Křemenáč dubový
Křemenáč dubový (Leccinum aurantiacum), nazývaný také křemenáč krvavý, je jedlá a chutná houba z čeledi hřibovité, z rodu křemenáč.
 Křemenáč dubový | |
|---|---|
 Křemenáč dubový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | kozák (Leccinum) |
| Binomické jméno | |
| Leccinum aurantiacum (Bull. ex St. Amans) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Klobouk je u mladých plodnic polokulovitý, později vyklenutý až poduškovitý, 5–10 (18) cm široký, cihlově až krvavě červený. Rourky jsou u mladých plodnic bělavé, v dospělosti šedohnědavé, na řezu tmavnoucí. Jejich póry jsou drobné, okrouhlé, u mladých plodnic hnědookrové až hnědé, později světlejší až bělavé, poraněním nejprve růžoví, poté tmavnou. Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, dosti silný, 8–10 (22) cm dlouhý a 2–4 cm tlustý, narezavělý, pokrytý červenorezavými až hnědočernými šupinami. Poraněná místa na třeni jsou červenorezavá až červenohnědá. Dužnina je bělavá až smetanová, poraněním růžovějící a posléze tmavnoucí až do černé; v bázi třeně modrozelenající.[1]
Výtrusy jsou podobně velké jako u ostatních druhů křemenáčů, vřetenovitě protáhlé; výtrusný prach je hnědý.[1]
Roste roztroušeně až hojně od června do října nejčastěji pod duby, vzácněji tvoří mykorrhizu i s topolem osikou. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu vyjma severských oblastí.[1]
Reference
- MIKŠÍK, Michal. Hřibovité houby Evropy. Praha: Svojtka & Co, 2017. ISBN 978-80-256-2063-2. S. 440–441.
