Alžběta Gabriela Bavorská

Alžběta Gabriela Bavorská (rozená Elisabeth Gabriele Valérie Marie; 25. července 1876 zámek Possenhofen23. listopadu 1965 Brusel) byla bavorská princezna a později belgická královna. V roce 1900 se provdala za dědice belgického trůnu Alberta I. (králem od roku 1909), jejím synem byl král Leopold III. Za první světové války coby královna-manželka pravidelně navštěvovala frontu, financovala různá přilepšení vojákům a ošetřovala je. Byla velkou milovnicí a podporovatelkou umění. Za druhé světové války coby královna-matka odsoudila zacházení nacistů se Židy a zachránila stovky židovských dětí. V roce 1965Jad Vašem udělil titul spravedlivá mezi národy.[1]

Alžběta Bavorská
Belgická královna
portrét
ManželAlbert I.
Manželkou panovníka19001934
Úplné jménoAlžběta Gabriela Valerie Marie
Titulybavorská princezna
Narození25. července 1876
Zámek Possenhofen, Bavorsko
Úmrtí23. listopadu 1965
Brusel, Belgie
PohřbenaKostel Panny Marie, Laeken
PředchůdceMarie Habsbursko-Lotrinská
NásledníkAstrid Švédská
DynastieWittelsbachové
OtecKarel Teodor Bavorský
MatkaMarie Josefa Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alžběta a Albert I.

Rodina

Narodila se na zámku Possenhofen jako dcera bavorského vévody Karla Teodora Bavorského a jeho druhé manželky Marie Josefy Portugalské. Byla pojmenována po své tetě, rakouské císařovně Alžbětě Bavorské, známé jako Sisi.

Sám Karel Teodor byl velký milovník umění a tak byla Alžběta vychována k lásce k umění, hudbě a sochařství. V otcově klinice, kde její matka dělala Alžbětinu otci zdravotní sestru, se Alžbětě dostalo pochopení produktivní práce a lidského utrpení, což bylo v té době pro princeznu neobvyklé.

Manželství

V Mnichově, dne 2. října 1900 se Alžběta provdala za následníka belgického trůnu, prince Alberta. Po manželovu nástupu na trůn v roce 1909 se Alžběta stala belgickou královnou. Město Elisabethville, dnes Lubumbashi v Kongu bylo pojmenováno na její počest.

V době, kdy se Albert a Alžběta poznali, byl Albert dědicem svého strýce Leopolda II. Belgického. Byl druhým synem prince Filipa, flanderského hraběte a princezny Marie Hohenzollernské, sestry krále Karla I. Rumunského. Hned při narození se Albert stal v pořadí třetím následníkem belgického trůnu, po svém otci a starším bratrovi Balduinovi. Po předčasné Balduinově smrti v lednu 1891 Albert nastoupil na jeho, mnohem významnější místo, druhého následníka trůnu. Albert měl dvě sestry, které se dožily dospělosti, princeznu Henriettu, provdanou za prince Emanuela Orleánského, a princeznu Josefínu, která se provdala za svého bratrance Karla Antona Hohenzollern, bratra krále Ferdinanda I. Rumunského.

Během První světové války s králem sídlili v De Panne. Přesvědčila jej k návštěvě přední linie a zřízení ošetřovatelských jednotek. I přes svůj německý původ byla velmi populární královnou, která dychtivě podporuje svou novou zemi.

Od 23. září do 13. listopadu 1919, královna, společně s králem a princem Leopoldem podnikla oficiální návštěvu do USA. Během cesty v historickém pueblo v Isleta v Novém Mexiku udělil král Leopoldův řád otci Antonu Docherovi, misionáři z Francie. Král dostal od mexičanů na památku tyrkys ve stříbře. Při této příležitosti přijelo do Islety deset tisíc lidí.

Pozdější léta

V roce 1934 Albert zemřel při nehodě během lezení v Ardenách v Belgii, poblíž Nemur. Alžběta se dožila nástupu svého syna na trůn (ale poté abdikoval a odešel do exilu), její mladší syn se stal schopným regentem říše za svého nezletilého synovce.

Jako královna vdova se stala mecenáškou umění Byla výbornou hráčkou na housle – v tomto oboru se vzdělávala pod vedením Eugène Ysaÿe. V roce 1929 založila nadaci, která podporovala mladé hudebníky. V roce 1937 pro ně založila soutěž s názvem Concours Reine Elisabeth (Soutěž královny Alžběty). První ročník vyhrál David Oistrach, druhý Emil Gilels. Roku 1953 pozvala do poroty soutěže Bohuslava Martinů, jehož hudbu velmi ctila. Český skladatel s manželkou Charlottou byli jejími hosty několik dní.[2] Královniným přítelem byl také Albert Einstein.

Během okupace Belgie Německem v letech 1940–1944 používala vlivu královny při pomoci a záchraně Židů. Zachránila tisíce židovských dětí.[3] Když byl Brusel osvobozený, povolila využít svůj palác jako ústředí britského XXX sboru, a představila svůj návrh generálu Horrocksovi se svým maskotem, splašeným kancem, pojmenovaným `Chewing gum`. Po válce jí byl udělen titul Spravedlivá mezi národy.

Během 50. let královna vyvolala spor v zahraničí tím, že navštívila SSSR, Čínu a Polsko, výlety, kvůli nimž byla označována jako "Red queen", Rudá královna.

Královna Alžběta zemřela v Bruselu ve věku 89 let 23. listopadu 1965. Je pochována v Kostele Panny Marie v Laeken.

Tituly

  • 25. července 1876 – 2. října 1900: Jeho královská Výsost vévodkyně, Alžběta Bavorská
  • 2. října 1900 – 17. prosince 1909: Jeho královská Výsost princezna Alžběta Belgická
  • 17. prosince 1909 – 17. února 1934: Jeho Veličenstvo královna Belgičanů
  • 17. února 1934 – 23. listopadu 1965: Jeho Veličenstvo královna Alžběta Belgická

Potomci

1926 princezna Astrid Švédská
1941 Mary Lilian Baels

Vyznamenání

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Vilém Bavorský
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
 
 
 
 
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Maria z Ligne
 
 
Amálie Luisa Arenberková
 
 
 
 
 
 
Anna z Mailly-Nestle
 
 
Karel Teodor Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Alžběta Gabriela Bavorská
 
 
 
 
 
Petr III. Portugalský
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Marie I. Portugalská
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Šarlota Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Josefa Portugalská
 
 
 
 
 
 
Karel Tomáš Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Sophie Windisch-Graetz
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth of Bavaria, Queen of Belgium na anglické Wikipedii.

  1. Belgium virtual wall of honor
  2. MIHULE, Jaroslav. Martinů. Osud skladatele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 626 s. ISBN 80-246-0426-4. S. 455–456.
  3. Alžběta Gabriela Bavorská - Jad vašem (anglicky)
  4. WATTEL, Michel. Les Grand'Croix de la Légion d'honneur de 1805 à nos jours. Titulaires français et étrangers. Paříž: Archives & Culture, 2009. 701 s. ISBN 978-2-35077-135-9, ISBN 2-35077-135-0. OCLC 463284299 S. 21, 424 a 611.
  5. Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705–2008, 2008, s. 300
  6. Dziennik Personalny M.S.Wojsk. Nr 13 z 8.06.1922 r.
  7. Hemeroteca Digital. Biblioteca Nacional de España. hemerotecadigital.bne.es [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.

Externí odkazy

Belgická královna
Předchůdce:
Marie Jindřiška Habsburská
19091934
Alžběta Gabriela Bavorská
Nástupce:
Astrid Švédská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.