Leccinum

Používání dvou českých názvů - kozák a křemenáč - je důsledkem vývoje české nomenklatury z počátku 20. století. Toto rozdělení používané pro české druhy rodu Leccinum se řídí barvou klobouku (druhy s rezavým či oranžovým kloboukem jsou nazývané jako křemenáče, ostatní jako kozáky) a z odborného hlediska nemá opodstatnění. V minulosti se objevovaly snahy o sjednocení českého názvosloví s odborným (latinský), které se však příliš neujaly. Například Albert Pilát v díle Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých používá pro obě skupiny název kozák.[1]

Krom názvů kozák a křemenáč se lze setkat také s historickými a lidovými termíny jako špičník, osičník...

Rod Leccinum popsal roku 1821 britský mykolog Samuel Frederick Gray (1766–1828). Pod názvem Krombholzia popsal tentýž rod v roce 1881 finský mykolog Petter Adolf Karsten.[1] S ohledem na aktuálně platná pravidla mykologické nomenklatury má přednost starší název Leccinum. Dalším synonymem je např. Trachypus, který zavedl roku 1908 francouzský mykolog Frederic Bataille.[1]

Pojetí jednotlivých druhů se mezi mykology dlouhou dobu lišilo. Především francouzský přístup se vyznačoval popisem velkého množství druhů, které jsou v jiných zemích považované pouze za odchylky (formy) několika základních druhů. Že jde skutečně jen o barevné odchylky běžných a široce uznávaných druhů, potvrdily i novodobé biomolekulární analýzy.