Bělehradské výstaviště

Bělehradské výstaviště (srbsky Београдски сајам) se nachází v jmenovaném městě, na břehu řeky Sávy, u ulice Bulevar Vojvode Mišića.

Pohled na areál výstaviště.
Knižní veletrh v roce 2011.

Historie

Společnost provozující bělehradské veletrhy byla založena již v roce 1923[1] ve snaze konkurovat existujícím prostorám v Záhřebu a Lublani. O zbudování nového výstaviště bylo rozhodnuto místním zastupitelstvem dne 13. května 1953[2], stavební práce probíhaly v následující době. Současný areál výstaviště byl dokončen v roce 1957 a nahradil starší z roku 1937, který byl využíván jako koncentrační tábor. Vyplňuje prostor mezi řekou Sávou a čtyřproudou silnicí, resp. železniční tratí. Areál byl otevřen Veletrhem techniky dne 23. srpna 1957. Základní budovy výstaviště navrhl architekt Milorad Pantović,[3] který o rozvoji této lokality přemýšlel již v roce 1940, před vypuknutím druhé světové války v prostoru bývalé Jugoslávie.[4]

Od konce 50. let slouží výstaviště pro řadu akcí svého typu, známý je např. místní knižní veletrh, ale i další obdobné akce.

V 70. letech bylo výstaviště rozšířen o novou halu.[5]

V roce 2020 byla v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19 jedna z hal výstaviště upravena jako polní nemocnice. Areál však nedisponoval potřebným sanitárním vybavením, což bylo kritizováno.[6]. O rok později sloužilo jako očkovací centrum v rámci strategie Srbska na naočkování obyvatelstva proti uvedené nemoci.[7][8] V polovině února 2021 zde byla vakcína podána 80 000 lidem.[9]

Objekty

Výstaviště tvoří několik hal (největší: hala 1, hala 2a a 2b, hala 3 a hala 4), některé z nich jsou chráněné i jako kulturní památky. Celkem tvoří areál 13 objektů.

Reference

  1. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 372. (srbochorvatština)
  2. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 484. (srbochorvatština)
  3. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 574. (srbochorvatština)
  4. Článek na portálu novosti.rs (srbsky)
  5. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 516. (srbochorvatština)
  6. Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  7. Článek na portálu danas.rs (srbsky)
  8. Článek na portálu n1info.com (srbsky)
  9. Článek na portálu danas.rs (srbsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.