Yugo

Počátky automobilového průmyslu v Kragujevaci sahají do 30. let 20. století, kdy byla ve zdejší zbrojovce licenčně vyrobena první americká auta. Po 2. světové válce proběhlo v podniku celozávodní referendum, které téměř jednomyslně rozhodlo, že se podnik bude nadále zabývat pouze výrobou automobilů. Licenčně se zde začaly vyrábět Fiaty pod značkou Zastava, později Yugo. V 90. letech podnik, který se významně podílel na automobilizaci Jugoslávie (SFRJ), velmi upadl a dnes je i přes snahy vlády ve velkých problémech. Na podzim 2008 byla zastavena produkce vozů Yugo. Továrna vyjednává o převzetí Fiatem.

S původním nápadem dovážet do spojených států vozy Yugo přišel Malcolm Bricklin, dovozce Fiatů X1/9 a 2000 Spyder. Prodej začal v roce 1985 pod názvem Yugo GV (Great value = dobrá cena). Cena se pohybovala pod hranicí 4000 dolarů. Exportní verze měla ve výbavě nejvýkonnější motor, pětistupňovou převodovku od firmy Porsche, hliníková kola a rallyeové světlomety. Během tří let se prodalo 120 000 kusů. V Kragujevci byla pro americkou verzi vybudována zvláštní montážní linka, na které pracovali jen zkušenější zaměstnanci a noční směny byly zrušeny. Na kvalitu vozu bylo dohlíženo systémem kontroly jugoslávského vedení a americký tým Bricklinových zástupců. Zákazníci ale opomíjeli pravidelnou údržbu (např. výměnu rozvodového řemenu) a používali méně kvalitní olej, což vedlo k častému zadření motoru. Mezi lidmi kolovaly historky o Yugu, které smetl vítr z mostu přes metrové zábradlí. Přesto tyto vozy získaly několik ceněných úspěchů ve vytrvalostních závodech. Od roku 1991 byl vůz nabízen s přímým vstřikováním a automatickou převodovkou Renault. Také se objevilo Yugo Cabrio za dvojnásobek ceny hatchbacku. Po bombardování továrny Severoatlantickou aliancí byla produkce pozastavena a export se již neobnovil. Vůz si hojně zahrál v americké kriminální komedii 460 podezřelých jako vůz nejen šerifa, (jehož roli ztvárnil Danny De Vito), ale jako vůz téměř všech obyvatel městečka, kde se děj odehrává.