Alžběta Gabriela Bavorská
Alžběta Gabriela Bavorská (rozená Elisabeth Gabriele Valérie Marie; 25. července 1876 zámek Possenhofen – 23. listopadu 1965 Brusel) byla bavorská princezna a později belgická královna. V roce 1900 se provdala za dědice belgického trůnu Alberta I. (králem od roku 1909), jejím synem byl král Leopold III. Za první světové války coby královna-manželka pravidelně navštěvovala frontu, financovala různá přilepšení vojákům a ošetřovala je. Byla velkou milovnicí a podporovatelkou umění. Za druhé světové války coby královna-matka odsoudila zacházení nacistů se Židy a zachránila stovky židovských dětí. V roce 1965 jí Jad Vašem udělil titul spravedlivá mezi národy.[1]
Alžběta Bavorská | |
---|---|
Belgická královna | |
portrét | |
Manžel | Albert I. |
Manželkou panovníka | 1900–1934 |
Úplné jméno | Alžběta Gabriela Valerie Marie |
Tituly | bavorská princezna |
Narození | 25. července 1876 Zámek Possenhofen, Bavorsko |
Úmrtí | 23. listopadu 1965 Brusel, Belgie |
Pohřbena | Kostel Panny Marie, Laeken |
Předchůdce | Marie Habsbursko-Lotrinská |
Následník | Astrid Švédská |
Dynastie | Wittelsbachové |
Otec | Karel Teodor Bavorský |
Matka | Marie Josefa Portugalská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodina
Narodila se na zámku Possenhofen jako dcera bavorského vévody Karla Teodora Bavorského a jeho druhé manželky Marie Josefy Portugalské. Byla pojmenována po své tetě, rakouské císařovně Alžbětě Bavorské, známé jako Sisi.
Sám Karel Teodor byl velký milovník umění a tak byla Alžběta vychována k lásce k umění, hudbě a sochařství. V otcově klinice, kde její matka dělala Alžbětinu otci zdravotní sestru, se Alžbětě dostalo pochopení produktivní práce a lidského utrpení, což bylo v té době pro princeznu neobvyklé.
Manželství
V Mnichově, dne 2. října 1900 se Alžběta provdala za následníka belgického trůnu, prince Alberta. Po manželovu nástupu na trůn v roce 1909 se Alžběta stala belgickou královnou. Město Elisabethville, dnes Lubumbashi v Kongu bylo pojmenováno na její počest.
V době, kdy se Albert a Alžběta poznali, byl Albert dědicem svého strýce Leopolda II. Belgického. Byl druhým synem prince Filipa, flanderského hraběte a princezny Marie Hohenzollernské, sestry krále Karla I. Rumunského. Hned při narození se Albert stal v pořadí třetím následníkem belgického trůnu, po svém otci a starším bratrovi Balduinovi. Po předčasné Balduinově smrti v lednu 1891 Albert nastoupil na jeho, mnohem významnější místo, druhého následníka trůnu. Albert měl dvě sestry, které se dožily dospělosti, princeznu Henriettu, provdanou za prince Emanuela Orleánského, a princeznu Josefínu, která se provdala za svého bratrance Karla Antona Hohenzollern, bratra krále Ferdinanda I. Rumunského.
Během První světové války s králem sídlili v De Panne. Přesvědčila jej k návštěvě přední linie a zřízení ošetřovatelských jednotek. I přes svůj německý původ byla velmi populární královnou, která dychtivě podporuje svou novou zemi.
Od 23. září do 13. listopadu 1919, královna, společně s králem a princem Leopoldem podnikla oficiální návštěvu do USA. Během cesty v historickém pueblo v Isleta v Novém Mexiku udělil král Leopoldův řád otci Antonu Docherovi, misionáři z Francie. Král dostal od mexičanů na památku tyrkys ve stříbře. Při této příležitosti přijelo do Islety deset tisíc lidí.
Pozdější léta
V roce 1934 Albert zemřel při nehodě během lezení v Ardenách v Belgii, poblíž Nemur. Alžběta se dožila nástupu svého syna na trůn (ale poté abdikoval a odešel do exilu), její mladší syn se stal schopným regentem říše za svého nezletilého synovce.
Jako královna vdova se stala mecenáškou umění Byla výbornou hráčkou na housle – v tomto oboru se vzdělávala pod vedením Eugène Ysaÿe. V roce 1929 založila nadaci, která podporovala mladé hudebníky. V roce 1937 pro ně založila soutěž s názvem Concours Reine Elisabeth (Soutěž královny Alžběty). První ročník vyhrál David Oistrach, druhý Emil Gilels. Roku 1953 pozvala do poroty soutěže Bohuslava Martinů, jehož hudbu velmi ctila. Český skladatel s manželkou Charlottou byli jejími hosty několik dní.[2] Královniným přítelem byl také Albert Einstein.
Během okupace Belgie Německem v letech 1940–1944 používala vlivu královny při pomoci a záchraně Židů. Zachránila tisíce židovských dětí.[3] Když byl Brusel osvobozený, povolila využít svůj palác jako ústředí britského XXX sboru, a představila svůj návrh generálu Horrocksovi se svým maskotem, splašeným kancem, pojmenovaným `Chewing gum`. Po válce jí byl udělen titul Spravedlivá mezi národy.
Během 50. let královna vyvolala spor v zahraničí tím, že navštívila SSSR, Čínu a Polsko, výlety, kvůli nimž byla označována jako "Red queen", Rudá královna.
Královna Alžběta zemřela v Bruselu ve věku 89 let 23. listopadu 1965. Je pochována v Kostele Panny Marie v Laeken.
Tituly
- 25. července 1876 – 2. října 1900: Jeho královská Výsost vévodkyně, Alžběta Bavorská
- 2. října 1900 – 17. prosince 1909: Jeho královská Výsost princezna Alžběta Belgická
- 17. prosince 1909 – 17. února 1934: Jeho Veličenstvo královna Belgičanů
- 17. února 1934 – 23. listopadu 1965: Jeho Veličenstvo královna Alžběta Belgická
Potomci
- Leopold III., belgický král (1901–1983)
- ∞ 1926 princezna Astrid Švédská
- ∞ 1941 Mary Lilian Baels
- Karel (1903–1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950)
- Marie Josefa (1906–2001) ∞ 1930 pozdější italský král Umberto II.
Vyznamenání
- dáma Řádu svaté Alžběty I. třídy – Bavorské království
- velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie
- velkkříž Řádu čestné legie – Francie, 14. listopadu 1918[4]
- Řád drahocenné koruny I. třídy – Japonsko
- dáma Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko
- velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko
- Inaugurační medaile královny Juliány – Nizozemsko
- dáma Řádu bílé orlice – Polsko[5]
- Kříž za chrabrost – Polsko, 1922[6]
- velkokříž Řádu Karla I. – Rumunsko
- Královský červený kříž – Spojené království
- dáma Řádu královny Marie Luisy – Španělsko, 24. června 1910[7]
- Pro Ecclesia et Pontifice – Vatikán
Vývod z předků
Vilém Bavorský | ||||||||||||
Pius Augustus Bavorský | ||||||||||||
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
Maxmilián Josef Bavorský | ||||||||||||
Ludvík Maria z Ligne | ||||||||||||
Amálie Luisa Arenberková | ||||||||||||
Anna z Mailly-Nestle | ||||||||||||
Karel Teodor Bavorský | ||||||||||||
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský | ||||||||||||
Maxmilián I. Josef Bavorský | ||||||||||||
Marie Františka Falcko-Sulzbašská | ||||||||||||
Ludovika Bavorská | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Karolína Frederika Vilemína Bádenská | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Alžběta Gabriela Bavorská | ||||||||||||
Petr III. Portugalský | ||||||||||||
Jan VI. Portugalský | ||||||||||||
Marie I. Portugalská | ||||||||||||
Michal I. Portugalský | ||||||||||||
Karel IV. Španělský | ||||||||||||
Šarlota Španělská | ||||||||||||
Marie Luisa Parmská | ||||||||||||
Marie Josefa Portugalská | ||||||||||||
Karel Tomáš Löwenstein-Wertheim-Rosenberg | ||||||||||||
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg | ||||||||||||
Sophie Windisch-Graetz | ||||||||||||
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg | ||||||||||||
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský | ||||||||||||
Anežka Hohenlohe-Langenburská | ||||||||||||
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth of Bavaria, Queen of Belgium na anglické Wikipedii.
- Belgium virtual wall of honor
- MIHULE, Jaroslav. Martinů. Osud skladatele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 626 s. ISBN 80-246-0426-4. S. 455–456.
- Alžběta Gabriela Bavorská - Jad vašem (anglicky)
- WATTEL, Michel. Les Grand'Croix de la Légion d'honneur de 1805 à nos jours. Titulaires français et étrangers. Paříž: Archives & Culture, 2009. 701 s. ISBN 978-2-35077-135-9, ISBN 2-35077-135-0. OCLC 463284299 S. 21, 424 a 611.
- Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705–2008, 2008, s. 300
- Dziennik Personalny M.S.Wojsk. Nr 13 z 8.06.1922 r.
- Hemeroteca Digital. Biblioteca Nacional de España. hemerotecadigital.bne.es [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Galerie Alžběta Gabriela Bavorská na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Gabriela Bavorská na Wikimedia Commons
Belgická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Jindřiška Habsburská |
1909–1934 Alžběta Gabriela Bavorská |
Nástupce: Astrid Švédská |