Kragujevac

Název města odkazuje na ptáka krahujce,[3] zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.[4]

Poprvé je sídlo zmiňované v roce 1476 v tureckých pramenech: tehdy to byla malá osada. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Šumadiji již v době paleolitu před 40 000 lety. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu (v letech 1818 až 1841[5]). Roku 1835 tu také byla vyhlášena nová srbská ústava.[5]

Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija)[6], první lékárna[7] a první tiskárna. Z města pocházeli nebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další).[8] V souvislosti se založením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.[8]

Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku 1851 tu byla otevřena zbrojní a muniční továrna; ta tak utvářela charakter místního průmyslu po celý konec 19. století i začátek století minulého. Po spojení města železnicí s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.[8]

První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády; město ztratilo 15 % obyvatel. Tu největší katastrofu mělo však ještě před sebou: o více než 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941, tu němečtí fašisté zabili v masakru 7 300 obyvatel.[8][9]

Po válce byla nutná obnova a dále se rozvíjel i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby směřovala také na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.

Kragujevac je průmyslové město. Hlavní podniky se nacházejí v jižní, resp. jihozápadní části města, v blízkosti železniční trati. Kragujevac je jako město známý hlavně díky uvedené automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých i větších závodů)[8]. Továrna vznikla rozšířením původního Vojensko-technického závodu v 50. a 60. letech 20. století.[10] Již v roce 1853 byla v Kragujevaci také otevřena továrna na výrobu děl (srbsky Тополивница).[11] Její vznik pomohl nejen rozvoji vojenského průmyslu, ale zároveň i industrializaci do té doby převážně zemědělského Srbska. Kromě toho má město velkou tradici ve výrobě zbraní a nákladních automobilů; hlavní rozvoj zaznamenal průmysl především v období socialistické Jugoslávie. Vedle automobilek zde sídlily i další společnosti, např. Filip Kljajić (výroba řetězů), Ratko Mitrović a Kazimir Veljković (výroba stavebních materiálů), Crvena zvezda (potravinářský průmysl) aj.

V roce 2017 se zde nacházela jedna z celkem čtrnácti volných hospodářských zón na území Srbska. V 21. století byl v Kragujevaci zprovozněn závod společnosti Siemens na výrobu tramvají.[12][13] Pro továrnu má být vybudována zcela nová železniční trať.[14]

Město Kragujevac má také výstaviště jménem Šumadija sajam. Nachází se v průmyslové zóně Servis dva. postavena byla však pouze jedna hala z několika plánovaných. Na jih od Dunaje je toto výstaviště nejvýznamnější po bělehradském. Je členem Asociace výstavišť Jihovýchodní Evropy (AJSE).

Kragujevac má železniční spojení se zbytkem Srbska, je rovněž napojen i rychlostní komunikací, resp. jejím přivaděčem, na dálnici A1 ve směru do Bělehradu a do Niše (výhledově má být přebudován na plnohodnotnou dálnici).[15]. Další silnice regionálního významu směřují do měst Topola, Čačak a Kraljevo. Hlavní dopravní je veden přímo středem města, po břehu řeky Lepenica.

Městem prochází rovněž i Železniční trať Lapovo–Kraljevo, která má především význam z hlediska nákladní dopravy, např. slouží a historicky i sloužila k vývozu automobilů z továrny Zastava (dnes Fiat) a dále dalších výrobků, které jsou produkovány ve velkých objemech. Z města směřuje ještě jižním směrem vlečka do bývalého průmyslového areálu u vesnice Baljkovac.

Městskou dopravu zajišťují autobusy různých společností, působící pod hlavičkou koordinátora GSA.

Město spravuje zastupitelstvo o 87 členech v čele s devítičlennou radou, zástupcem primátora a primátorem. Ten také zastupuje Kragujevac navenek.

V letech 2002 až 2008 bylo město rozděleno na celkem pět místních částí srbsky градске општине: Aerodrom, Pivara, Stanovo, Stari Grad a Stragari. Změnou statutu města v roce 2008 byly tyto nižší správní jednotky zrušeny, město si však ponechalo možnost je kdykoliv v budoucnu zřídit, bude-li to jeho politická reprezentace považovat za vhodné.

Divadlo Knjaževsko-srpski teatar.

Budova místního magistrátu.

Střed města.

Klinické centrum Kragujevac.

V Kragujevaci sídlí celá řada kulturních institucí. První divadlo zde bylo zřízeno v roce 1835 (srbsky Књажевско српско позориште), které bylo do roku 2007 známé jako divadlo Joakima Vujiće a poté se vrátilo ke svému historickému názvu. Působí zde také i dětské divadlo; každý rok se 15. únor slaví jako den divadla. V Kragujevaci se také konají různé divadelní festivaly, např. JoakimFest.[16] Místní pobočka srbské národní knihovny nese jméno Vuka Karadžiće a byla otevřena roku 1866. Kulturně-umělecká společnost Abrašević zde působí od roku 1904.

Místní pobočka srbského národního divadla (srbsky Narodni muzej Kragujevac) má části, které se věnují archeologii, etnografii, dějinám města a regionu Šumadije a výtvarnému umění. Kromě něj zde stojí i řada dalších menších muzeí. V areálu bývalé továrny na výrobu děl se např. nachází Muzeum staré slévárny (srbsky Muzej stara livnica), kde se nachází expozice věnovaná rozvoji průmyslu ve městě.

Historický archiv Šumadije působí v Kragujevaci a šesti okolních obcích (opštinách). Shraňuje stovky tisíc historických dokumentů.

V rámci národního muzea působí v Kragujevaci také Umělecká galerie (srbsky Уметничка галерија Народног музеја) a Moderní galerie (srbsky Модерна галерија Народног музеја). Mimo to zde sídlí také Galerie akvarelu, Univerzitní galerie, Galerie Domu mládeže, Studentské kulturní centrum Kragujevace, kulturní centrum UMMUS a další. Místní organizace Srbské pravoslavné církve provozuje v Kragujevaci rovněž vlastní galerii (srbsky Галерија СПЦ).

První gymnázium bylo ve městě založeno v roce 1833. Od roku 1870 je zde také učitelská škola.[17] V současné době (2021) zde působí 18 základních a středních škol. Z nich tři školy jsou zvláštní a jedna pro žáky s poruchou sluchu. Sídlí zde také hudební škola, která nese jméno Miloje Milojeviće.

Od roku 1976 je v Kragujevci i univerzita. Její kampus má rozlohu 1500 m² a zahrnuje mimo jiné i knihovnu s fondem 100 000 knih.

Ve městě působí celkem okolo stovky sportovních klubů které hrají celkem cca 30 sportů. Historicky nejznámější sportovní organizací v Kragujevaci byl Radnički (v rámci něhož působila řada týmů tohoto názvu hrající různé sporty). Místní fotbalový svaz zahrnuje 49 týmů a organizuje i tři místní ligy. Mezi nejoblíbenější sporty patří^[zdroj?] fotbal a basketbal. První fotbalový klub (Šumadija 1903) byl v Kragujevaci založen dne 14. srpna 1903.

Fotbalový Stadion Čika Dača má kapacitu 15 tisíc míst a je největší ve městě. Budován byl v letech 1949 až 1957 a renovován roku 2007.

Ve městě se nachází několik zdravotnických zařízení, které dohromady zaměstnávají přes 3000 osob. Hlavním z nich je nemocnice (klinické centrum Kragujevac). Místní vysoká škola má rovněž lékařskou fakultu.

Jedním ze symbolů města je i Đurđevdanski krst (kříž), umístěný na kruhovém objezdu na okraji města. O jeho výstavbě bylo rozhodnuto v roce 2010.[18][19] Kříž byl pro svoji monumentálnost předmětem diskuzí i kritiky.

• Milan I. Obrenović (1819 – 1839), srbský kníže[8]
• Jovan Ristić (1831 – 1899), premiér srbského království
• Tomislav Nikolić (* 1952), prezident Srbska
• Marija Šerifovićová (* 1984), zpěvačka
• Mija Aleksić, (1923 – 1995), srbský herec
• Vera Nešić, (1959 – 2011), zpěvačka
• Vladimir Jakšić, (1824 — 1899), meteorolog
• Michailo Obrenović, (1823 – 1868), srbský kníže
• Tihomilj Nikolić, (1832 – 1886), srbský generál
• Mihajlo Mika Marković, (1847 – 1911), srbský lékař
• Filip Kostić, fotbalista
• Radomir Putnik, srbský maršál (vojvoda)
• Dušan Simović, náčelník generálního štábu jugoslávské armády v letech 1938 až 1940.
• Dušan Petrović Šane[20], partyzán.

• Bílsko-Bělá, Polsko, 2002
• Bydhošť, Polsko, 1971
• Mogilev, Bělorusko, 2006
• Ochrid, Severní Makedonie, 2001
• Piteşti, Rumunsko, 1971
• Reggio Emilia, Itálie, 2004
• Springfield, Ohio, USA, 2002
• Suresnes, Francie, 1967

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kragujevac na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kragujevac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky města