).[6] 20 jedinců měřených v Zimbabwe mělo rozptyl hmotností od 28 kg (nejmenší samice; průměr pro samice 31,5 kg) po 71,3 kg (největší samec; průměr pro samce 59,6 kg).[5] K lesním levhartům existuje málo spolehlivých údajů. V Gabonu vážila jedna samice 26 kg, samci pak 34 a 41 kg. v Národním parku Taï v Pobřeží slonoviny byl odchycen samec s hmotností 56 kg a samice vážící 32 a 34 kg.[7] V Keni bylo v 70. letech 20. století odchyceno a změřeno několik levhartů. Samice vážily 33, 43 (březí) a 44 kg, samci 40 (podvyživený jedinec, držený v nevhodných podmínkách v zajetí), 46, 51, 53, 62, 64 a 73 kg.[8] Absolutně nejtěžším africkým levhartem byl samec pocházející z Namibie, který vážil 96 kg.[9]

Lebka samice levharta afrického

Až do 18. století obýval levhart podstatnou část Afriky. Nevyskytoval se pouze na Sahaře (kromě malých ostrůvků), v Namibské poušti a v některých rozlohou marginálních oblastech (např. na vrcholech nejvyšších pohoří).[10] Za posledních cca 200 let však došlo k velkému úpadku. Celková ztráta území dosahuje 48–67% od konce 18. století.[10]

Z původních 891 817 km² území Severní Afriky se v současnosti (2014) levharti vyskytují na 29 221 km², což představuje úbytek 97 %.[11] Jejich poslední zbytky přežívají v jihovýchodním Egyptě při hranici se Súdánem a možná i v pohoří Ahaggar v Alžírsku, kde byl v roce 2005 nalezen levhartí trus, nicméně žádná další evidence od té doby nebyla získána.[1][12] Populace v Maroku velmi pravděpodobně již neexistuje, ale s jistotou to potvrdit ještě nelze.[10]

V Západní Africe došlo k masivní fragmentaci areálu, většinou kvůli změně životního prostředí, ačkoliv celková ztráta území není tak velká jako v Severní Africe (86–95%). Levharti zde stále žijí v Senegalu, Guineji, Libérii, Pobřeží slonoviny, Burkině Faso, Ghaně, Beninu, Nigeru a Nigérii. Jejich výskyt je často omezen na nemnohé národní parky (NP Niokolo-Koba, NP Outamba Kilimi, Gola National Forest, NP Lofa-Mano, NP Sapo, NP Mole).[1][10]

Ve Střední Africe lze levharty nalézt v Demokratické republice Kongo, v Kamerunu, Gabonu, Republice Kongo, Středoafrické republice, Čadu a v Jižním Súdánu. Zvláště v Dem. rep. Kongo došlo k rozkouskování areálu kvůli lidským aktivitám (pytláctví, lov zvířat kvůli obchodu a masu). Jádrovými oblastmi jsou poměrně velká a kompaktní území výskytu v Republice Kongo, Gabonu, rozsáhlé regiony obývá tato šelma i v Středoafrické republice a jižním Súdánu.[1][10]

Etiopie, Keňa a Tanzanie jsou z hlediska výskytu levharta nejdůležitějšími státy Východní Afriky, ačkoliv i zde došlo k nezanedbatelnému úbytku. Levhart dále žije v severní Ugandě a v malých částech Somálska a Eritrey. Z Džibutska a Súdánu tato šelma buď zmizela nebo je zde velmi vzácná, v Zanzibaru se od konce 90. let 20. století rovněž nevyskytuje.[1][10][13]

Jižní Afrika je oblastí s nejpočetnějšími a nejzdravějšími populacemi levharta, a tak je někdy považována za jakousi pevnost pro celý druh.[1] Levharti žijí v Angole, Namibii, Botswaně, Zambii, Zimbabwe, Mosambiku a v malých počtech i v Malawi. Jihoafrická republika přišla v minulosti prakticky o veškerou centrální populaci a v současnosti se zde levharti vyskytují jen podél hranic, v údolí velkých řek (Limpopo) a v některých pobřežních a horských územích.[1][10][12]

Levhart africký je zdaleka nejpočetnějším poddruhem, jehož množství několikanásobně přesahuje počet všech ostatních subspecií dohromady. Předpokládá se, že celkem žije v Africe mnoho desítek tisíc či možná dokonce několik stovek tisíc levhartů. Přesné údaje však stále chybějí.[1] V roce 1988 Rowan B. Martin a Tom de Meulenaer ve své studii Survey of the status of the leopard (Panthera pardus) in subSaharan Africa vydanou CITES publikovali první odhad celoafrické populace. Podle nich zde v 80. letech žilo okolo 714 000 levhartů (rozptyl 598 000 až 854 000). K tomuto výpočtem vytvořenému číslu došli především na základě extrapolace vhodného prostředí, množství srážek a dostupnosti potravy.[5] Tyto údaje záhy vyvolaly silnou kritiku. Většina kritiků se shodla na tom, že počet je výrazně nadhodnocený a pravděpodobně bude rozhodně méně než poloviční.[5] Přesto jde i začátkem 21. století o údaj, z něhož mnohé instituce ve svých odhadech vycházejí.

K některým státům přeci jen existují erudované odhady o počtech kusů. V Jihoafrické republice žilo v roce 2008 asi 4250 jedinců,[14] k roku 2014 se toto číslo změnilo jen minimálně (4478).[15] V gabonských národních parcích žilo v roce 2006 zhruba 2358 zvířat, což představovalo cca 50 % celkové populace v zemi.[16] Odhad pro Namibii v roce 2004 činil 7745 levhartů.[17]

Pijící levhart v Krugerově národním parku

Levhart africký je samotářská šelma, čímž se liší od lvů a také gepardů. Je to především noční živočich, ale může být aktivní i kdykoliv během dne.[5] Lesní formy kopírují aktivitu své kořisti, což je činí šelmami s celodenní aktivitou.[18] Velikost jejich teritoria záleží na množství kořisti a pohybuje se od 6 km² (NP Serengeti, Krugerův NP) po 2182 km² (Kalahari).[5][19]

Potrava

Levhart s ulovenou a na strom vytaženou impalou

Levhart africký je predátor a výhradní masožravec. Živí se především zvířaty, jež sám ulovil, ale nepohrdne ani mršinami. Na svém jídelníčku má nejméně 92 druhů živočichů.[5] Podrobné výzkumy zjistily, že výrazně upřednostňuje zvířata ve váhovém rozsahu 10–40 kg, přičemž nejčastější hmotnost jejich kořisti je 23–25 kg.[20]

Nejběžnější kořistí levhartů afrických jsou různí kopytníci, především impala (Aepyceros melampus), chochlatka křovinná (Cephalophus natalensis), chocholatka schovávaná (Sylvicapra grimmia), antilopa travní (Raphicerus campestris), lesoň (Tragelaphus scriptus), prase bradavičnaté (Phacochoerus sp.), pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus), gazela Thomsonova (Gazella thomsonii) a kančil vodní (Hyemoschus aquaticus). Lesní levharti pak ještě loví štětkouna afrického (Potamochoerus porcus) a různé druhy primátů (kočkodany, mangabeje, mandrily, guerézy, šimpanze, bonoby, paviány a gorily). Dále levharti zabíjejí různé menší šelmy jako ženetky, cibetky, divoké kočky a psy (šakaly, lišky, psy ušaté). Někteří levharti preferují jako kořist dikobraze nebo zajícovce. Z ptáků nejčastěji loví holuby, perličky, koroptve, někdy dokonce i pštrosy, supy a tučňáky. Není-li dostupná větší kořist, pojídají i malé hlodavce a hmyz.[5][21][22]

Útočící levhart (JAR)