Kragujevac

Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, sídlo Šumadijského okruhu na řece Lepenica. Nachází se v centrálním Srbsku, zhruba 95 km jihovýchodně od Bělehradu, 110 km severozápadně od Niše a 150 km severně od Prištiny.

Kragujevac
Крагујевац
centrum města

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice44°2′ s. š., 20°54′ v. d.
StátSrbsko Srbsko
OkruhŠumadijský
Administrativní dělení5 opštin
Kragujevac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha835 km²
Počet obyvatel150 623 (2018)[1]
Hustota zalidnění180,4 obyv./km²
Etnické složeníSrbové
Náboženské složeníPravoslaví
Správa
StarostaVeroljub Stevanović (SDPO)
Vznik1476
Oficiální webwww.kragujevac.rs
Telefonní předvolba(+381) 034
PSČ34 000
Označení vozidelKG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průmyslové město tvoří zástavba, která vznikla během tří různých období: nejstarší je z tureckých dob, naleznou se zde také secesní památky a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem[2]; místní univerzita má 8 fakult.

Název

Název města odkazuje na ptáka krahujce,[3] zde zřejmě jako jméno nebo přízvisko osoby. V bosenské srbštině slovo kraguj označovalo sokola, ve slovinštině kragulj znamenalo jestřáb. Do osmanské turečtiny bylo převzato v podobě Karagovinca. Shodou okolností přitom bylo slovo již v praslovanské době převzato z turkických jazyků spolu s technikou lovu pomocí dravých ptáků.[4]

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Kragujevace.

Poprvé je sídlo zmiňované v roce 1476 v tureckých pramenech: tehdy to byla malá osada. Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Šumadiji již v době paleolitu před 40 000 lety. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu (v letech 18181841[5]). Roku 1835 tu také byla vyhlášena nová srbská ústava.[5]

Vedle toho, že byl Kragujevac politickým centrem státu, rozvíjel se i jako jeho kulturní metropole: vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija)[6], první lékárna[7] a první tiskárna. Z města pocházeli nebo v něm studovali a žili mnozí učenci, vědci i politici (Jovan Ristić, Mirko Jovanović, Đorđe Dimitrijević a další).[8] V souvislosti se založením gymnázia bylo, stejně jako v případě řady dalších srbských měst, rozhodnuto o prvním územním plánu pro Kragujevac.[8]

Druhou polovinu 19. století charakterizuje rozvoj průmyslu. Roku 1851 tu byla otevřena zbrojní a muniční továrna; ta tak utvářela charakter místního průmyslu po celý konec 19. století i začátek století minulého. Po spojení města železnicí s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí. V roce 1905 získalo město i vodovodní řad.[8]

První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevce byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády; město ztratilo 15 % obyvatel. Tu největší katastrofu mělo však ještě před sebou: o více než 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941, tu němečtí fašisté zabili v masakru 7 300 obyvatel.[8][9]

Po válce byla nutná obnova a dále se rozvíjel i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část jejich výroby směřovala také na vývoz (proslulé automobily Yugo). V době své největší slávy automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až občanská válka v 90. letech a následné hospodářské sankce. Nejtěžší ránu automobilovému průmyslu zasadilo bombardování letectvem NATO v roce 1999. Přestože automobilka prochází rekonstrukcí a modernizací pod vedením italského koncernu Fiat, město stále trápí ohromná nezaměstnanost.

Ekonomika

Kragujevac je průmyslové město. Hlavní podniky se nacházejí v jižní, resp. jihozápadní části města, v blízkosti železniční trati. Kragujevac je jako město známý hlavně díky uvedené automobilce Zastava, která zde má několik svých provozů (podle údajů z roku 1999 se jednalo o šest malých i větších závodů)[8]. Továrna vznikla rozšířením původního Vojensko-technického závodu v 50. a 60. letech 20. století.[10] Již v roce 1853 byla v Kragujevaci také otevřena továrna na výrobu děl (srbsky Тополивница).[11] Její vznik pomohl nejen rozvoji vojenského průmyslu, ale zároveň i industrializaci do té doby převážně zemědělského Srbska. Kromě toho má město velkou tradici ve výrobě zbraní a nákladních automobilů; hlavní rozvoj zaznamenal průmysl především v období socialistické Jugoslávie. Vedle automobilek zde sídlily i další společnosti, např. Filip Kljajić (výroba řetězů), Ratko Mitrović a Kazimir Veljković (výroba stavebních materiálů), Crvena zvezda (potravinářský průmysl) aj.

V roce 2017 se zde nacházela jedna z celkem čtrnácti volných hospodářských zón na území Srbska. V 21. století byl v Kragujevaci zprovozněn závod společnosti Siemens na výrobu tramvají.[12][13] Pro továrnu má být vybudována zcela nová železniční trať.[14]

Město Kragujevac má také výstaviště jménem Šumadija sajam. Nachází se v průmyslové zóně Servis dva. postavena byla však pouze jedna hala z několika plánovaných. Na jih od Dunaje je toto výstaviště nejvýznamnější po bělehradském. Je členem Asociace výstavišť Jihovýchodní Evropy (AJSE).

Doprava

Kragujevac má železniční spojení se zbytkem Srbska, je rovněž napojen i rychlostní komunikací, resp. jejím přivaděčem, na dálnici A1 ve směru do Bělehradu a do Niše (výhledově má být přebudován na plnohodnotnou dálnici).[15]. Další silnice regionálního významu směřují do měst Topola, Čačak a Kraljevo. Hlavní dopravní je veden přímo středem města, po břehu řeky Lepenica.

Městem prochází rovněž i Železniční trať Lapovo–Kraljevo, která má především význam z hlediska nákladní dopravy, např. slouží a historicky i sloužila k vývozu automobilů z továrny Zastava (dnes Fiat) a dále dalších výrobků, které jsou produkovány ve velkých objemech. Z města směřuje ještě jižním směrem vlečka do bývalého průmyslového areálu u vesnice Baljkovac.

Městskou dopravu zajišťují autobusy různých společností, působící pod hlavičkou koordinátora GSA.

Samospráva

Město spravuje zastupitelstvo o 87 členech v čele s devítičlennou radou, zástupcem primátora a primátorem. Ten také zastupuje Kragujevac navenek.

V letech 20022008 bylo město rozděleno na celkem pět místních částí srbsky градске општине: Aerodrom, Pivara, Stanovo, Stari Grad a Stragari. Změnou statutu města v roce 2008 byly tyto nižší správní jednotky zrušeny, město si však ponechalo možnost je kdykoliv v budoucnu zřídit, bude-li to jeho politická reprezentace považovat za vhodné.

Kultura

Divadlo Knjaževsko-srpski teatar.
Budova místního magistrátu.
Střed města.
Klinické centrum Kragujevac.

V Kragujevaci sídlí celá řada kulturních institucí. První divadlo zde bylo zřízeno v roce 1835 (srbsky Књажевско српско позориште), které bylo do roku 2007 známé jako divadlo Joakima Vujiće a poté se vrátilo ke svému historickému názvu. Působí zde také i dětské divadlo; každý rok se 15. únor slaví jako den divadla. V Kragujevaci se také konají různé divadelní festivaly, např. JoakimFest.[16] Místní pobočka srbské národní knihovny nese jméno Vuka Karadžiće a byla otevřena roku 1866. Kulturně-umělecká společnost Abrašević zde působí od roku 1904.

Místní pobočka srbského národního divadla (srbsky Narodni muzej Kragujevac) má části, které se věnují archeologii, etnografii, dějinám města a regionu Šumadije a výtvarnému umění. Kromě něj zde stojí i řada dalších menších muzeí. V areálu bývalé továrny na výrobu děl se např. nachází Muzeum staré slévárny (srbsky Muzej stara livnica), kde se nachází expozice věnovaná rozvoji průmyslu ve městě.

Historický archiv Šumadije působí v Kragujevaci a šesti okolních obcích (opštinách). Shraňuje stovky tisíc historických dokumentů.

V rámci národního muzea působí v Kragujevaci také Umělecká galerie (srbsky Уметничка галерија Народног музеја) a Moderní galerie (srbsky Модерна галерија Народног музеја). Mimo to zde sídlí také Galerie akvarelu, Univerzitní galerie, Galerie Domu mládeže, Studentské kulturní centrum Kragujevace, kulturní centrum UMMUS a další. Místní organizace Srbské pravoslavné církve provozuje v Kragujevaci rovněž vlastní galerii (srbsky Галерија СПЦ).

Kulturní památky

Mezi kulturní památky, které jsou turisticky často navštěvovány, patří následující:

  • Starý kostel[11], vybudovaný v roce 1818 na pravém břehu řeky Lepenica z rozhodnutí knížete Miloše.
  • Amidžův konak[11] – jediná budova, která se dochovala z období vlády knížete Miloše.[5] Zbudován v roce 1819. Zbytek areálu byl zničen při bombardování města za druhé světové války.[5]
  • Knez Mihailův konak, část původní rezidence knížete, postaven roku 1860.[5]
  • Knjaževsko-srpski teatar, první divadlo na území současného centrálního Srbska, založené v roce 1835.
  • Stará skupština, budova prvního parlamentu, zbudovaná roku 1859, která sloužila tomuto účelu až do roku 1878.
  • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, první kostel postavený v srbsko-byzantském stylu po osvobození země od turecké nadvlády.
  • Muzeum Stara livnica, které se nachází v budově bývalé továrny na děla z roku 1882, nejstarší vojenské továrny v zemi.
  • Památník padlým Šumadincům z roku 1932, který připomíná padlé z bojů v letech 1804 (První srbské povstání) až 1914 (První světová válka).
  • Památník Kragujevacký říjen, připomínající oběti druhé světové války.
  • Hasičský dům, památkově chráněný od roku 2001.
  • Kamenný lev, socha ve středu města.

Školství

První gymnázium bylo ve městě založeno v roce 1833. Od roku 1870 je zde také učitelská škola.[17] V současné době (2021) zde působí 18 základních a středních škol. Z nich tři školy jsou zvláštní a jedna pro žáky s poruchou sluchu. Sídlí zde také hudební škola, která nese jméno Miloje Milojeviće.

Od roku 1976 je v Kragujevci i univerzita. Její kampus má rozlohu 1500 m2 a zahrnuje mimo jiné i knihovnu s fondem 100 000 knih.

Sport

Ve městě působí celkem okolo stovky sportovních klubů které hrají celkem cca 30 sportů. Historicky nejznámější sportovní organizací v Kragujevaci byl Radnički (v rámci něhož působila řada týmů tohoto názvu hrající různé sporty). Místní fotbalový svaz zahrnuje 49 týmů a organizuje i tři místní ligy. Mezi nejoblíbenější sporty patří[zdroj?] fotbal a basketbal. První fotbalový klub (Šumadija 1903) byl v Kragujevaci založen dne 14. srpna 1903.

Fotbalový Stadion Čika Dača má kapacitu 15 tisíc míst a je největší ve městě. Budován byl v letech 19491957 a renovován roku 2007.

Zdravotnictví

Ve městě se nachází několik zdravotnických zařízení, které dohromady zaměstnávají přes 3000 osob. Hlavním z nich je nemocnice (klinické centrum Kragujevac). Místní vysoká škola má rovněž lékařskou fakultu.

Zajímavosti

Jedním ze symbolů města je i Đurđevdanski krst (kříž), umístěný na kruhovém objezdu na okraji města. O jeho výstavbě bylo rozhodnuto v roce 2010.[18][19] Kříž byl pro svoji monumentálnost předmětem diskuzí i kritiky.

Osobnosti města

Partnerská města

Reference

  1. UNdata | record view | City population by sex, city and city type. Dostupné online. [cit. 2019-12-17]
  2. SCHUMAN, Michael. Serbia and Montenegro. New York: Facts on File, 2004. Dostupné online. ISBN 0-8160-5054-6. S. 124. (angličtina)
  3. Znate li poreklo imena vašeg grada?. ikragujevac. Dostupné online [cit. 2022-01-16]. (srbsky)
  4. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 3. vyd. Praha: Academia, 1971. 868 s. S. 288.
  5. Zakoračite ulicama stare prestonice: Dok su Beogradom gazili Turci, knez Miloš je odabrao Kragujevac. telegraf. Dostupné online [cit. 2022-01-16]. (srbsky)
  6. ŠESTÁK, Miroslav; HLADKÝ, Ladislav et al. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-266-9. S. 193.
  7. Od prve državne „Knjaževsko-pridvorne apoteke“ do danas - 183 godine od osnivanja. infokg. Dostupné online [cit. 2022-01-16]. (srbsky)
  8. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Kragujevac, s. 272. (srbština)
  9. BORKOVIĆ, Milan. Kvislinska uprava u Srbiji, 1941-1944 knjiga 1. Bělehrad: Sloboda, 1979. S. 148. (srbochorvatština)
  10. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 167. (srbochorvatština)
  11. GODINE URUŠAVANJA CENTRA KRAGUJEVCA - Od Stare čaršije ostale šije. Kragujevačke nedeljne novine [online]. [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (srbsky)
  12. Článek na stránkách rts.rs
  13. článek na stránkách rs.n1info.com (srbsky)
  14. Článek na stránkách novosti.rs (srbsky)
  15. Článek na portálu pressek.rs (srbsky)
  16. Článek na stránkách novosti.rs (srbsky)
  17. DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 220. (srbština)
  18. Článek na portálu politika.rs
  19. Článek na portálu blic.rs (srbsky)
  20. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 324. (srbochorvatština)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.