Lída Hynková

Ludmila Hynková se narodila v roce 1908 v Jaroměřicích nad Rokytnou, brzy po narození se odstěhovala do Břeclavi, kde absolvovala obecnou školu a gymnázium, následně nastoupila na Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kterou však musela z důvodu uzavření vysokých škol během druhé světové války přerušit. Během války se věnovala malbě a soukromě studovala malířství u Jana Čarty, Bedřicha Hosera, Václava Radimského a Jakuba Obrovského.[1] Po znovuotevření vysokých škol dokončila studium a získala doktorát práv. Již během studia malovala a také vystavovala a tak se místo praktikování práva začala věnovat malbě. V roce 1948 se stala členkou slovenského horolezeckého klubu JAMES a také se stala členkou spolku výtvarných umělců Marold. Věnovala se tak malbě tatranských krajinných motivů a horolezectví.[2] V roce 1970 získala pamětní medaili za rozvoj národní kultury a o rok později získala za propagaci Vysokých Tater pamětní medaili klubu James. Mezi lety 1974 a 1979 se věnovala cestování, studijně navštívila Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko, Francii, SSSR, Dánsko, Nepál a další, na všech těchto místech se věnovala malbě. Později onemocněla a věnovala se práci ve svazu invalidů.[3][4]

Působila v Praze, Vysokých Tatrách, Kolíně a Jaroměřicích nad Rokytnou.[3]

• Pamětní medaile za rozvoj národní kultury, 1970
• Pamětní medaile klubu JAMES za propagaci Vysokých Tater, 1971
• Pamětní medaile Starého Smokovce za malířské dílo s tatranskou tematikou, 1978
• Čestný odznak Svazu invalidů "Za zásluhy"
• V roce 1969 byla oceněna při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.[5]