Bělehradské výstaviště

Společnost provozující bělehradské veletrhy byla založena již v roce 1923[1] ve snaze konkurovat existujícím prostorám v Záhřebu a Lublani. O zbudování nového výstaviště bylo rozhodnuto místním zastupitelstvem dne 13. května 1953[2], stavební práce probíhaly v následující době. Současný areál výstaviště byl dokončen v roce 1957 a nahradil starší z roku 1937, který byl využíván jako koncentrační tábor. Vyplňuje prostor mezi řekou Sávou a čtyřproudou silnicí, resp. železniční tratí. Areál byl otevřen Veletrhem techniky dne 23. srpna 1957. Základní budovy výstaviště navrhl architekt Milorad Pantović,[3] který o rozvoji této lokality přemýšlel již v roce 1940, před vypuknutím druhé světové války v prostoru bývalé Jugoslávie.[4]

Od konce 50. let slouží výstaviště pro řadu akcí svého typu, známý je např. místní knižní veletrh, ale i další obdobné akce.

V 70. letech bylo výstaviště rozšířen o novou halu.[5]

V roce 2020 byla v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 jedna z hal výstaviště upravena jako polní nemocnice. Areál však nedisponoval potřebným sanitárním vybavením, což bylo kritizováno.[6]. O rok později sloužilo jako očkovací centrum v rámci strategie Srbska na naočkování obyvatelstva proti uvedené nemoci.[7][8] V polovině února 2021 zde byla vakcína podána 80 000 lidem.[9]

Výstaviště tvoří několik hal (největší: hala 1, hala 2a a 2b, hala 3 a hala 4), některé z nich jsou chráněné i jako kulturní památky. Celkem tvoří areál 13 objektů.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělehradské výstaviště na Wikimedia Commons